„Kolonialismus v 19. století“: jak efektivně a pokud možno přitažlivě uvést novou kapitolu? Jako úvodní dokument volím mapu Afriky v roce 1914 – budeme ji rozebírat i později, tak proč s ní nezačít, žáci už ji budou znát.
Žáci dostanou jednoduchý pokyn: jaké informace o africkém kontinentu v roce 1914 se můžeme dozvědět z této mapy (viz níže)? Jejich odpovědi píšu na tabuli do tabulky o třech sloupcích. Akceptuji i odpovědi typu „je tam hodně barev“ a pomohu žákům dotáhnout je do konce: ano, každá barva označuje území jiné evropské velmoci. To, že je téměř celá Afrika barevná tedy znamená, že je téměř celá rozdělená mezi evropské velmoci.
Následuje zápis do sešitu: ve 2. polovině 19. století evropské velmoci budují nová impéria, především v Africe a v Asii. Tato kolonizace se odehrává v několika fázích, jak nám ukazuje časová přímka:
Přímka ukazuje (barevně oddělené) tři fáze, které odpovídají těm, které jsme vyplnili do tabulky. Účelem není komentovat do detailů jednotlivé události, ale ukázat žákům, jak se v té hromadě dat orientovat a rozdělením na jednotlivé části lépe pochopit vývoj kolonizace:
1 – Čas misí a dobývání (zhruba do roku 1885)
2 – Čas rozdělení mezi evropské velmoci a vytvoření administrativních struktur (zhruba do 1. světové války)
3 – Vrchol evropského kolonialismu a šíření vzpour (meziválečné období)
Na základě výše uvedeného žáci identifikují přelomové události, které označují přechod z jedné fáze do druhé: Berlínská konference roku 1885 a 1. světová válka. Ještě chybí problematika kapitoly, kterou mohou ostatně žáci formulovat sami: Jakým způsobem ovládli Evropané Afriku a Asii v období od konce 19. do poloviny 20. století?
Výše uvedené rozdělení na tři fáze i problematiku je navíc možné využít pro dizertaci na téma „Evropský kolonialismus od konce 19. do poloviny 20. století. Každá z fází by pak odpovídala jedné části osnovy dizertace.
