Ohlédnutí za letní Cambridge

V LÉTĚ JSEM SE SEZNÁMILA S  COMENIEM.  Přesně řečeno s jednou tváří programu Comenius, který podporuje další vzdělávání učitelů. Tento příspěvek je takovým malým ohlédnutím časem zpátky, abych poté mohla kontinuálně pokračovat v záznamu mých dalších pěšinek a cest, které s Comeniem následují (a doufám, že i nadále budou) . A také abych třeba někoho dalšího inspirovala k využití nabídky tohoto programu  v letošním roce.

University of Cambridge

NA ZAČÁTKU byla moje potřeba dělat něco se svou špatnou angličtinou…letáček s nabídkou Bell Teacher Campus se objevil jako na zavolanou.  Po úskalích,  spojených se sháněním informací, vyplňováním formulářů a čekání na výsledek, přišla úžasná zpráva….14 dní v Cambridge je tu pro mě. A tak jsem, 25. srpna po setmění, stála s kufrem před jednou z budov slavné UNIVERSITY OF CAMBRIDGE. Po ubytování a uvítací Welcome party mám před sebou společnost 120 učitelů z mnoha nejen evropských zemí, kteří se setkávají ve 14ti  různě zaměřených kurzech.  Z České republiky jsme tady tři (ale každá v jiném kurzu).

MOJE ZÁKLADNÍ SKUPINA je dvanáctičlenná. Několik španělek, dvě rusky Nastya a Natálie, dvě polky Ewy (jejich slovanská výslovnost je pro mě dar), jedna korejka Sarim, dvě Italky. Píšu v ženském rodě, ale jeden ze španělů je muž jménem Oskar. Mužů učitelů je tady samozřejmě mnohem mnohem méně než učitelek (to je zřejmě údělem školství všude). Celkem je tady 35 národností (kromě Evropy také zástupci Brazílie, Peru, Turecka, Indie…).

V průběhu dopoledne všichni pracují ve svých základních skupinách podle úrovně a metodického zaměření kurzu (Kreativita ve třídě, Od Harryho Pottera k Hamletovi, Britská kultura, Metodické kurzy a kurzy na zlepšení jazyka, Metody CLIL…), odpoledne se skupiny míchají podle nabídky.  Na výběr jsou plenární konference s odborníky  a/nebo workshopy k různým tématům (využití písniček v hodinách angličtiny, historie a současnost kriketu, anglické reálie, poezie v hodinách AJ, ICT aktivity…). Výhodou je potkávání se s mnoha lidmi i lektory napříč základními kurzy.

VEČERNÍ PROGRAM, kterému se tady říká sociální aktivity, také podporuje interkulturní porozumění :-)…prohlídka města s průvodcem, který recituje Byrona, seznámení s některými restauracemi v okolí (všude mají i Staropramen), plavba po řece, výlet do divadla do Londýna, výlet do Oxfordu a do okolních městeček, Salsa, večer s poezií a hudbou, Shakespeare, rockový a jazzový večer v hospodě, sportovní aktivity – kriket, fotbal. Většina aktivit, mimo divadla, výletů a útraty v hospodách, je v ceně kursu a také sobotní celodenní výlet do Londýna je free.

NAŠE TUTORKA BARBARA je starší dáma z Austrálie.  Její metody výuky jsou inspirativní.  Například jsme strávili dopoledne ve Fitzwilliam muzeum – měli jsme za úkol chodit sami, nevyhledávat ji a plnit úkoly, které nám dala. Které dílo se nám nejvíc líbí, proč, v jakém je stylu a v jaké expozici…krásné obrazy, příjemné prostředí…a druhý den procvičování minulého času vyprávěním o našich postřezích.  Nebo další výuková aktivita podle Barbary – vycházka loukami Grantchesteru (také vás napadne krásná píseň od Pink Floyd – Grantchester Meadows ?) do míst, kde se zastavil čas – Orchard Tea Garden.  Místo, kde cambridgští studenti a významné osobnosti nejen anglické kultury popíjeli pod rozkvetlými stromy svůj odpolední čaj.

CAM+ BRIDGE=CAMBRIDGE. To jsem nevymyslela já, přečetla jsem si to, ale už vím, že je to pravda. V nabídce našich sociálních aktivit je také plavba po říčce Cam. Jedna z mých polských kolegyň se rozhodla, že nebude čekat na organizovanou projížďku v pátek, ale zorganizuje jí sama. A tak se nás pár přidalo – čím víc lidí v loďce, tím menší cena. Posháněla nás dvanáct (osm liber pro každého). Cestou autobusem do centra se nám ztratila Marie Antoinetta ze Španělska – zapomněla zřejmě, kde vystupujeme a seděla nahoře v místním dvoupatrovém autobuse (doubledecker). Liu z Itálie jsme ztratili kousek před přístavištěm loděk a znovu jsme ji viděli až u večeře. Ale u vody jsme potkali naší českou Evu, která souhlasila, že se přidá a tak se náš počet ustálil na jedenácti, což těch osm liber dalo taky.

Cam je taková fakt malá řeka,  která protéká městem a vede přes ní spousta mostů, většinou spojující koleje s kolejními zahradami. Část z nich je přístupná právě jen pro členy nebo platící návštěvníky kolejí, takže pro běžného návštěvníka (třeba evropského učitele) je lepší prohlédnout si je z vody. Jezdí tady takové pramičky, na každé z nich stojí (většinou sympatický) mladík  a asi dvoumetrovým bidlem strká pramičku po vodě. Také je možné si loďku pronajmout celou a odstrkovat se sám.

TYPICKY ANGLICKÉ ANEB MÝTY A REALITA. Takhle nějak zněl název jednoho odpoledního “ Culture Talk“. Zkuste si sami vybavit co vás napadne. Anglické počasí? Britský konzervatismus? Čaj o páté? Královna a královská rodina? Rezervovanost? Shakespeare? Gentlemani a zdvořilé chování? Agatha Christie a scenérie z příběhů Sherlocka Holmese…? Privátní školy zvučných jmen? Big Ben…tak tohle všechno to může být. Ale…podle nějakých průzkumů není nejoblíbenějším jídlem angličanů fish and chips, ale indické curry (jména většiny jídel z indické kuchyně, která jsou dnes v Anglii běžná, málokdo z nás znal). V některých částech země tvoří podstatnou část obyvatel Pákistánci a jiní přistěhovalci, kteří přinášejí svůj jazyk a svojí kulturu – takže kde je to anglické, čaj o páté není čaj, ale spíš večeře, anglické hooligans z fotbalových stadiónů známe i z Prahy (zrovna tak mládež, která přijíždí za levným alkoholem). Móda není zrovna silnou stránkou britských žen a mužů.  O počasí a dalších neutrálních tématech rádi hovoří prý proto, že se nechtějí pouštět (s ne blízkými lidmi) do osobnějšího rozhovoru, na toust si rádi mažou něco, čemu říkají marmite , není to marmeláda! tmavá táhnoucí se hmota, která vypadá jako připálený masox a podobně chutná. V televizi nejsledovanější jsou „mýdlové opery“ a život královské rodiny se dotýká všech.

A VÝSLEDEK?  Po čtrnáctidenní všudypřítomné angličtině a kontaktu s inspirativními lidmi o něco lepší angličtina, motivace a chuť k další práci na sobě, pár nových přátel z různých koutů světa a na vlastní kůži zjištění stavu mých vlastních kompetencí :-)…  komunikativních, interpersonálních, organizačních a určitě ještě dalších.

…jen škoda, že jsem tam nenašla někoho z podobné školy (speciální) pro navázání spolupráce…ale o tom zase jindy.