Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Dějepis: jak navnadit žáky pomocí krátkých úryvků z filmu

Ráda začínám hodinu krátkým videem (2–3 minuty). Většinou to jsou výuková videa, v hodinách dějepisu v angličtině (CLIL) často používám YouTube kanál Simple History. Tentokrát mám chuť zkusit něco jiného: co kdyby si žáci zároveň s učebním procesem prožili kousek opravdového filmu? Budou si pak učivo lépe pamatovat. Konkrétní příklad využití úryvku z filmu Charlieho Chaplina pro výuku o životě v zákopech za první světové války najdete ZDE. V tomto článku se zaměřím na postřehy učitele, rodiče a diváka, které mě na tento nápad přivedly.

Postřeh učitele: Jak učit dějepis děti, které mají tuto hodinu (ne vždy dobrovolně) navíc? Týká se to mé 9. třídy, kde učím metodou CLIL. Žáci absolvují klasickou výuku dějepisu ve francouzštině a můj dějepis v angličtině je navíc. I pro mě je popisované využití úryvků z filmu vítané zpestření. Přijde mi, že nikomu se nechce mít klasickou hodinu dějepisu – ani žákům, ani mně. Proto jsem se rozhodla postupovat v těchto hodinách navíc „hravým“ způsobem.

Postřeh rodiče: To stejné platí o dětech jako je například moje dcera: je jí 11 let a má dějepis ve francouzské škole. Několik let chodila do České školy bez hranic v Paříži, kde měla českou vlastivědu, později dějepis. Takže zase předmět navíc. V současné chvíli do České školy nechodí a já přemýšlím, jak do ní dostat český dějepis nějakou nenásilnou formou. A vzpomněla jsem si na lockdown z loňského jara (od května jsou školy ve Francii bez přestání otevřené, s výjimkou univerzit). Dcera byla ochotná se se mnou podívat na všech 13 dílů seriálu F. L. Věk a přitom jsme se bavily o národním obrození, Josefu II. a zavírání klášterů, o Jednotě bratrské, atd. Národní obrození mi přišlo jako obzvlášť zajímavé téma pro dítě, které žije v zahraničí a jehož matka denně bojuje za udržení češtiny. Byla jsem panu Brzobohatému doslova vděčná za to, že mi pomáhá dceři vysvětlit, proč je důležité mluvit česky.

Postřeh diváka: Před pár dny jsem si jako večerní program naplánovala shlédnutí filmu od Kena Loache Spirit of ’45. Je to dokumentární film o poválečné Británii a vytvoření sociálního státu. Toto období britské historie mám velmi ráda. Už několik let učím na gymnáziu o Británii za druhé světové války a dva roky vedu na Sorbonně seminář o sociálních dějinách 20. století, kde velmi detailně rozebíráme Beveridge Report z roku 1942, který inspiroval poválečné sociální a ekonomické reformy. Film mě ale příliš nezaujal, přišel mi příliš faktografický. Uvědomila jsem si, jak důležitou roli mají režiséři filmů s historickou tematikou – vzbudit v diváku – nehistoriku zájem o dějiny (a v ideálním případě se příliš nevzdálit od historické reality). Původně jsem chtěla film Spirit of ’45 promítnout maturantům, ale po shlédnutí jsem tento plán opustila. Zůstanu věrná filmu Hope and Glory (český popis ZDE), který je pro potřeby učitele naprosto dokonalý: žáci se něco naučí, prožijí si kus filmu a často se u něj i pobaví. ZDE je trailer, na základě kterého si můžete udělat představu. Letos jsem pro několik úryvků z tohoto filmu připravila pracovní listy, o které se mohu v případě zájmů podělit.

Ve francouzštině a v angličtině existuje několik internetových stránek, které nabízejí pedagogické materiály pro využití filmů ve výuce:

Je to skvělý základ, ale málokdo má čas promítnout ve výuce celý film. Proto mi přijde jako dobré řešení vybrat krátké úryvky, žáci se pak mohou na celý film podívat sami. Vyžaduje to ale velké množství práce – je potřeba shlédnout celý film a vybrat z něj sekvence 2–3 minut vhodné pro výuku. Budu ráda, když v komentáři k tomuto příspěvku přidáte tipy na české filmy, případně konkrétní sekvence. Těch mám v zásobě velmi málo. Předem děkuji!