Se zájmem o zájmovém vzdělávání

Ačkoliv jako vychovatelka pracuji už mnoho let, na Celostátní setkání pedagogických pracovníků školních družin a klubů jsem vyrazila 3. – 4. 6. 2011 do Prahy úplně poprvé.
Oslovila mě možnost, že  potkám stejně nebo podobně naladěné kolegyně, případně kolegy a výborná nabídka vzdělávacích a pracovních dílen.
Už při obdržení programu setkání mě čekalo překvapení, že při oficiálním jednání v plénu budu mít prezentaci jako jediná vychovatelka. Myslela jsem, že se nás vystřídá při předávání zkušeností více.

Do Prahy jsem vyrazila vlakem už ve čtvrtek večer a v pátek brzy ráno se vydala na místo činu, konkrétně do Středního odborného učiliště obchodu a služeb v Praze 9 – Hloubětíně, kde se o nás vzorně po celé dva dny starali pracovníci a žáci této školy.
1. úkol: prezence a ubytování – a hned výhra, na pokoji se mnou je už na první pohled skvělá kolegyně!
2. úkol: poznat offline lidi, které jsem doposud znala jen online a domluvit podrobnosti k mé prezentaci – naprosto vše bez problémů
3. úkol: plnit osobní program

Vybavená materiály a instrukcemi jsem si nejdříve prohlédla výstavku výrobků z jednotlivých družin a „klíčové“ materiály, co vše nám nabízí Klíče pro život (dále KPŽ).
A hurá na první dílnu Co se skrývá ve spirále?, kterou skvěle lektorovala  Zdeňka Hiřmanová. Moje očekávání splněno, výtvarné inspirace a techniky určitě využiji (mám už náměty do wiki, znáte gumáž?).
Po jednání v plénu jsem už více zasvěcena do KPŽ a těším se na odbornostní setkání (bude nějaké blíže mému bydlišti?).
Odprezentovala jsem si „svoji“ Vědu hrou ve školní družině a snad jsem někoho nalákala zkusit si s dětmi tvořivě a bádavě „pokusohrát“.
Další očekávání z dílny Lze využít bubnování pro práci s dětmi? bylo více jak naplněno. Skvělé. Uvolnění. Dobité baterky. Kolegyně otevřené, kreativní a naladěné na stejnou vlnu. Kdo nevyzkoušel, vřele mu doporučuji a vkládám odkaz na skupinové bubnování a facilitátora Petra Šušora.

Pozdně večerní schůze Asociace vychovatelů školských zařízení mě představila v roli koordinátorky pro Plzeňský kraj. Vyplývající úkol: vznikne i v našem kraji dostatečně početná členská základna? Obdivuji ty, kteří se za vychovatelky a vychovatele „perou na ministerské úrovni“.
Já se držím toho, co mi je vlastní. Je to všemožná podpora a propagace práce vychovatelek a jejich zařízení, kde se dá! Osobní úkol, který jsem si předsevzala a to nalákat ty úžasné a šikovné vychovatelky ke sdílení, jsem úplně nesplnila, neměla jsem k němu dostatečný prostor a ani moc času.
Proto volám zde: Kolegyně a kolegové, nebojme se a pojďme sdílet naše zkušenosti, ukažme, co umíme a že má zájmové vzdělávání ve školních družinách a klubech co nabídnout!
V osobním kontaktu jsem poznala báječné, nadšené, nevyhořelé, tvořivé a empatické vychovatelky. A to se přiznávám, že jsem z toho s prominutím „babince“ měla trochu strach. Byl naprosto zbytečný. Setkání bylo energetickou bombou.

V sobotu program pokračoval a já se moc těšila na Jendu Zouhara a jeho téma Vyřešíme konflikt dohodou? Škoda, že to byla jen tří a půl hodinová ochutnávka. Určitě by to chtělo další pokračování.

Vím s určitostí, že příští rok se chci účastnit znovu.

Zájmové vzdělávání v družinách a klubech má co nabídnout!