Sice si uvědomuji, že poruším chronologii vyprávění o mé kantorské kariéře, avšak znáte to, „něco chce“ abych se naopak podělila o událost nejnovější. Tentokrát nebudu popisovat metodický postup, který vedl až k prezentaci naší práce. Byla bych však ráda, kdyby si návštěvník tohoto blogu udělal názor sám.
Totéž jsem chtěla i od náhodných diváků procházejících po nejrušnější ulici našeho města. Pozorování reakcí ze strany veřejnosti měla být pro studenty další zkušenost.
Samozřejmě instalaci předcházelo několik měsíců hledání a poznávání Egona Schieleho, výrazného rakouského malíře přelomu 19. a 20. století.
Koncem června se studenti domluvili na způsobu vystavení, termínu a rozdělení povinností při vlastní akci. Mým záměrem bylo dát jim příležitost samostatného rozhodování při přípravě, průběhu, dokumentaci i při likvidaci po ukončení výstavy. Jako vyučující jsem byla jen pozorovatelem.
Byla to práce celé skupiny, a proto ani zde neuvádím bližší informace o technice provedení ani o věku studentů.
Vše proběhlo minulý pátek odpoledne, proto nemám ještě dostatečné množství ohlasů. Byla bych ráda, kdyby také přátelé RVP, vyjádřili svoje mínění a zase nás o kousek posunuli dál.
Ne vždy je pravidlem, že od myšlenek není daleko k činům – reportáž, studentky 16 let.
Na konci loňského školního roku nás napadlo vystavit závěrečné práce na schodech v ulici poblíž ateliéru. Naše malby byly inspirovány obrazy rakouského malíře Egona Shieleho, které nás oslovily zejména svou otevřeností. Avšak přestože se nápad moc líbil a díla byla připravena, nám chyběl čas na realizaci. A tak jsme si řekli, že výstavu uděláme hned na začátku září.
Když jsme se po prázdninách odpočatí a plní zážitků opět setkali na první hodině výtvarky, paní Langerová nám připomněla náš předprázdninový úmysl. Proto jsme se tedy třetí zářijový pátek, hned po škole, sešli a začali s realizací. Bylo moc fajn, že nám také pomohli naši kamarádi a spolužáci. Chvíli jsme se sice dohadovali, jak to celé vlastně bude vypadat, ale nakonec to docela šlo.
Od první chvíle naše činnost přitahovala pozornost kolemjdoucích. Když jsme byli konečně s instalací spokojeni, usedli jsme na schody poblíž obrázků a pozorovali pohledy lidí.
Ukázalo se, že pro výstavu byl zvolen ten nejvhodnější čas. Krásně svítilo sluníčko a páteční odpoledne bylo dobou, kdy je na ulici nejvíc rušno. Kolem chodili a zastavovali se různí lidé s různými názory. Zjistili jsme, že o naši práci projevovali zájem více lidé starší, ti s úsměvem na tváři koukali na naše malby. Někteří se i vyptávali, odkud jsme a také nám práci pochválili. Co se týká mladší generace, zaznamenali jsme spíše náznaky opovrhování a někdy naprostý nezájmem. S tím jsme sice už dopředu počítali, ale příjemné to nebylo. Ovšem abychom někomu nekřivdili – našli se i výjimky. Když se k večeru začala ulice vyprazdňovat, trošku jsme si „zablbli“ a nafotili na památku několik „živých obrázků“.
Výstavu a její průběh jsme podle zadání i řádně zdokumentovali. Malou představu si můžete udělat z fotografií. Potom jsme už jen sundali naše výtvory a uklidili místo činu do původního stavu.
Instalace výstavy se nám moc líbila, určitě to byla velká zkušenost a zážitek. Děkujeme všem, kteří se na jejím uskutečnění podíleli.
Jaroslava Pachlová
20.9.2011 at 17.30Jano, jsem moc ráda, že jste porušila chronologii svého vyprávění. Moc by mě zajímala reakce náhodných diváků. I jak studenti celé své počínání hodnotili a jak jste to viděla Vy…Hned jsem si vzpomněla na jinou nedávnou studentskou aktivitu, kde Egon Schile hrál důležitou roli, více zde http://goo.gl/EO2H5
Práce vypadají dobře – Schiele v nich je.
Jana Langerová • Post Author •
20.9.2011 at 19.03Vážím si Vašeho zájmu, přesně jste vycítila záměr naší výstavy – inspirace autorem. Zatím mohu jen popsat jaké bylo očekávání na reakce kolemjdoucích. Studenti předpokládali, že tento malíř není u většiny spěchajících lidí za nákupy (na neděli) znám a přímo upozorňovali, že bych mohla být jejich nezájmem zklamaná. Asi proto i vložili fotky na FB. Jak to bylo skutečně budu vědět až v pátek večer. S žáky této skupiny jsem nemluvila a instalaci i úklid pouze „registrovala“ tak, aby všichni měli pocit úplné samostatnosti. A byla jsem s jejich prací spokojena.
Děkuji za odkaz, ale bohužel, nejsem asi dostatečně šikovná, nemohla jsem se na něj připojit.
Jaroslava Pachlová
20.9.2011 at 20.11Vždy se těším na Vaše příspěvky – díky za ně! Třeba má ten odkaz čas…, projekt byl připravován studenty DAMU výhradně z jejich vlastní iniciativy a šlo o inscenaci Zápal – Schiele, Trakl a Nechvátal z textů rakouského básníka Georga Trakla, básní a obrazů malíře Egona Schieleho a z vlastních snů a zkušeností…
Jana Langerová • Post Author •
21.9.2011 at 6.33Tak jako v klasické pohádce: „Našli ….?“ – našla jsem Váš odkaz a nevím pokolikáté se opět divím. Prostě, když je „to ve vzduchu“, najde si nás to. Hned jsem svým studentům Váš odkaz přeposlala.
Mám radost, že mé příspěvky inspirují. Je moc příjemné poznat, že i ve virtálním světě lze potkávat „spřízněné duše“.
Jitka Rambousková
21.9.2011 at 7.17Krásné práce. Jsem zvědavá na ohlasy 🙂
Jaroslava Pachlová
21.9.2011 at 8.08Jano, večer jste mne inspirovala i k napsání blogového příspěvku, mottem mi byl název tohoto Vašeho textu – „bylo to ve vzduchu“…
Jana Langerová • Post Author •
24.9.2011 at 9.15Jak jsem slíbila, přikládám několik citací, kterými studenti výstavu hodnotili.
– Pro mě měla výstava smysl v tom, že jsem vytvořila něco, na co jsem celkem pyšná. Také moji práci vidělo více lidí a mohla jsem se s nimi podělit o svůj pohled na Schieleho.
– Podle mého vkusu tam bylo příliš mnoho pestrých barev na jednom místě, doslova to křičelo. Avšak některé tmavší obrazy byly obzvlášť povedené. Kdyby každá práce byla zvlášť, lépe by to vypadalo.
– Konečně trochu pestrá akce zvedla náladu unaveným a monotónně jdoucím lidem … chce to víc a víc…
– Bylo vidět, že výstava zajímá více starší lidi, líbil se jim náš nápad. Naopak mladší kolemjdoucí (většinou mého věku) byli opačného názoru.
Jestliže mám sama hodnotit práci žáků musím napsat: předpokládaný záměr se povedl, byla to pro ně zkušenost. Přesvědčila jsem se, že vyučující může být jen pozorovatel a žáci pak jeho důvěru v plné míře vrátí opravdu spolehlivým výkonem.
Jaroslava Pachlová
24.9.2011 at 11.20Děkuji za přiložené citace. Příliš mnoho pestrých barev x pestrá akce zvedla náladu. Starší zaujatí x mladší ne. Dobré postřehy.