Včera jsem se zúčastnila semináře na téma Finanční gramotnost na 1. stupni. Nechci tu popisovat co a jak paní lektorka, která měla mimochodem slušný přehled o věci, říkala, ale spíš se zamyslet nad tím, co bychom chtěli/měli říkat žákům z oblasti ekonomického vzdělávání.Tento termín zdůvodnila lektorka tím, že se vlastně jedná na 1. stupni o propedeutiku finanční gramotnosti, která se dětem v plné šíři rozvine na stupni druhém (srovnej návrhy standardů finanční gramotnosti, o kterých se nyní diskutuje zde na portálu).
Problém, nad kterým přemýšlím, byl nastíněn v druhé polovině semináře. Představme si tuto situaci: Děti mají nahlédnout na pozici prodavačky. Které chování je třeba ocenit?
- Paní prodavačka si s dětmi povídá, podá jim sladkost, usměje se a nic po nich nechce.
- Paní prodavačka se usměje, ale vyžaduje zaplacení plné částky za sladkost. Rozloučí se.
Děsí mne představa, že dětem ve 3. třídě budu bortit představu, že mohou lidé dávat něco někomu, aby mu udělal radost. Neumím si představit, že hodnotím jako lepší chování druhé paní prodavačky, protože se chová z hlediska ekonomiky zodpovědně. Když podobnou situaci měli okomentovat žáci vyššího ročníku na 1. stupni, ohodnotili jako ekonomicky přijatelnější chování druhé paní prodavačky. Takže je to v pořádku, děti na to přišly samy, aniž bych jim bušila hřeby do hlavy.
Neměli bychom našim žákům někdy nechat také prostor pro ideály a víru v dobro bez kalkulu? Nebo nakonec budeme přepisovat pohádky, kde je „oslíček Otřes se“ a čertovu švagrovi vymažeme kouzelný kabát, protože z hlediska ekonomiky státu je nemyslitelné, aby někdo takto devalvoval zásoby zlata?
PS: V žádném případě si neosobuji právo kritizovat různé přístupy k náplni výuky finanční gramotnosti; berte tento příspěvek jen jako povzdechnutí nad divnostmi okolo mne.
A co se kolem mě děje dál?
- Těším se na PEPOUŠovo vlnobití, protože svou účast přislíbil pan B. Brdička. Mít možnost zeptat se erudovaného odborníka na cokoli je vždy zážitkem.
- Mám divný pocit okolo žaludku, protože připravujeme online setkání k tématu Přípravné třídy. Pro nás všechny to bude premiéra, takže nervozita bude na všech stranách.
- Čeká mne setkání s lidičkami, kteří mne denně nabíjejí na sociální síti Google+ (a ještě na portálu) a moc se na to těším
Zdeněk Sotolář
20. 4. 2012 at 20:52I když mi hvězdičkování příliš připomíná spíš superstar, teď mě mrzí, že příspěvku č. 11 Petra Koubka nemohu nadělit pěknou porci hvězdiček. Ano, působení školy je neustále rozmělňováno vrabčími kampaněmi.
Petr Koubek
20. 4. 2012 at 16:07Finanční resp. jakási životní gramotnost, dovednost poznat sebe a umět stavět na autenticitě a ne na diktátu okolí, by však měla rozhodně mít subtilnější základnu než umět ze smlouvy vyčíst roční průměrnou sazbu nákladů. Morální apely v soudobých společenských vědách by měly být v centru zájmu našeho ministerstva jako dříve pevné základy drolícího se západu; kdyby ale umělo číst, že… http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-55506290-paradox-imperativu-svobody
Radek Sárközi
20. 4. 2012 at 14:48Pořád se ve škole učí řada zbytečností a řada důležitých věcí se neučí. Finanční gramotnost je určitě důležité učit, ale zároveň je nutné něco vynechat…
Petr Koubek
20. 4. 2012 at 13:24Sporné je hlavně to, že strategie pracuje s redukcionistickým přístupem k životu – škola jakoby říkala, že co se hospodaření týká, rozhodujeme se mezi rozličným typem půjčky, rozličným typem spořícího účtu či jiného spořícího produktu.
A obecněji k „pohybům ve školství“: je to asi jen můj názor, nicméně je důležité podle mne NEROZMĚLŇOVAT PŮSOBENÍ ŠKOLY: dřív výchova k brannosti, výchova politická, dneska zase výchova k národní hrdosti, k lásce k hokeji, výchova k slušnosti, výchova k slušnosti na silnici a chodníku, výchova k připravenosti na povodně a jiné ohrožení života, výchova k finanční odpovědnosti, výchova k podvečernímu čtení (…); a to prosím vedle dosud závazných průřezových témat (!!) a naukových obsahů. Připadá mi, že pragmatická vlna (spuštěná hlavně lobbisty, kteří chtějí ukrajovat z již tak pohublého školského rozpočtu) nenápadně pohlcuje celou školu, zbytek vzdělávání ze škol spolehlivě vypudí testy ověřující standardy. Je to dáno možná tím zlým počasím, ale nemám z toho všeho dobrý pocit…
Příklad objasňující aneb jakési EXEMPLUM: Kdysi se mě někdo ptal, zda by bylo dobré udělat projekt na podporu učení o institucích a principech EU. Co k tomu dodat. Nejlépe se bude o EU a jejích principech a základech učit, když se bude dobře učit matematika, deskriptivní geometrie, fyzika, chemie, biologie, geologie, jazyky, historie, zeměpis a základy společenských věd a více prostoru dostane tělesná a umělecká výchova! (jo a ve výuce se bude využívat zcela přirozeně práce dětí s ICT, práce v terénu a v laboratořích)
Neplatí toto obecně o snaze rozšiřovat obsah školního vyučování (při stálém reálném snižování prostředků do školství)?
Radek Sárközi
20. 4. 2012 at 11:54Možná by stály za analýzu i ostatní příklady… Třeba by se ukázaly podobně sporné!
Pavlína Hublová • Post Author •
20. 4. 2012 at 08:34Děkuji, Petře, za komentář. Byla bych nerada, aby to vyznělo tak, že zde byly jen tyto typy otázek/úkolů. Byl to jen jeden z několika a mne prostě zaujal víc, než ty ostatní.
Petr Koubek
19. 4. 2012 at 23:13Celý uvedený příklad je s prominutím hloupost, jako je bohužel vadný sám základ finančního vzdělávání dětí po česku: v rukou finančníků, tudíž ekonomů „strany nabídky“ jako bohužel stále převažujícího paradigmatu, je postaven na racionalistické redukci – chybném předpokladu, že základem finančního vzdělávání je matematika – není, je to jako ve všem společenském jednání psychologie rozhodování a jednání!
Upozorňoval jsem četnými připomínkami již v roce 2010, že základem finančního vzdělávání má být posilování autenticity dětí, schopnosti odepřít si další a další požitky. Nemoderní? Ale podle mého přesvědčení je vedení dětí ke snižování „mezní spotřeby“ – tedy zmenšování množství nakoupené „potřebné“ věci k dostatečnému uspokojení pudu nakupovat – klíč ke správnému finančnímu vzdělávání. (jedna současná reklamní kampaň říká že „Ne“ ukazuje, kým člověk skutečně je; a je to tak!!) Už proto, že proti profesionálům „strany nabídky“, marketingu, prodeje a reklamy stojí vždy člověk sám, jak zpívá Míra Wanek.
Na druhé straně je základem finanční gramotnosti posilování sebevědomí a vědomí si ceny své práce a času, aby naši žáci v buducnu uměli hájit své zájmy před zaměstnavatelem a vyjednávat o nich.
Terve ve třetím plánu by se měla škola zaměřit na „finanční produkty“; což je dnes bohužel základem finančního vzdělávání a ekonomického vzdělávání na našich ZŠ…
Pavlína Hublová • Post Author •
19. 4. 2012 at 19:09Paní Hodánková, děkuji za doplnění. Podobné příklady z praxe s jasným poselstvím jistě rozšiřují povědomost žáků o financích a rodinné ekonomice.
Tuhle jsem s kolegyní rozebírala, že by bylo zajímavé podívat se na „slevu“ jednoho fastfoodového řetězce, kdy si „se slevou“ mohou děti koupit 2 kusy místo jednoho. Myslím, že na 2. stupni z toho vznikla zajímavá hodina 🙂
Václava Hodánková
19. 4. 2012 at 16:04Navážu na paní Pilařovou i pana Sárkoziho. Měli jsme přednášku na 3. ročníku gymnázia, kde jak mi bylo řečeno, už děti uměly vypočítat úroky. Téma bylo úvěry, konkrétně jsme financovali auto za 100 tis, při financování přes úvěrovou spol. byla sleva 20 % (podobné reklamy jsou k vidění každý den), splácení 5 let. Děti byly překvapené, že při úroku 10 % p.a. není celkový úrok 8 000 Kč, ale několikanásobně vyšší. Když zjistily, že vlastně zaplatí dvojnásobek půjčené částky, tak nám nevěřily. Vysvětlili jsme jim, jak celý tento marketingový tah funguje a tím jsme je přesvědčili. Tím chci říct, že finanční matematika je užitečná, ale musí být aplikovaná na skutečných příkladech. A marketingové příklady jsou neméně důležité. Když tedy děti dostanou příklad, že jim dá někdo něco „zadarmo“, pak by měly minimálně zpozornět a přemýšlet o tom,jaký k tomu má dotyčný důvod. Dětský svět je krásný a je škoda ho ničit, ale i v pohádkách se vyskytuje zlo, které Český Honza porazí chytrostí.
Radek Sárközi
18. 4. 2012 at 23:35Já jsem nepsal o etické rovině, ale čistě o tom, jak funguje ekonomika, respektive marketing v praxi.
Pavlína Hublová • Post Author •
18. 4. 2012 at 22:17Takto dalece jsme to nerozebírali. Nebyl čas řešit všechny kličky a etickou rovinu. Přeci jen šlo o prezentaci různých nápadů, možností a přístupů. Etickou rovinu bych ve výuce nemohla/neuměla oddělit.
Ale máte pravdu, že chování první paní prodavačky opět mohlo být jen vykalkulované \“lákání zákazníka\“. Prostě je to spíš téma k diskuzi a je velmi těžké najít rozumný závěr (existuje vůbec takový?).
Radek Sárközi
18. 4. 2012 at 21:56No, právě že to není vůbec tak jednoznačný případ! Jedna paní prodavačka myslí na zákazníky v tom smyslu, že chce, aby se k ní rádi vraceli, proto jim dá něco malého zdarma. Nakonec vlastně vydělá více, protože budou chodit k ní, né ke konkurenci… Pokud by se měla finanční gramotnost učit tak, jak popisujete, že to prezentovala lektorka, myslím si, že je to naprosto špatná cesta. Ne z nějakých ohledů k malým dětem, ale ekonomicky!
Pavlína Hublová • Post Author •
18. 4. 2012 at 21:39Myslím, že to není stejná situace. V mém příkladu paní prodavačka vlastně \“ubrala\“ ze svého výdělku (jednalo se současně o podnikatelku), ve Vašem je to dárek s kalkulem.
Paní lektorka neřekla, že takto je to správně nebo špatně. Jen poukázala na to, že bychom měli děti vést k tomu, aby viděly tu \“ekonomiku\“ a uvědomovaly si ji. A neodsuzovaly paní, která se chová z ekonomického hlediska správně.
A já se jen pozastavila nad tím, jestli (a kdy) bychom tento pohled měli děti \“učit\“. Jestli nestačí, že na to přijdou samy.
Radek Sárközi
18. 4. 2012 at 21:29A jak paní lektorka zdůvodnila, že se druhá prodavačka zachovala správněji než první? Já si to například vůbec nemyslím. Byl jsem dnes v bance, kde si může každý vzít bonbon zdarma… To je naprosto stejná situace!
Pavlína Hublová • Post Author •
18. 4. 2012 at 20:45Hanko a Jano, díky za komentáře. Já vím, že máme vzdělávat a osvětlovat okolní svět (hlavně bez lhaní), ale není prostě někdy lepší nechat to přirozeně plynout? Možná bychom mohli nechat děti věřit, že dobrý člověk není nezodpovědný ani hloupý. Nebo je to naivní a zpátečnické?
Jana Petrů
18. 4. 2012 at 20:18Pavli, protože učím prvňáčky, tímto tématem se zaobírám 2x denně – celé ráno a pak od odpoledne do večera. Mám totiž pocit, že právě v tom je zakopaný pes – malým dětem chybí ideály a představy \“dobrého a krásného\“ světa. Jak to pak má vypadat?
Mgr. Hana Pilařová
18. 4. 2012 at 20:17Dnes jsem začala s deváťáky téma finanční matematika. Každý rok si říkám, jak moc je tohle téma citlivé s ohledem na situaci v rodinách některých žáků. Vždycky doufám, že alespoň něco málo z toho, co si říkáme a zjišťujeme, v nich zůstane. Dnes odcházeli z hodiny asi s dost rozporuplnými pocity – na úvod tohodle tématu volím jeden z dílů Krotitelů dluhů – konkrétně tenhle (asi proto, že věkově jsou mým žákům tihle lidé nejblíž a do problémů se vlastně dostali už po skončení střední školy) – to je smutný, pronesl jeden kluk a holky zase hovořily o drsném příběhu
A jsem zvědavá jestli bude někdo aktivně sledovat díl vysílaný dnes a jsem i zvědavá na další hodiny