Nic nového pod sluncem?

Při záchraně knih z likvidované knihovny, se mi dostala do rukou útlá knížka, která mne zaujala: Josef Bartoň: Mravní výchova ve škole, Brno 1922. Zajímavé čtení.

Snad vás několik ukázek také přesvědčí, že nic nového pod sluncem.

„Výběr učiva nemůže učiteli, jenž dílo své utváří, nikdo diktovati, neboť záleží tu na vyspělosti žactva, na životě obklopujícím učitele a žáky, na probíraném učivu, četbě a zorném úhlu učitelově, pod kterým zírá na věci a život.“ (str. 10) – že by důraz na individualitu učitele a konkrétní situace ve třídě?

 

„Osnova nesmí býti přeplněna, tak jako všechny dosavadní osnovy, neboť pak má znamení nepohodlného diktátu, nepodněcuje tvůrčích sil, činí učitele roztržitým, nepokojným a nedovoluje mu opakovati.“ (str. 10) – že by přiměřenost učiva?

 

„Netřeba připomínati, že žáci smějí říci pravdu, i tu svoji subjektivní, a že nikdy jich pro ni nesnižujeme, neironizujeme a že omyl v nazírání nesmí býti předmětem smíchu ve třídě.“ (str. 10) – že by úvahy o partnerském přístupu k žákům? 

„… učebnic nemají, ale zapisují si výtěžky práce do deníků a též do cvičebního památníku, jejž ilustrují, a konečně sobě navzájem do soukromých památníků.“ (str. 13) – že by zárodky pracovních listů?

„V popředí stojí žák, jenž pomocí učitelovou sám dané jevy hledí řešiti. (str. 11) – že by samostatná práce, řešení problému atd?

Náměty slohových prací stojí také za povšimnutí: Pavouk umělec, Hádejte, která to je (popis přítelkyně), Mezi dětmi (pozorování), Účinky lihovin, Chvíli maminkou, Čisté ovzduší, Zdravověda duše. Co soudím sama o sobě? (str. 7) Těžká chvíle (napiš jak jsi sama hospodařila),

 

Témata, která na základě četby a diskuse autor probíral: poctivost, pravdocit, láska k bližnímu, mamon, nactiutrhání, omluva, nevkus, povinnost, pochvala, práce, pravda, příroda, rodiče, vděčnost, vytrvalost. Že by to bylo propojení českého jazyka s kompetencí občanskou?

Navrhované zápisy do sešitu na konci hodiny z jednotlivých lekcí jsou také zajímavé.

 

Hodina věnovaná dobrým vlastnostem: Přičiňovati se budu o to, abych pomáhala vytvářeti krásnou duši čeké dívky a ženy.“  (Str. 20)

Hodina o přátelství: „Pravé přátelství vpřádá v tkanivo života našeho stříbrné nitky, jest sladkou písní, která utěšuje a rozhání praky z čela.“ (str. 22)

Hodina věnovaná sebepoznání: „1. Chceš-li nabýti vyššího poznání, musíš poznati sama sebe. 2. Dobrou vůli měj, poslušna dobrých vnuknutí buď, cíl života si pevný stav, od něho pak nikdy neodchyluj. 3. Ve zlobě buďtě dětmi, v lásce však a v dobu působení velikány – obry.“( (str. 24)

Hodina o hospodaření: „Sloužiti a nésti obtíže druhých je největší zásluhou. Pomáhej, dokud můžeš a kolik můžeš; dobré raději čiň, nežli bys je přijímala.“ (Str. 26)

Hodina o účincích alkoholu: „Nebudeme svobodni, dokud budeme otročiti tělesným požitkům.

Jedna hodina byla také věnována tématu chyby: Poučení: „Bez chyb není člověka. Chybami stáváme se lepšími, ale jen jich neomlouvej, nezastírej, pojmenuj je vždy správně, nehledej ochrany pro ně u nikoho, lituj každého nerozumu a uvidíš následky pro své i své okolí.“ (Str. 32) Že by pokusy o autoevaluaci žáka?

Ale jeden závěrečný citát z hodiny o pomluvě zněl takto: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni nebo kterýmž soudem soudíte, týmž budete souzeni. (Matouš, kap. 7)“  (Str. 32)

Nejzajímavější však bylo, že jednotlivá mravní  (dnes bychom řekli – etická) témata navrhuje probírat na základě ukázek z četby, nebo příběhů ze života. Že by důraz na prožitek žáka?

Ale závěr je jako vystřižen ze současných diskusí o skloubení výstupů předmětu a kompetencí: „Jsem přesvědčen, že nezkrátil jsem při tom češtiny o její právo podle osnovy. A kdyby – nemělo toto vyučování větší cenu, nežli má snad složené souvětí?“ (Str. 80)

Souhlasíte, že nic nového pod sluncem?