Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Mluvení, poslouchání, čtení i psaní jedno jest

Po delším čase se vracím na blog Ireneus. Mezičas jsem strávil prací pro učitele a s učiteli, ale krok za krokem jsem také dokončoval knížku Čeština doopravdy – návrh pojetí didaktiky oboru Český jazyk a literatura na 1. stupni ZŠ. Tím, jak přibývá učitelů, kteří se o cílích a obsahu výuky češtiny rozhodují samostatně, také přibývá učitelů, kteří shledávají, že pomůcky, učebnice ani jejich dosavadní průprava ani praxe nestačí na to, aby se u nich ve třídě učil opravdu každý žák, a aby každý zvládal češtinu stále lépe. Mají třídu plnou žáků, kteří jsou každý jiný v osobnostním vývoji i v rozvoji řečovém nebo čtenářském. Už poznali, že učitelům ani dětem nemůže hromadně pomoci nějaký pevný, předem hotový návod, program, jediná učebnice. Pokusil jsem se tedy sestavit knížku, která jednak podpoří uvažování učitelů o tom, co děti, co výuka a co český jazyk a literatura potřebují, a která jim také nabídne na výběr různé možnosti, jak k obsahu předmětu i k způsobu výuky přistupovat.Čeština doopravdy je  návrh toho, proč a jak by se dalo v hodinách češtiny (ale i v jiných předmětech) lépe spojit čtení a psaní s pravopisem i gramatikou a s výchovou komunikační. Celé je to postaveno na prostém dorozumívání, které české dítě přirozeně ovládá na své úrovni, třebaže dosud ne moc kultivovaně a často ne docela úspěšně. Mé pojetí míří na kultivované vyjadřování a vnímání řeči. To je něco trochu jiného než průprava k zvládnutí spisovného jazyka, jakou jsme mnozí dávno nebo nedávno prošli ve vlastním studiu.

Pro dítě je zásadní, aby cíle, činnosti a atmosféra ve výuce byly co nejblíže tomu, jak se žák sám potřebuje dorozumívat s ostatními ve třídě, s lidmi mimo školu, a také sám se sebou (když pro sebe něco promýšlí, čte, zažívá i píše).

 

Knížka je určena nejen mým studentkám a studentům učitelství primární školy, ale  všem učitelům na 1. stupni ZŠ, které trápí to, jak těžko jde většině žáků do hlavy (a do pusy i do ruky) ta či ona látka, jak malou mívají slovní zásobu, jak nedokážou vytvořit souvislou a sdělnou větu či přiměřeně soudržný text, nebo jak dlouho či nikdy se nemohou naučit pravopisu a tvarům spisovné češtiny, případně jak neradi a chabě čtou a o četbě hovoří.

 

Knížka opravdu nepodává zaručený návod, žádný všelék. Věřím, že dobrá výuka plyne z dobře rozmyšleného učitelova programu pro jeho třídu, pro ty žáky, které letos má před sebou.

K tomu má tahle didaktika učitelům právě posloužit.

Pokud navržené pohledy na učení češtině a leckteré mé přístupy nebudou pro někoho přijatelné – nebude knihu číst, nebude využívat, co nabízí. To je výhoda svobodného školství!

Ale možná bude mé pojetí pro někoho hodně nezvyklé, ale rád by něco zkusil. Proto tato didaktika nevyžaduje, aby učitel změnil vše, co dosud uměl a činil. Vše, co učitel dosud uměl dělat dobře a co dětem opravdu pomáhá, toho učitel i nadále využije – i mnohé výklady a nácviky pravopisné či gramatické, postupy ve čtení atp. Hlavním a možná novým prvkem bude to, že učitel zkusí, aby to, čemu žáky učí, bezpečně souviselo s opravdovým dorozumíváním, aby to směřovalo už v dané hodině, v tomto týdnu i měsíci k tomu, že žák něco potřebného nebo pěkného sdělí (řekne či napíše) tomu, kdo to potřebuje nebo chce slyšet či číst. A že se žák věnuje poslechu nebo čtení něčeho, o čem sám zjistí, že to chce a potřebuje.

 

Na doporučení zkušených učitelek, které můj návrh didaktiky laskavě posoudily, nabízím v publikaci i jisté „startéry“. To jsou nápady na to, která část novinek se dá v nejbližších letech zvládnout a žákům také dobře pomůže. A na co se pak dá navazovat vlastními učitelovými proměnami výuky.

 

Nabízím zde na Ireneu úvodní přehled kapitol, abyste se tak docela neobávali zajíce v pytli.

Ke knížce dále chystám webovou stránku, kde můžeme o nápadech, postupech, výkonech žáků i svých diskutovat, kam dodám další nabídky, a kde se časem – jak doufám – budou učitelé  domlouvat o tom, jak podporují u svých žáků rozvoj mluvení, poslouchání, čtení a psaní, ale také o prožitku nebo vztahu svých žáků k četbě, k psaní a k mateřskému i spisovnému jazyku českému.

 

Pokud si budete knížku Čeština doopravdy koupit, sledujte ji na webu http://www.levneucebnice.cz/

Tam si ji v e-shopu můžete objednat (za cenu včetně poštovného), anebo se poptáte u knihkupce ve městě a koupíte si ji bez poštovného (ale ovšem s marží pro knihkupce…)

Čeština doopravdy – Návrh didaktického pojetí výuky vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura na 1. stupni ZŠ.

Ondřej Hausenblas

Předkládám návrh didaktického pojetí předmětu „český jazyk a literatura“, které

má pomáhat učitelům vyučovat tak, aby se v hodinách výuky na 1. stupni ZŠ učil

kultivovaně a úspěšně dorozumívat každý žák. Návrh je určen jak pro studenty

učitelství 1. stupně ZŠ, tak pro učitele v praxi.

 

Přehled obsahu

1. V první kapitole („Východiska návrhu“) se seznámíte s tím, na co o výuce

češtiny ve škole věřím já i řada učitelů v praxi. Porovnáte s tím své vlastní představy

i názory a zkušenosti. Je možné, že některé návrhy se lépe vyjasní až v následujících

kapitolách. S něčím budete souhlasit a něco vás možná zarazí. Možná, že se dotknu

pojetí češtiny a výuky předmětu způsobem, na který nejste zvyklí nebo o jakém jste

prozatím uvažovali jen málo. Vydržte. Zvážíte sami, nakolik můžete nebo chcete

předložená východiska přijmout nebo respektovat.

 

2. V druhé kapitole („Program pro rozvoj kultivovanosti v češtině“) vysvětlím, co

považuji za podstatné pro dobré dorozumívání a jak to podporovat ve škole krok za

krokem. Nabízím zde jako příklad „startéry“, které pomohou učiteli proměnit výuku

jen postupně, vždy v jediné ze složek výuky, zvládnutelně pro něho i pro žáky.

 

3. V třetí kapitole („Plán výuky češtiny doopravdy“) jsou vyjmenovány a

vysvětleny cíle výuky, tedy určité kvality toho, jak má žák používat jazyka

kultivovaně a jak číst se zájmem a s porozuměním. U každého z cílů předkládám

praktické návrhy „Jak na to“. Jsou to konkrétní nápady, postupy nebo metody pro

rozvíjení žákova dorozumívání v daném učivu a cíli.

 

4. V kapitole čtvrté („Jak to chodí s dorozumíváním ve škole“) se snažím dát vše

do souvislosti tak, abychom měli jasný obraz školy, v níž se kultivované

dorozumívání opravdu podporuje.

 

5. V páté kapitole („Rozvrh výuky, osnova a jak to zvládnout“) podávám pro

tvorbu učebního plánu rozpis čtyř linií, které bychom měli ve výuce rozvíjet, protože

těsně souvisejí se žákovou řečí a s jeho čtením (včetně psaní). I zde nabízím hodně

nápadů a postupů nebo situací, ve kterých můžeme z dětí vychovávat čtenáře i

kultivované uživatele češtiny.

 

6. V šesté části jsou obsaženy možnosti pro podporu žákova psaní, včetně

zvládání pravopisu a mluvnice spisovného jazyka, a to psaní jako učebního prostředí

významného pro to, aby se žáci chtěli a mohli naučit správně i kultivovaně

vyjadřovat a důkladně číst.