V zářijovém čísle Kritických listů vyjde můj článek o rozboru dokumentů v dějepisu. Zaměřila jsem se na příklad emigrace Irů do USA v 19. století, který jsem v září 2010 probírala s žáky 1. ročníku pařížského gymnázia. V článku jsou dokumenty, které jsme používali ve výuce a metodické pokyny. Zde uvádím odpovědi svých studentů a upřesňuji roli učitele během výuky.
1. Proč Irové opouštějí v 19. století svoji vlast? (dokumenty 1 a 2)
Odpověď žákyně: Nemoc brambor má od roku1846 za následek hladomor v Irsku. K tomu se přidávají konflikty mezi Angličany, kteří jsou protestantského vyznání, a Iry katolíky. Kvůli této situaci Irové „chtějí najít své štěstí“ ve Spojených státech a „sní o tom, že rychle zbohatnou“. Emigranti se mezi sebou navzájem podporují. Posílají si peníze, a proto se „za dva nebo za tři roky celá rodina sejde za oceánem“. Dopisy, které posílají do Irska jsou dalším motivem k odchodu, protože „jdou v každé farnosti z ruky do ruky.“ Odchod chudých obyvatel navíc podporuje stát (dokument 2).
Možná oprava učitele: Žákyně v textu výborně vyhledala informace, které jí umožní odpovědět na otázku, přidává také své vlastní znalosti (konflikty mezi protestanty a katolíky). Pochopila, že vysvětlení tak masivního odchodu Irů nemůžeme omezit na pouhou nemoc brambor. Popisuje také další charakteristiky emigrace, které vysvětlují, proč odcházejí celé rodiny. Tyto informace můžeme také použít k zodpovězení otázky 3. Po žákyni můžeme chtít, aby více rozebrala dokument 2. Každé tvrzení totiž musí být doloženo citací nebo popisem dokumentu. Například: V irské rodině všichni trpí hladem, jsou vyhublí, děti jsou tak zesláblé, že již nevydrží stát na nohou. Jsou odsouzeni k žebrotě, dívají se dolů a vyjadřují tak své ponížení. Mají otrhané oblečení, které dále zdůrazňuje jejich chudobu. Pokud je žák schopen propojit informace o chudobě Irů z prvních dvou dokumentů, je už o krok dál. Žáci jsou často schopni rozebrat každý dokument zvlášť, jejich propojení jim však ze začátku dělá problémy.
Detailní rozbor druhé části dokumentu je předmětem otázky 2. Je proto nutné připomenout žákům, ať si nejprve přečtou všechny otázky, aby na všechny neodpověděli hned na začátku. Také pořadí otázek je velmi důležité a učitel by ho měl dobře promyslet. Žáci se často ptají: „mohu otázky zodpovědět napřeskáčku?“ Vysvětlím jim, že si tak ztěžují práci, protože otázky na sebe logicky navazují.
Učitel nakonec zasadí tento konkrétní příklad do celoevropského kontextu a doplní, že některé z těchto charakteristik jsou společné i pro další evropské národy. Migrace 19. století jsou komplexním fenoménem, který nelze omezit pouze na ekonomické příčiny. Je třeba brát v potaz také ostatní důvody, které jsme probírali v hodině. Žáci si tak vybaví, že jsme se bavili o důvodech náboženských (již zmíněný konflikt mezi katolíky a protestanty či pogromy židů v Rusku), demografických (nárůst obyvatel) či politických („jaro národů“ roku 1848).
2. Jak si emigranti představují Spojené státy? (dokument 2)
Odpověď žákyně: Dokument 2 ukazuje spokojenou rodinu, kde se všichni dosyta najedí, bydlí v pohodlném domě a mají čisté oblečení. Je to pravý opak situace v Irsku, kterou ilustruje obraz rodiny, která se ocitla na ulici a jejíž děti jsou na pokraji smrti hladem. K rozšíření této představy o USA přispívají informace, které pronikají do Evropy: „irský dělník má ve Spojených státech vysoký plat a zároveň levnou obživu“.
Možná oprava učitele: Odpověď by měla obsahovat jak popis dokumentu (ať se žáci nebojí vyjádřit slovy to, co jim může připadat samozřejmé), tak jeho interpretaci. Popis může navíc obsahovat také tyto informace: Spojené státy jsou prezentovány jako země, kde je všeho dostatek. Všichni členové rodiny vypadají spokojeně a netrpí nouzí jako v Irsku. Jsou hezky oblečení a jídla je pro všechny dost, zbude i pro psa. V analýze dokumentu žákyně může jít ještě dál a použít zde kritický pohled (to už je náročnější). Žákyně již toto téma „nakousla“ v poslední větě. Je dobré zmínit, o jaký dokument se jedná, což vysvětluje mnohé: jedná se o reklamní plakát, který má za cíl přimět k odchodu do USA co nejvíce chudých Irů. Země podporuje emigraci, aby se tak „zbavila“ svých problémů. Proto plakát prezentuje pouze kladné stránky emigrace a zamlčuje těžkosti, se kterými se emigranti potýkají. Nejedná se tedy o nestranný pohled, ale o nástroj propagandy, který přispívá k vytvoření mýtu o „americkém snu“.
3. Ukažte, že počet irských emigrantů v průběhu století stoupá. Je to pouze kvůli hladomoru? (dokumenty 1, 2 a 3)
Je dobré chtít po žácích, aby hledali synonyma a dokument dále interpretovali: zde můžeme očekávat, že použijí například výrazy solidarita, komunita, atd.
4. Jak vypadá „americký sen“ Irů v realitě? (dokument 4)
5. Podaří se Irům integrovat se do společnosti? (dokumenty 5 a 6)
Přikládám také odkaz na článek, kde uvádím příklad písemky z této kapitoly:
Jana Petrů
17/08/2011 at 07:12Zuzko, v článku zřetelně popisujete práci s historickým dokumentem. Chtěla bych se zeptat, zda po této fázi následuje paralela současnosti. Studenti gymnázia bezpochyby musí umět využít historických znalostí k pochopení současného světa a tady se to přímo nabízí. Proto ostatně historii učíme. Přicházejí se srovnáním sami? Vedete je k hledání souvislostí? Děkuji.
Zdeněk Sotolář
17/08/2011 at 08:51Pracujete také s jazykovou stránkou dokumentů?
Mgr. Ludmila Kovaříková
17/08/2011 at 12:52Na článek jsem zvědavá. Jestli to dobře chápu, základem hodiny je rozbor textů na základě otázek učitele. Je pro mě zajímavé, že Vaše otázky směřují k hledání příčin a k popisu skutečnosti. Zajímalo by mě, zda jsou v textech informace podané explicitně. Píšete, že propojení textů činí žákům potíže. Učí se žáci hledat společné body tím, že je vedete otázkami? Nebo používáte i jiné metody, např. vlatní modelování, grafické organizéry (Vennův diagram by byl možná vhodný.)? A měli žáci čas na své vlastní otázky?
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
17/08/2011 at 13:28K Janině otázce: ve třídě jen stručně zmíním, že taková situace existuje v některých zemích i dnes. Bylo by zajímavé najít třeba současný článek, který vysvětluje motivace obyvatele některé ze zemí, která trpí hladomorem. Co se týče špatných podmínek práce (ty jsou rozebírány v dalších dokumentech), nemusíme chodit pro příklady daleko, stačí připomenout agentury, které zprostředkovávají u nás práci cizincům. K otázce Zdeňka: s jazykovou stránkou v hodině dějepisu nepracuji (na tuto kapitolu mám jen 4 vyučovací hodiny a příklad Irů je pouze část kapitoly), ale určitě je to příležitost domluvit se s učitelem českého jazyka. K otázce Ludmily: učitel se vždy snaží žákům nabídnout dokumenty různého druhy, tedy ne pouze texty. Já jsem vybrala texty, statistické údaje, fotografii, karikaturu a reklamní plakát. Zda jsou informace v textu podané explicitně: záleží na úrovni žáků. Pokud jim toto cvičení dělá problémy, je lepší zvolit jednoduchý text, pokud je třída na toto cvičení zvyklá, může učitel použít náročnější text. To platí i o otázkách: slabší žáci potřebují přesnější dotaz, který je navede. Jiné metody už jsem z časových důvodů nestihla použít. Na začátku kapitoly si vždy stanovím, jaké dovednosti se mají žáci naučit a už si určím, z čeho budou mít písemku. Metody využívané v hodinách pak vedou k trénování těchto dovedností.
Jinak jsem udělala jsem malou technickou chybu – článek jsem chtěla publikovat až v září, proto také všechny odpovědi nejsou úplné, ještě je doplním.
Jana Petrů
17/08/2011 at 14:05Díky, Zuzko, za odpovědi. Počkám si na článek. Těším se!