Francouzské osnovy kladou důraz na to, že se učitel nemá snažit podat vyčerpávající výklad všech událostí, ale vybírat z nich to, co je podstatné a dávat jim smysl.
V prvním ročníku gymnázia se například učí antické Řecko (5. a 4. století před Kr.). Osnovy upřesňují: „Dělat výčet různých statusů obyvatel Atén v 5. století nemá smysl. S jejich pomocí učitel musí žákům vysvělit politický život v Aténách. Další cíl při probírání tohoto učiva je občanský: ukázat, že demokratický režim v Aténách byl zdrojem polemik mezi jednotlivými aktéry. Účelem tedy není srovnat antickou demokracii s tou dnešní (a zdůraznit, jak je ta antická nedokonalá), ale vysvětlit, že koncept demokracie si každá společnost vytváří po svém za využití ideologických prostředků, které má k dispozici.“
Jako druhý příklad uvedu pokyny k výuce velké francouzské revoluce. Učitel má na celou revoluci cca 8 hodin, což je relativně málo vzhledem k tomu, že se jedná o velmi důležité a zároveň komplikované období. Osnovy tedy radí toto:
„Při probírání období od roku 1789 do roku 1804 se jedná o to přiblížit žákům hlavní politické problémy. Účelem není chronologicky vyprávět žákům jednotlivé události, ale vysvětlit logiku politického vývoje. Učitel si vybere několik významných revolučních událostí a zdůrazní roli jednotlivých aktérů.“ (zkráceno)
Jen pro představu: na základě těchto pokynů vypadá moje osnova pro výuku této kapitoly takto (ovšem neříkám, že je to nějaký model, určitě by se dala vylepšit):
Hlavní mezníky politického vývoje 1789-1804
A – Rok 1789: nová koncepce politického uspořádání
1 – Konec absolutistické monarchie
2 – Nové uspořádání založené na respektování lidských práv
B – Noví aktéři
1 – Velcí revolucionáři
2 – Kolektivní aktéři (politické kluby, kavárny…)
3 – Role žen
C – Dynamika revoluce vyústila v politickou nestabilitu
1 – Neúspěch konstituční monarchie (1789-1792) – zde se nejedná o výčet událostí, jde o to vysvětlit, proč konstituční monarchie zanikla
2 – Obrana práv všemi prostředky: Teror (1792-1794)
3 – Jak ukončit revoluci? (1794-1799)
4 – Napoléon Bonaparte a dědictví revoluce (1799-1804)
Zdeněk Sotolář
13/03/2011 at 08:33To je odpověď na naše plošné testování a maturity. Dík.
Mgr. Jan Zouhar
13/03/2011 at 11:58To je inspirace. Díky za ni.