Už jste někdy přemýšleli nad tím, co se dá stihnout za tři roky života? Jednou za čas je dobré se ohlédnout a bilancovat. Jaké vlastně ty poslední tři roky byly? V posledních dnech nad tím přemýšlím čím dál tím víc. Za tři roky člověk o tři roky zestárne, ale v lepších případech také zmoudří. V mém životě bylo v tomto období nespočet možností zmoudřet, a proto bych se o tato „moudra“ rád s čtenáři tohoto blogu podělil.
A proč zrovna poslední tři roky? Tři roky jsou totiž čas, který byl vyměřen projektu METODIKA II, a ten právě v těchto dnech ukrajuje poslední dny své existence. Projekt, díky kterému byla vyvinuta současná podoba Metodického portálu RVP.CZ. Měl jsem totiž tu velkou šanci být u toho. Posuďte sami, jestli ty tři roky mého života s Metodickým portálem RVP.CZ stály za to.
Zmoudření první. Ne vše, co buduje stát, musí být hned špatné.
Tuto moudrost jsem pobral hlavně díky na státní poměry velmi dynamicky fungujícímu Výzkumnému ústavu pedagogickému v Praze, který Metodický portál po celou dobu jeho existence zastřešoval. Díky progresivitě, kterou ztělesňovala bývalá ředitelka VÚP Stanislava Krčková, ústav inicioval vznik Metodického portálu RVP.CZ, jedné z opravdu mála dle mého názoru smysluplných věcí vzniklých z podpory ESF. Je proto pro mě záhadou, proč právě VÚP muselo být zrušeno.
Zmoudření druhé. Nebát se.
Mnohokrát jsem si ověřil, že se vyplatí nebát se. Nebát se udělat i nepopulární krok. Nebát se říkat, co si myslím, a mít svůj vlastní názor a toto požadovat od svých spolupracovníků. Díky tomu mohla probíhat plodná debata. Díky tomu se mohlo argumentovat lidem, kteří rozhodovali, a posouvat tak portál kupředu.
Zmoudření třetí. Portál je o lidech!
Ať už to byli všichni ti schopní a chytří lidé, kteří při portálu stáli a stojí jako jednotlivci a osobnosti, nebo síla celého pracovního kolektivu (týmu Metodického portálu RVP.CZ), který uvěřil smysluplnosti práce s přípravou portálu a tuto dynamiku přenášel po celé tři roky na jeho stránky, nebo velká skupina externistů, kteří dodávali portálu odbornost, nebo nakonec všichni uživatelé portálu (od autorů počínaje, až po ty, kteří si na portál jen chodí pro přípravy), všichni uvedení tvoří zapálenou aktivní KOMUNITU, která dělá na portále život a tím dělá portál.
Bez těchto lidí by portál nebyl tím, čím v tuto chvíli je. Myslím, že za tuto moudrost musím právě Vám všem, se kterými jsem se na cestě s portálem potkal přímo i nepřímo, poděkovat.
Zmoudření čtvrté. Nenechat se nikdy a ničím odradit.
Tři roky byly tak velkou zkouškou odolnosti, a to psychické i fyzické. Po celou dobu jsme museli řešit i věci, které s projektem nesouvisely nebo které prostě bylo nutné udělat. Posuďte sami, jestli slova jako vydržet, bojovat, taktizovat a hlavně nikdy neustupovat mají opodstatnění.
V rámci projektu se Výzkumný ústav pedagogický (VÚP), ve kterém byl projekt realizován:
- dvakrát slučoval (2009 neúspěšně s NIDV, 2011 úspěšně s NÚOV a IPPP);
- dvakrát stěhoval;
- změnil dvakrát ředitele (VÚP nebo divize VÚP) a jednou ředitele nadřízeného ústavu NÚV.
Nemluvě o změnách nejdůležitějších, kterými bylo třikrát opakované střídání ministra školství, jež mělo za následek další mnohokrát popsané i nepopsané zásadní i méně zásadní změny.
Zmoudření páté. Nic není jisté aneb Dobré věci většinou nepřežijí.
Kdyby mi někdo řekl v roce 2010, že nebude Metodický portál RVP.CZ i nadále podporován z peněz ESF, nevěřil bych. Proč by někdo nechtěl podpořit funkční a smysluplnou věc, jejíž obliba mezi učiteli strmě stoupá? Proč by někdo zastavil rozvoj podpory, která míří přímo k učitelům z praxe a kterou Česku závidí v celé Evropě? Navíc ve chvíli, kdy učitelé volají po dalších kvalitních výstupech, jako jsou virtuální hospitace, DUM, e-learningové kurzy a další.
Metodický portál RVP.CZ přenechává prostor novým projektům, které mají mít šanci na život a přízeň učitelů.
Co k tomu dodat? Snad jen, že můžeme mluvit o velkém štěstí, že se na portál podařilo umluvit alespoň 3,5 milionu korun a že tak zůstane zachovaná alespoň částečně kontinuita jeho chodu.
Zmoudření šesté a také poslední. Každý jsme nahraditelný.
Toto poznání jsem si uvědomil už mnohokrát, ale je dobré si jej znovu a znovu opakovat, zvláště pak s blížícím se koncem projektu. Každý konec je zároveň i začátek. To nové co vznikne, už nebude „Loď“ projektu v moři ESF, jehož veslo jsem pomyslně převzal v únoru 2010, ale docela jiný „dopravní“ prostředek. Portál už totiž nebudeme plout na vlně evropské podpory, ale na tvrdé zemi státního rozpočtu. Proto tímto novým prostředkem bude co do rozpočtu menší, ale možná také mnohem efektivnější hybridní auto, kterým je resortní projekt na rok 2012. Pod slovem hybridní si představuji hlavně slovo úsporné :-). Za volant spořivého auta si usedne nová řidička Metodického portálu RVP.CZ, kterou je Pavlína Hublová.
Jako manažerka komunity byla poslední tři čtvrtě roku přítomna každodennímu shonu na naší palubě a několikrát úspěšně kormidlovala činnosti portálu ke zdárnému cíli.
A závěrem …
V tomto blogu už nestihnu zhodnotit, zda byl portál postaven dobře a zda byla veškerá energie (finanční, lidská i technická) bezezbytku využita. Ale i kdybych se o to pokusil, myslím, že mi toto hodnocení nepřísluší. Jedno moudro praví, že vše zhodnotí až čas. Nechť tedy Metodický portál a práci, která na něm byla vykonána, zhodnotí právě on.
No a také ať tuto práci zhodnotí jeho uživatelé. Bez nich, tedy bez Vás, čtenářů tohoto blogu, kteří portál denně využíváte, by v minulosti, současnosti i v budoucnu byl portál jen další z řady mnoha nepotřebných a mrtvých schránek.
Proto Vám všem, kteří jste dočetli až sem, přeji pokojné prožití svátků narození Pána Ježíše Krista a další dobrý a „moudrý“ nový rok 2012.
PS: Budu se těšit na setkávání s Vámi, buď zde na Metodickém portálu RVP.CZ, tentokrát už pouze v mé civilní roli, nebo jinde u jiných příležitostí…
Lukáš Križko
dosluhující manažer projektu METODIKA II (do 31. 12. 2011)
Mgr. Hana Pilařová
19. 12. 2011 at 6.42Každý jsme s portálem prošli určitou cestu a na té cestě stále jsme .. a cíl? Ten tam někde je. Šťastné kroky všem.
Oldřich SUCHORADSKÝ
20. 12. 2011 at 19.40Spolupracoval jsem s oběma kolektivy METODIKY I a II a byla to pro mne smysluplnn činnost. Poznal jsem mnoho zajímavých a zapálených lidí a prožíval všechny peripetie i radosti, které oba projety provázely. Při ohlédnutí zpět vidím pořádný kus cesty, který portál urazil. A věřím, že ještě kus cesty nastaví.
Přestože se na konci tohoto roku jeví situace jako málo nadějná, jiskřička naděje tupřeci jen je. Naděje je v lidech, kteří si toto místo oblíbili a nedovolí, aby ta jiskřička naděje docela zhasla.
Díky za milá setkání. Připomínejme si i v této sváteční době naši společnou cestu a pokusme se podržet to dobré, co tu vzniklo. Přeji hodně pochopení a dobré vůle všem, kteří tu chtějí dále pracovat a působit.
Jana Petrů
20. 12. 2011 at 20.13Mně trvalo dlouho, než jsem se k portálu \“probojovala\“. Paradoxně za to může ministr Dobeš svými standardy, k nimž jsem cítila potřebu se vyjádřit. Takže to, že jsem vstoupila na vaši loď, je také to jediné dobré, co pro mě ministr Dobeš udělal.
A místo hybridního auta bych doporučovala vzducholoď – je ještě levnější, vejde se do ní víc lidí a cestující i posádka si udržují větší nadhled 🙂
Všem přeji hluboké ponoření do duchovního významu nadcházejících svátků.