Zde je komentář textu, který jsem dala svým žákům jako úplně první písemku po probrání první kapitoly „Role Evropanů zalidňování světa“. Velmi stručně se v ní nastíní vývoj evropské populace od počátků po konec 19. století. Této kapitole jsme věnovali zhruba 4 hodiny výuky. Součástí byl i komentář textu, aby žáci věděli, co je čeká. Měli tedy aplikovat metodu, kterou si předtím vyzkoušeli v hodině.
Zde je tedy text, který měli komentovat (je to rychlý překlad z francouzštiny, omlouvám se za případné nepřesnosti):
Italská imigrace ve Spojených státech
„Při vstupu do New-Yorského přístavu vystoupí ze svého parníku a jsou zavezeni na ostrov Ellis, kde jsou kanceláře oddělení pro imigraci. Většina z nich jsou nevzdělaní rolníci, někteří jsou zastánci socialismu nebo anarchie. Pokud dostanou povolení ke vstupu, brzy se dostanou do New Yorku, kde zůstanou, nebo jedou ještě dále. V davu, který je přišel přivítat, poznají svého bratra, přítele či příbuzného, padnou si do náručí, objemou se…
Ale neznají ani jazyk ani zvyky této země a aby našli práci, musí využít služeb padrone. Prostřednictvím tohoto člověka posílají imigranti peníze své rodině do Itálie, a Italové jich posílají hodně. Padrone jim hodně pomáhá, ale je většinou nečestný. Bere si velké procento z jejich mzdy, jejiž výši imigranti většinou ani neznají. I přes toto zneuživání se na něj Italové obracejí, je to kvůli jejich neznalostem. Neradi jednají přímo se svými americkými zaměstnavateli.
Italové žijí v New Yorku pohromadě ve dvou čtvrtích, z nichž jedné se říká Little Italy. Vytvářejí zde úplný klan. V těchto čtvrtech člověk může slyšet pouze italštinu. Obchody mají italské nápisy a téměř veškeré zboží pochází z Itálie. Mají své kostely, noviny, divadla, banky, a vytvářejí tak město ve městě. Mladá Italka si téměř nikdy nevezme za muže Američana.
Někteří z nich se vrátí do své země, až si vydělají 800 nebo 1000 dolarů. Mnoho z nich tam pojedou na zimu, kdy je málo práce, ale další léto se opět vrátí. Pokud se Spojeným státům nepodaří udělat z nich americké občany, situace jejich dětí bude zcela jiná. Podle zákona je budou muset rodiče poslat do veřejných škol, kde se jim dostane americké výchovy. New York si musel vytvořit nový systém základních škol, aby mohl odolat vlně neznalosti, kterou sem vrhá Evropa. V některých školách na East Side má většina dětí rodiče cizího původu. Škola je jednou provždy odtrhne od jejich rodičů a třetí generace už ani nebude znát jejich původní jazyk.“
Zdroj: Lucien Delpon de Vissec (1872-1953), francouzský spisovatel a novinář, Socialismus v Americe, 1903
Otázky k textu:
1 – Prezentujte dokument (autor, datum, druh, kontext, hlavní téma).
2 – Jak byste charakterizovali italskou imigraci?
V komentáři textu ho žák vždy musí citovat a pomocí vlastních znalostí vysvětlit. Očekávala jsem tuto odpověď (velmi stručně):
– text: Italové jsou nevzdělaní, neznají USA, jsou to rebelové
– vysvětlení: většina z nich pochází z jihu (Mezzogiorno), což je zemědělská, tedy nejchudší část Itálie, jedná se o druhou vlnu, v první vlně přišli především obyvatelé britských ostrovů, kteří uměli jazyk a měli často zkušenost v oblasti, uměli anglicky, atd. –> ve srovnání s nimi nejsou Italové v USA vítáni
3 – Jaké vztahy udržují Italové se svojí vlastí?
– text: v davu poznají svého bratra… posílají domů peníze… jezdí domů na zimu…
– vysvětlení: imigrace se „udržuje navzájem“: Italové v USA podporují svou rodinu a často posílají do Itálie peníze, aby se i ostatní členové rodiny mohli vydat do USA, rozvíjí se proto „americký mýtus“, na konci století se rozvíjí dočasná migrace (zima v Itálii a léto v USA), to je umožněno rozvojem dopravy: cesta z Evropy do Ameriky je levnější a rychlejší
4 – Jak žijí Italové ve Spojených státech? Můžeme mluvit o integraci?
– text: pomáhá jim padrone… žijí ve čtvrtích Little Italy
– vysvětlení: nejsou schopni si poradit sami, potřebují mít „prostředníka“, který využívá jejich naivity, aby se sám obohatil, můžeme také zmínit přítomnost italské mafie, která rozvíjí své aktivity na konci 19. století, Italové často žijí stejně jako v Evropě, žijí pohromadě a rozhodně nemůžeme mluvit o integraci
5 – Jakým způsobem je Spojené státy integrují?
– text: zákon je donutí poslat děti do škol… v některých školách má většina dětí rodiče cizího původu
– vysvětlení: Američané se snaží tyto imigranty asimilovat prostřednictvím školy: vysvětlit koncept „melting pot“/ „salad bowl“
Tohle je tedy písemka, kterou by měl zvládnout žák 1. ročníku gymnázia. Odpovědi byly většinou na čtyři stránky A4. Účel ale nebyl napsat toho co nejvíc, francouzská metoda klade důraz na to, aby odpověď byla vždy logicky formulovaná a pokud žák pouze „vysype z rukávu“ své znalosti bez ladu a skladu, je za to penalizován. Musí tedy své znalosti utřídit a vybrat POUZE ty, které vysvětlují text.
Předem děkuji za vaše názory!
Ondřej Hausenblas
16/10/2010 at 20:39Díky, Zuzano, to je dobře ilustrativní: Co jim dáváte jako podnět – jako podporu pro jejich vysvětlování (textík, ve kterém je situace imigrantů. ale nikoliv všecky zkoušené znalosti!), jak jim kladete otázky, jakým způsobem mají odpovídat! Oni tedy musejí napsat docela hodně informací – vědomostí i soudů, které se museli naučit ve výuce, nebo v učebnicích. Všímám si, že otázky jsou otevřené – budete mít asi dost práce s opravováním (žádné mechanické odfajfkování typu „cé je správně“.) Zajímalo by mě, jestli to, co příkladmo uvádíte jako odpovědi, jsou odpovědi standardní – tedy „naše dobré očekávání žákova výkonu“, nebo odpovědi výborné, nebo minimální? Ptám se proto, zda žák ví, kolik toho musí ukázat, aby věděl, že doapdne v písemce dobře, nebo zda to zjistí, až když mu učitelka vrátí práci s bodováním.
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
16/10/2010 at 22:03Děkuji za komentář Ondřeji. K Vašim dotazům: ano, s opravováním je hodně práce. Kolegům zabere oprava jedné písemky průměrně 10 minut, já jsem na tom hůře, minimálně 15 minut, takže oprava písemek jedné třídy, kde je 37 žáků, trvá zhruba 10 hodin.
Příklady odpovědí, které uvádím, byly součástí opravy, kterou jsem žákům rozdala. Zde jsem uvedla vše ve zkratce, od žáků se chce, aby odpovídali celými větami a aby byl text souvislý, jejich vyjadřovací schopnosti jsou tedy součástí známky. Pro příklad uvedu celou „vzorovou“ odpověď:
Otázka č. 3: Jaké vztahy udržují Italové se svojí vlastí?
Odpověď (překlad z fr, omlouvám se za případné neobratné vyjádření): „Italové, kteří se usadí ve Spojených státech, udržují úzké vztahy se svojí vlastí. Můžeme to vidět na základě „sítí“, které se mezi oběma kontinenty vytvořily. Při výstupu z lodi v New Yorku Italové mnoho z nich pozná „v davu, který je přišel přivítat svého bratra, přítele či příbuzného“ (ř. XX). Toto setkání svědčí o tom, že Italové se často odhodlali z odchodu ze své země díky dopisům, kde jim jejich příbuzní v USA líčili, jak se jim tam dobře žije. Příbuzní jim často posílali peníze, autor upřesňuje, že právě „Italové posílají hodně peněz“ (ř. XX). Kromě této finanční pomoci mnozí zaplatili svým příbuzným také lístek na loď, aby jim umožnili začít nový život za Atlantikem.
Všichni Italové, kteří přijedou do USA, zde nezůstanou navždy. „Někteří se vrátí do své vlasti (…), mnoho z nich se tam vrátí na zimu, ale další léto zase přijedou zpátky“ (ř. XX). Ke konci 19. století se totiž rozvíjí tzv. kyvadlová migrace: někteří Evropané pendlují mezi oběma kontinenty. Tento vývoj můžeme vysvětlit rozvojem dopravy, která je rychlejší a levnější. Kromě toho imigranti často pracují na staveništích, například na stavbě železnice, proto „nemají v zimě moc práce“. Spojené státy totiž stavějí na konci 19. století první transkontinentální železnice, což vysvětluje jejich potřebu početné pracovní síly.“
Tohle tedy byla možná odpověď, kterou jsem očekávala. V praxi to tak samozřejmě nevypadalo, byla to úplně první písemka, takže žáci komentář textu ještě pořádně neumí, to je úkol letošního roku. Komentář textu je totiž součástí písemné maturitní zkoušky.
Když žák napíše písemku, tak většinou těžko odhadne, jak dopadl. Když odpovídá A, B nebo C, tak si může jednoduše ověřit, co bylo správně, ale při komentáři textu to nejde, zjistí to tedy, až když dostane opravenou písemku. Ze začátku všichni dělají tyto chyby: necitují text (to je zásadní problém, citací textu ukazují, že z něho vycházejí) nebo dělají parafrázi textu, tzn., že řeknou to stejné jinými slovy. V komentáři mají prokázat následující schopnosti:
– umět přečíst text a porozumět mu (než začnou odpovídat na otázky)
– najít v textu důležitou informaci (tzn. najít odpověď na otázku, kterou učitel položí)
– vysvětlit tuto informaci na základě vlastních znalostí
Maximální výkon pak spočívá v tom, že je žák schopen kritického pohledu. Napíše například, že autorův pohled je subjektivní, protože nějakou informaci nezmiňuje. To je ale až druhá fáze, k tomu je potřeba hodně znalostí.
Aby měli žáci možnost se zlepšovat, ideální je probrat s nimi opravu písemky a dát jim možnost vše zopakovat na komentáři podobného textu. To se dá snadno praktikovat – letos mám dvě „seconde“ a pro každou z nich vybírám jiný text, takže ti, kdo v písemce neuspěli, mají možnost napsat druhý komentář textu na zadání písemky druhé třídy.