Mám pocit, že u nás je dizertace v dějepisu novinka – minulý týden jsem byla jako lektorka na školení učitelů moravskoslezského kraje organizovaném KVICem. Tam jsem prezentovala právě dizertaci a učitelé mi říkali, že toto cvičení neznají.
Ve Francii je považována za nejtěžší typ písemky. Nedávno mi inspekce řekla, že mí žáci musí víc psát, jinak že se jedná o pouhé opakování informací a že tedy mám „přitvrdit“ právě tím, že budu dávat dizertace, které trvají až tři hodiny. Někteří mí kolegové dávají žákům jako písemku pouze tento typ cvičení, aby je připravili k maturitě. Dizertace je těžší než komentář dokumentů, protože ten se dá „okecat“, žák může použít informace z dokumentu. V dizertaci má pouze zadání, sedí před prázdným listem papíru – musí tedy použít své vlastní znalosti a nemůže je odnikud opsat.
Jak vypadá konkrétně dizertace na téma „Šíření nových myšlenek v Evropě v 15. a 16. století“ – od žáků očekávám zhruba toto:
Úvod, kde vysvětlí jednotlivé pojmy zadání. Zde žák určí také problematiku, tzn. vůdčí myšlenku, která vede jeho úvahu a na kterou musí v závěru odpovědět. Pro toto téma může být problematika následující: Jak vypadá nová podoba Evropy, kterou proměnily renesanční a humanistické myšlenky?
Stať
I – Nové myšlenky v Evropě
A – Humanisté se rozchází se středověkým způsobem myšlení (znovuobjevení antiky)
B – Důraz je kladen na člověka a na jeho vzdělání (Da Vinci, rozvoj vědy)
C – Nové duchovní hodnoty (kritika církve, touha po návratu k původním ideálům)
II – Nové a efektivnější způsoby šíření těchto myšlenek
A – Cesty a korespondence mezi humanisty (Erasmus)
B – Vzdělávací instituce (akademie, jezuitské koleje)
C – Vynález knihtisku znamená revoluci v šíření informací (Alde Manuzio)
III – Tyto myšlenky proměňují tvář renesanční Evropy
A – Kulturní jednota Evropy (renesanční památky)
B – Nová náboženská mapa (rozdělení na katolické a protestanské země)
C – Města nejlépe vystihují tuto novou tvář (přítomnost univerzit, ale také střety)
Závěr: zde žák především odpoví problematiku a uvede téma do širších časových nebo zeměpisných souvislostí. Například: „V 15. a 16. století Evropa zažila intelektuální revoluci. Toto vítězství rozumu však vedlo ke zpochybnění autority církve, Evropa je proto na konci 16. století zničená několika desítkami krvavých válek, které vyústily ve vytvoření nové náboženské mapy. Tato intelektuální dynamika uvnitř Evropy se projevuje také v její vnější politice: Evropané dobývají celý svět.“
Při známkování učitel hodnotí mimo jiné to, jestli žák dobře pochopil téma, jestli nezapomněl důležité aspekty (někteří třeba mluvili pouze o knihtisku a zapomněli na jiné druhy šíření myšlenek), kvalita úvodní problematiky, logická organizace stati, srozumitelný jazyk, atd.
Žák může být naopak penalizován za to, že napíše do stati věci, které s tématem nesouvisí. Mí žáci měli například tendenci „vysypat“ všechny události (Luther kritizuje papeže, ten ho exkomunikuje, Luther bulu spálí, atd.), což od nich ale nikdo nechce. Mají právě dokázat, že jsou schopni informace třídit a vybrat jen ty podstatné, které odpovídají tématu. Tato logika je velmi vzdálení našemu „napiš, co víš o…“, kde se chce, aby žák napsal co nejvíc informací. Pro francouzskou dizertaci žáci v přípravné fázi napíšou na „šmírák“ také vše, co ví o tématu, ale pak mají za úkol vybrat jen to, co odpovídá tématu a ostatní NEMILOSRDNĚ ŠKRTNOUT!
Tolik tedy k tématu proč se „nenahrkat“ informace, ale naučit se je třídit.
Mgr. Jan Zouhar
03/03/2011 at 23:42Rád bych věděl, jak na takový úkol své studenty připravujete?
Mgr. Jan Zouhar
05/03/2011 at 11:31Jaká jsou kritéria pro takovou kvalitní práci žáka?
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
06/03/2011 at 21:04Když píšou studenti dizertaci poprvé, tak jim dám „cvičné téma“ na jiné historické období. Jednou jim přesně ukážu, jak má dizertace vypadat (napíšu ji sama). Podruhé jim dám téma a oni mi ji odevzdají, aniž bych známkovala. A potřetí už je to opravdová písemka. Když už pak metodu znají, výuka probíhá normálně, bez speciálních hodin metodologie. Je případně možné dát jim před písemkou pár cvičných témat, aby si doma mohli zkusit napsat pár osnov k dizertacím.
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
06/03/2011 at 21:08Kritéria jsou: žák pochopil téma (nepíše tedy o něčem úplně jiném), stanovil si „chytrou“ problematiku, jasné vyjadřování, přesné příklady (data, jména, atd.), žák neopomenul důležité aspekty tématu, věty a části na sebe logicky navazují, závěr, který odpoví na otázku položenou v problematice, atd. U maturity není stanoven žádný žebříček (třeba 5 bodů za úvod, 10 bodu za stať a 5 bodů za závěr), ale jedná se o „globální známku“. Většina učitelů se shoduje na tom, že si přečtou úvod a závěr a už zhrubá ví, o jak kvalitní práci se jedná. Způsob, jak žák prezentuje téma v úvodu, už napovídá o tom, jestli téma pochopil.
Antonie Clatot
09/03/2011 at 18:49Ahoj Zuzko,
Klobouk dolu pred zaky, kteri se s timto tematem poprali a uspesne napsali jejich disertaci. Rada bych vedela, kolik casu jsi jim na to presne dala? A jaky byl prumer vyslednych znamek? Kolik hodin jste o Renesanci ve tride mluvili? Pamatujes si nejake jine problematiky a state, ktere jsi v pisemkach nasla? Protoze predpokladam, ze priklad, ktery tu uvadis je tvoje idealni oprava, kterou zakum navrhnes?
Kazdopadne ti gratuluji ke krasne aplikaci francouzskeho mysleni a metody!
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
12/03/2011 at 23:35Ahoj Antonie, žáci měli na tuhle dizertace 2 hodiny, u maturity mají ještě o hodinu víc. Všechny známky ještě nemám, ale vidím, že i výborní studenti, kteří mají obvykle známky mezi 16-18 body (nejlepší známka je 20 bodů) mají tentokrát mezi 12 a 15. Je to úplně něco nového, nejsou ještě na tento typ cvičení zvyklí. Jinak kapitolu „renesanční člověk“ jsme probírali cca 7 hodin. Jinak nejčastější problematika v písemkách zatím je „jaké jsou nové myšlenky a jak se šíří v Evropě?“, většina žáků tedy vůbec nemluví o důsledcích. A většina vytvořila osnovu I – humanismus, II – reformace, protože to byla osnova této kapitoly. Je tedy velmi těžké vymyslet něco jiného…