BYOD v antropocénu Část třetí: Na tablety přes Afriku a vši
Pozn.: Naše škola využívá koncept BYOD, což znamená, že si žáci nosí do hodin své vlastní zařízení s různými operačními systémy.
Zapojení tabletů do výuky už není otázkou současnosti. Je to už skoro samozřejmost. Hranice mezi módou, marketingem, bytím in a opravdovým efektem pro učení si musí stanovit každý sám. Jisté je, že individualizace výuky je krokem nezbytným k efektivitě učení.
Obecné problémy jsme popsali v minulých článcích, dnes se podíváme na praktické otázky řešené v třídě u prvňáků.
Byl to půl rok spojený s technickými problémy. Hledání vhodné aplikace, která na tabletech zpřístupní pracovní plochu Microsoft Windows, a tedy vnitřní prostředí výukových aplikací, zabralo notnou chvilku už proto, že jsme se rozhodli vyzkoušet tuto možnost u prváků. Namítnete, že zrovna u nich je to nesmyslné vzhledem k nízkému věku. Právě naopak. K prvním experimentům jsme využili tablety Prestigio, tedy low-endy na systému Android. Bylo potřeba ověřit, zda i ti nejmenší budou umět na tabletech ovládat vzdálenou plochu; zda jim aplikace k tomu určené nebudou činit technické potíže už díky motorice. Celá řada didaktických otázek tohoto přístupu také zůstává nedořešena.
Spolehlivě rozchodit vlastní výukovou aplikaci (DUM) na interaktivní tabuli i na 19 tabletech žáků, představovalo také hledání vhodného autorského nástroje k tvorbě výukových objektů. Klasické autorské nástroje pro interaktivní tabule neobstály. Jejich operační doba pro spuštění na počátku hodiny vytvářela dlouhé prostoje, které znamenaly zmařený čas. Dnes to díky nalezenému řešení zvládáme v otázkách několika vteřin.
Server Microsoft Multipoint umožňuje využití různorodých aplikací. Protože jde o obecné prostředí, bylo nutno hledat vhodné aplikace pro vlastní práci žáků. Makra pro Microsoft Powerpoint jsou sice napsána (viz minulý článek), ale pro běžného uživatele je to cesta poměrně složitá. Pokud nebudou taková makra zabudována rovnou jako widgety v ovládací liště, je využití Microsoft PowerPoint pro vlastní interaktivní výuku omezené. Nepochybuji ale, že je na cestě vhodné řešení, protože jistá univerzálnost prostředí je jedinou možnou cestou do budoucnosti. Zdá se ale, že pro interaktivní aplikace (přetahování, přiřazování) by takovou pomůckou mohl být produkt Open Sankoré. Není sice komplexním nástrojem jako například SmartNotebook, ale základní funkce, které je možno využít pro vlastní tvorbu interaktivních cvičení, fungují spolehlivě a intuitivně. Tento prográmek původně vznikl pro africké děti, ale v poslední době se hojně rozšiřuje u nás i v celé Evropě. Že by se opět v kolébce lidské civilizace zrodila jedna z nových evolučních cest? 🙂
Každopádně je nasazení tohoto nástroje efektivní, přizpůsobené našemu prostředí a plně závisí na erudici učitele a jeho ochotě se do něčeho takového pustit.
Větším problémem jsou opakující se výpadky wifi připojení, kdy se odpojuje několik tabletů najednou. Zde může být faktorem nedostatečná rychlost připojení, propustnost sítě apod. Hledání „brouků“, kteří brouzdají na síti a vzduchem, pokračuje. Najít ten správný insekticid ve formě opravdu plně funkčního řešení se nám zatím úplně nepodařilo.
Co jsme již vyřešili k plné spokojenosti, je technika ovládání tabletů mezi našimi žáčky. Velkým pomocníkem zde byl Ježíšek, který všem dětem nadělil domácí zařízení. Děti se výrazně zlepšily v ovládání, které dnes nečiní vůbec žádné potíže. Jen zas nevíme, zda děti pořád jen nepřetahují objekty na displejích, místo toho, aby si spíše s babičkou či dědečkem povídali o tom, co je ve škole a ve světě kolem nich nového.
Ať už při matematice, kde jsou využívány stažené aplikace pro Android, některé aplikace, které testujeme rovnou od výrobce či online cvičení pro nejmenší, tak i při relaxačních aktivitách, velkou výhodu dotykových displejů vidíme v tom, že pro děti je práce na tabletu intuitivní, úkoly je baví a i ti s horší motorikou zvládají práci rychleji a zažívají úspěch. Děti si učivo na tabletech pamatují, protože si ho „osahaly. Zde se velmi osvědčily nové finské produkty nabízené prostřednictvím www.ekabinet.cz. Pro češtinu a další předměty toho již k dispozici příliš není. Proto využíváme spíše vlastní digitální učební materiály ve výše uvedeném prostředí. Většinou žáci přiřazují slova k obrázkům, skládají slova z písmen, skládají věty, doplňují písmena apod.
Významný je však také přinos pro kooperativní učení. Žáci jsou vedeni ke spolupráci, pomoci a komunikaci. A učitel prožívá příjemné okamžiky při vědomí, že pracují opravdu všichni.
Tablety však přinášejí ještě jeden nechtěný efekt. Tím, jak žáci mají neustále hlavy u sebe, radí si a pomáhají, nevíme, zda nebude nutno podobnou pomůcku z hygienických důvodů zakázat. Zkracuje se totiž vzdálenost mezi dětskými hlavami a tablet tak nechtěně přispívá ke sdílení nejen vědomostí, ale i k vektorovému šíření vícečetné pedikulozy. Ne, nebojte se, tuto poznámku jsme tak úplně vážně nemysleli. J
Přestože nemáme technické problémy vyřešeny, tablet do výuky patří. Zásadním problémem je však rozdílnost prostředí a rozhodujícím prvkem úspěchu, stejně tak jako u učitelů, bude jisté doporučení směrem k unifikaci nikoli hardwaru, ale výukového operačního systému. Bude to sice znamenat jisté omezení, ale bez takového přístupu, jak se zdá, není dnes možno zcela spolehlivě připojit do sítě úplně cokoli.
Milan Hausner, Olga Vejvodová
