Dnes je 3. 12., datum zveřejnění předchozího blogového příspěvku je 3. 8. – mezera je tedy právě 4 měsíce. Velká mezera mezi blogovými příspěvky zde není novinkou. Poslední příspěvek roku 2023 byl publikovaný 4. 12. 2023 (byl navštíven 2143x), první příspěvek tohoto roku 22. 3. 2024 (má přes tisíc návštěv). Najdeme i další velké časové mezery, počet návštěv jsou od stovek až mírně přes dva tisíce. Autorů je pár. Toto, co právě píšu, vlastně není ani pořádný blogový příspěvek – pokud ho tedy nezapočítáme, jak velká časová mezera od posledního řádného příspěvku bude? Dosáhne pěti měsíců či dokonce šesti?
Vzdělávání a společnost
O blogu
Jaroslav Vávra
11.12.2024 at 7.14Tak nevím, co mělo být sdělením tohoto „příspěvku“. Nezájem o autorství? Malá návštěvnost? Motivace ke zvýšení těchto parametrů? Najít důvod, proč blog zrušit? Či něco jiného? Z mých příspěvků vyplývá, v čem vidím smysl těchto blogů.
Miroslav Melichar • Post Author •
12.12.2024 at 18.57Mám dlouho dojem, že s blogy je něco v nepořádku. Počet návštěv není zdaleka malý (většinou pár set, ale i přes dva tisíce mi připadne hodně), o blogy je tedy v učitelské veřejnosti zájem, mají smysl. Samozřejmě je možné zcela logicky říci, že já sám mám občas něco napsat. Mám ten pocit taky. Myslím, že smysl blogů je i v tom, že jsou osobnější než Materiály do výuky, Odborné články a pod. Trochu to vypapadá, že blogy zde na portálu nejsou zrovna preferované – dříve byla jejich nabídka přímo v titulcích, teď je cesta k nim méně přímá. Vzpomněl jsem si, že zde probíhaly rovněž diskuze k mnoha tématům (často rozsáhlé), což byl další prostor pro osobní názory. Rubriku Diskuze jsem po chvíli našel v Archivu s poznámkou, že její aktivita byla zastavena (asi v roce 2020 nebo 2021).
Jaroslav Vávra
13.12.2024 at 6.50Domnívám, se, že ta „letargie“ v případě aktivit na Blogu má přechodný charakter, podle mě věští klid před bouří. V současné době podle mne se ve vzdělávání řeší naprosto nejasná (a zpackaná) budoucnost kurikula („velká“ reforma RVP), ohrožení finančních jistot do a ve vzdělávání (i přes hlasité ujišťování politiků, že vzdělávání je priorita), generační výměna (výměny), a další. Ty problémy se vzděláváním se v Česku táhnou přinejmenším od 70. let, kdy se nezvládla reforma „vzdělávací soustavy“ (příliš vědeckosti, příliš ideologie, příliš centralismu) a vzdělávání od té doby je vykolejené … Ale podaří se v budoucnosti takový kvalitativní obrat, jaký byl na konci 20. století ve Finsku? A je příklad Finska následuhodný či v Česku realistický? Počkám si až na to „přejití bouře“, jestli se toho vůbec dočkám.
Reynolds hughjack
31.3.2025 at 8.25Mezery mezi blogovými příspěvky se prodlužují! Poslední skutečný příspěvek byl 3. srpna, takže mezera by mohla dosáhnout pěti nebo šesti měsíců. Možná brzy přidají nový?