Čtenářský deník

Čtenářský deník? Existuje ještě něco takového? Mé vlastní vzpomínky nejsou příliš lichotivé…

 

   Vzpomínám na svůj první čtenářský deník. Bylo to utrpení. Nikdy jsem nepochopila smysl deníku. K prezentaci knížek vlastního výběru nedocházelo a povinná četba zřejmě měla za cíl zvýšit návštěvnost knihovny. A tak jsme četli. 

   S psaním deníku to nebylo valné. Návod zněl jednoduše: název, autor, ilustrátor, o čem to bylo, proč se ti to líbilo. Začátek a konec byl snadný. Ale o čem to bylo? Pokaždé veliký problém. Jak to jen napsat? Tak jsem se naučila opisovat ze záložek knížek a později si půjčovat deníky od starších spolužáků. Pro mladší ročníky pak přišlo období knižně vydávaných čtenářských deníků a dnes si ho jednoduše stáhnete z internetu.

   Zajímalo by mě, jak se dnes v moderní škole zpracovává mimočítanková četba. Připojte se prosím k otevřené diskuzi na toto téma.