Daty řízené školství, RVP 21 – L6

Daty řízené vzdělávání a školství – L6

Jak prolínají informační a komunikační technologie do všech částí lidského života, tak samozřejmě přinášejí relativně snadnou dostupnost získávání velkého objemu dat, která mohou být opět díky ICT rychle zpracována a tedy jsou použitelná i pro další ovlivňování používání těchto technologií, tedy i jako nástroje pro řízení.

Asi podstatnou otázkou zůstává, zdali je tento proces motivová či vyvíjen jako moderní a inovativní nástroj zvyšující produktivitu, či je ovlivněn snahou o ziskovost firmy, která se snaží  vyvolat závislost na její platformě už od malých dětí. Také vlastnictví osobních dat podmiňuje jejich případné zneužití a možnou další mocenskou manipulaci.

Dalším problémem může být také závislost na bezproblémovém chodu ICT a s tím související záložní a náhradní systémy.

Jako drobný příklad uvádím nedávné uříznutí spojovací síťové linky mezi budovou školy a administrativní částí, kdy byl na měsíc zneschopněn chod programu evidence žáků a vzniklé potíže se doplňovaly zdlouhavě a současně se tato situace stala „dobrým“ důvodem pro skeptiky, kteří okamžitě mají argument proti vyššímu zapojování ICT ve škole, potažmo proti IT technikům a nadšencům ve škole.

Dalším problematickým prvkem je to, že „Cílem technologiemi podporovaných systémů řízení výuky se pak stává pouze příprava na testy“. Nelze jinak, než souhlasit s tím, že když vycházíme z výukových cílů, které jsou definovány do podoby standardů, tak je zřejmé, cit: „že splnění všech cílů nelze tradičním testem ověřit. Bez problémů lze testovat pouze 1. stupeň Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů – faktické znalosti. Kvalitní test možná dokáže ověřit i více, ale v žádném případě ne vše. Čím vyšší úroveň myšlení má postihnout, tím komplikovanější je jeho příprava. Takové v dnešní době vysoce potřebné kompetence, jako je schopnost vyjadřovat se nebo spolupracovat, nelze tradičními testy (byť počítačovými) ověřovat vůbec“. (B. Brdička, výukový materiál kurzu Vzděl. technologie pro 21. stol.)

Výhodou se nesporně jeví to, že pomocí ICT řízeného vzdělávání lze sledovat a analyzovat průběžný vývoj a průchod učivem a ne jen izolovaný plošný test.  

Naprostý souhlas mohu také vyjádřit k problematice nasazení systému řízení pomocí dat a ICT v tom, že než se rozhodne jakýkoli subjekt nějaký podobný systém zavádět, mělo by se důkladně zvážit, jaké jsou jeho skutečné a reálné možnosti i nedostatky.

Sbírat data popisující výsledky žáků jen proto, aby na jejich základě bylo možné hodnotit školy či učitele, je nejen drahé, ale navíc vysloveně kontraproduktivní. Vede ke snahám uměle ovlivňovat všechny sledované parametry podobným způsobem, jako americké hybridní školy připravují žáky pouze na složení plošných testů a zbylé výukové cíle téměř ignorují. Úplně jinak by ale zavedení takového systému dopadlo, kdyby primárním cílovou skupinou, jíž jsou výsledky určeny, byli samotní žáci a učitelé (jako v případě Khan Academy).

Samostatnou kapitolou je ochrana a řešení etických problémů souvisejících se sběrem objemných osobních dat, kdy existuje veliké riziko jejich použití pro zcela jiné účely, než jako informace pro žáka a učitele o úspěšnosti studia.