Poslouchám nářky na situaci, která se vytváří v těchto dnech v závěrečném ročníku základní školy. Žáci nemají o učení vůbec žádný zájem a školní čas doslova přežívají. Současný systém přechodu ze základní na školy s vyšším stupně vzdělávání je v troskách a žáky totálně demotivuje.
Jen těsně jsem unikl době, kdy se v závěru osmiletky konala jakási závěrečná zkouška. Byla cílovou metou základního vzdělávání a podkladem pro další rozhodování o přijetí na střední stupeň vzdělávání, nahrazující přijímací zkoušky.
Po zrušení závěrečné zkoušky v 8. ročníku po léta fungoval systém přijímacích zkoušek. Jistě nebyl ideální, ale svým způsobem to byla motivace pro žáky, kteří věděli, že k naplnění představ rodičů i svých musejí podstoupit zkoušku, která jim umožní nebo nastaví směr jejich dalšího studia. Byla to motivace nejen pro žáky a jejich rodiče, ale současně i výzva pro učitele posledních ročníků základní škol, aby své žáky ke zkoušce včas a řádně připravili. Po léta probíhaly diskuse, jak by taková příprava měla vypadat a zda ji vůbec organizovat. V každém případě byl přijímací pohovor motivem zvýšeného úsilí žáků i učitelů v závěru docházky na základní školu.
A jak je to s motivací v současném systému? Přijímání bez přijímacích zkoušek, na základě klasifikace základní školy je nejméně vhodné kritériem pro porovnávání schopností uchazečů o studium z různých škol. O tom by mohl vyprávět každý učitel prvého ročníku střední školy. Paradoxně dopadají v tomto systému nejhůře školy a učitelé, kteří klasifikují na základních školách své žáky zodpovědně a jsou ve výuce nároční. Naopak benevolence v hodnocení je dnes jistou vstupenkou k přijetí ke studiu. Jaké tlaky v závěru docházky ze strany žáků a zvláště rodičů tím na učitele základních škol vznikají, lze lehce uhodnout.
Možnost podání tří přihlášek na střední školy je dalším hřebíkem do rakve snažení učitelů základních škol po dobré přípravě budoucích studentů. Další možnosti podání přihlášek vedou žáky k bezstarostnosti a pohodě, protože i velmi průměrní, dokonce i podprůměrní mají velkou šanci stát se po prázdninách studenty střední školy. Nevím, kdo a s jakým záměrem tvoří taková pravidla a takto ulehčující žákům přístup k dalšímu vzdělávání. Přitom se nic těmito volnými pravidly neřeší, protože se problém jen posune na střední školu, kde se řeší co s takto přijatými žáky. Mám na mysli ty studenty, kteří záhy zjistí, že na studium viditelně nestačí a musí proto studium předčasně opustit. Jejich počet se každoročně zvětšuje a přináší problémy při získání vzdělání a zapojení mladých absolventů škol do života, protože tito nemají jasno, co vlastně chtějí a na co svými schopnostmi stačí. Dnešní systém jim žádná kritéria po celou dobu studie až k maturitě nenastavuje, nenutí je vůbec k nějakému většímu studijnímu úsilí.
Je na čase zamyslet se nad systém hodnocení vycházejících žáků základních škol, nad systémem jejich přijímání na střední školy. Konečně najít model prospěšný pro žáky a učitele, systém, který dokáže ocenit a odměnit snahu těch, kteří mají o studium skutečný zájem a mají k němu i potřebné schopnosti. Populismus politiků, kteří vymýšlejí a schvalují pravidla uchazečům o studium na střední školy, by měl jít v tomto případě zcela stranou.
Ondřej Hausenblas
11. 2. 2010 at 18.40Milý Oldřichu, tentokrát s Tebou, myslím, hodně nesouhlasím – pokud ovšem dobře rozumím, jak myslíš to, co píšeš o motivaci.
Myslím si, že kdykoliv mluvíme či píšeme o přijímacích zkouškách, máme vyjasnit, jak se u nich poznává, že se žák hodí na studia, a co vlastně podle nás znamená, že se hodí na studia, a nejen to, taky co podle nás ta studia vlastně znamenají, co to je „dobrá studia“. Já vím, že tohle vyjasnit by nejspíše znamenalo napsat pořádnou vzdělávací politiku, taky didaktiku všech oborů, taky dobrou, jaksi obecně uznavatelnou prognózu společenského vývoje v nejbližších 50 letech, a vlastně taky naplánovat a prosadit strategii přípravy učitelů, aby ta dobrá studia uměli vést a případně i u nějakých zkoušek, nebo něčeho úplně jiného, ale spolehlivého, zjišťovat.
Možná však jsi chtěl říct v posledním odstavci, že potřebujeme nový model hodnocení na základce, který by tohle vše měl napravit. Pak vidím, že s Tebou velice souhlasím, akorát si občas zoufám, jak pomalu to jde protlačit.
Pokusím se to víc vysvětlit v sousedním chlívečku, ve svém Ireneu.
Oldřich SUCHORADSKÝ • Post Author •
12. 2. 2010 at 7.37Milý Ondro,
Tvé reakci rozumím a chápu ji. Pokusím se stručně doplnit, co jsem měl v textu na mysli.
Můj příspěvek neměl být kritikou přijímacého řízení středních škol. Jenom se mi nezdá být vhodným kritériem přijetí aboslventů ZŠ klasifikace na základní škole. Jak by takové řízení mělo vypadat, to opravdu nevím a myslím si, že je to věc střední školy, jak si kritéria nastaví a přijímací procedůru zorganizuje. Chápu, že v současné situaci, kdy je vycházejících žáků málo, střední školy raději žádná kritéria nevytvářejí, protože ke svému přežití potřebují přijmout pokud možno všechny uchazeče. Tomu slouží zrušení zkoušek a zavedení možností tří přihlášek, aby to alespoň opticky vypadalo, jak velký je o jejich školu zájem.
Textem jsem ale mířil jinam. Chtěl jsem ukázat, kam taková benevolence ve výběru budoucích studentů vede a jaké dopady to má na pracovní atmosféru v posledních ročnících základní školy. Tady můžeme dál diskutovat, co by mělo žáky základních škol motivovat k učení. K tomu se ještě vyjádřím pod Tvým článkem, kam taková úvaha patří. Děkuji Ti za zájem a podporu nás, učitelů ZŠ. Jsi jeden z mála kolegů vyšších typů škol, který se nás učitelů působících v základním školství snaží pochopit a pomoci. Škoda že takový zájem o věc neprojevují další učitelé, protože řešení (chceme-li nějaké hledat), musíme najít společně:-)
matejkoj@seznam.cz
12. 2. 2010 at 10.531. Těžko kritizovat současný způsob přujímání na SŠ, když jsme v situaci, kdy je uchazečů málo a nejde o výběr, přijati musí být prakticky všihchni.
2. Nevím, zda opravdu rostou počtu studentů SŠ, kteří školu nedokončí – SŠ si svých studentů musí moc vážit a šetřit si je a peníze, které s nimi přicházejí.
3. Tlak zkoušek může vést k tomu, že základní školy učí k přijímačkám, SŠ k testům státních maturit atd. Třeba už pak nejde ani o pořádné učení, ale o odhad, co právě se bude zkoušet, trénování správných odpovědí na očekávané otázky.
Oldřich SUCHORADSKÝ • Post Author •
12. 2. 2010 at 16.10Souhlasím s vámi v bodě 1.
K bodu 2: O počtu studentů, kteří střední školu nedokončí přehled také nemám. Ale vím o skupině bývalých žáků naší školy, kteří byli ze střední školy vyhozeni těsně před maturitou. To budí podezření, že střední škola za ně sice peníze na začátku roku inkasuje, ale pak je nepřipustí k maturitě. Domnívám se že proto, aby jim tito „maturanti“ v praxi neudělali ostudu.
A k bodu 3: Střední školy mohou trénovat otázky k maturitě, protože si dnes její obsah tvoří sami (a to je také jeden z důvodů proč nechtějí tu státní). Ale základní školy takovou přípravu k přijímačkám na střední školy dělat nemohou, protože třeba z naší školy chodí absolventi na víc než 15 různých středních škol. Museli bychom proto každého žáka na zkoušky připravovat individuálně.