Edtech na KISKu: od ledna do května

Protože jsem už docela dlouho nepsal o tom, co se na KISKu v edTechu děje, myslím, že může být zajímavé se podívat na prvních pět měsíců letošního roku v nějaké širší perspektivě. Věřím, že především otevřené zdroje mohou být pro někoho zajímavou inspirací a současně, že má cenu se dívat na edTech v nějakých širších kontextech a konturách.

Současně je třeba říci, že poměrně hodně zajímavých věcí se bude dít v červnu, protože bude konferenční sezóna i obhajoba několika velice zajímavých diplomových prací, takže je možné, že ještě před prázdninami přidám jeden blogový příspěvek.

Výuka

To asi nejdůležitější, co děláme, je výuka. V tomto semestru šlo o poměrně zajímavý mix předmětů. V rámci Designu vzdělávacího procesu, který učí Pavlína Mazáčová studenti především učí učitele v rámci OPVVV projektu. Myslím, že zajistit transfer znalostí mezi učiteli a studenty edTechu je důležité a výuka měla velice dobrý ohlas. Současně studenty zatahujeme do e-learningových aktivit, což vnímám také jako důležité.

Novinkou letošního roku jsou dva předměty v angličtině. Ten první nese název New Technology in Education a byl určený pro studentky v rámci Erasmu. Šlo o výběrové přednášky, které zajišťovalo do jisté míry naše edTechové oddělení (Michal Lorenz, Hana Tulinská, František Dalecký, já,…), ale také odborníci z praxe. Druhým anglickým kurzem byl Laboratory of Educational Technology, který učila Hana Tulinská (a napsala o něm reflexi). Studenti v něm učili na reálném Kurzu práce s informacemi, zkoušeli různé mediální formy, uživatelské testování, dávali si vzájemnou zpětnou vazbu a celé vzdělávání bylo založeno na práci s e-portfolii.

Tak jako loni, i letos jsem učil Učící se společnost, což je povinný kurz pro naše studenty, pracuje s otevřeným sylabem a studenti v rámci něj zpracovávají texty do online časopisu EdTech KISK, který loni vymyslela Hana Tulinská. Ten získal letos ISSN a spolu s Spomocníkem se stává silným důležitým zdrojem informací o edTechu v češtině. Tím, že jsem měl letos méně studentů, je také méně článků. Celkem každý student musí napsat šest krátkých a jeden delší článek, o kterém pak mluvíme u zkoušky. Vřele doporučuji ke čtení nebo sledování. Tak jako loni i letos dobíhá dvousemestrální kurz Koordinátora ICT, který pro čtyři učitele učím také já.

Novinkou jsou také dva online kurzy. Tím prvním je Kreativní práce s informacemi. Loni šlo o otevřený video kurz se studentskou vzájemnou zpětnou vazbou, který běžel na platformě NOSTIS a tehdy jej garantovala se mnou Dagmar Chytková. Letos byl kurz v mé režii a přesunul se na web (po vzoru KPI11 od Hany Tulinské), změnil témata i strukturu a můžete si jej projít také. Stojí na vzájemném hodnocení studentů, testech a kreativním deníku tvořeném na konci kurzu. Za jeho letošní praktickou realizací stojí naše studentky Zuzana Chlupová a Erika Mirová, bez kterých by kurz pro více než sto studentů nebyl realizovatelný.

Druhým novým online kurzem je Psychologie v online vzdělávání, což je kurátorsky koncipovaný online kurz pro cca 15 studentů. Pro ty jsem připravil více než 500 odkazů na články odborné i popularizační, které čtou a reflektují. Kurz je hodně podobný webové stránce, na kterou se můžete podívat také. Na začátku semestru pak běžela bloková výuka Informačních systémů ve vzdělávání v rámci které jsme se mimo jiné zúčastnili Open Space Konference.

Z diplomových prací by neměla určitě zapadnout výborná magisterská od Pavla Klamerta Peer Blender: Datová analýza nástroje pro peer assessment. Výborný text ukazující, jak je možné propojit datovou analytiku a učení s praktickou aplikací.

Publikace

V oblasti publikací budu selektivní, ale rád bych na některé zajímavé věci poukázal, a to hlavně na knihy, které je možné si buď koupit nebo některé stáhnout zdarma a přečíst. Vzdělávání s využitím aplikací podporujících smartwatch je sborník textů studentů Laboratoře z podzimu 2017 a jejich učitelů (Pavly Kovářové a mne). Publikace je zdarma ke stažení a může sloužit jako inspiromat toho, co lze dělat s chytrými hodinkami ve výuce a jak o nich případně didakticky přemýšlet.

Zdarma ke stažení jsou také skripta Kreativní práce s informacemi, která prochází celkem sedm tematických celků – od definování vlastní vzdělávací cesty, přes úvahy o učení, kreativní techniky, myšlenkové mapy až po tvůrčí psaní nebo vizualizaci informací. Autorem textů jsem já.

V MuniPressu vyšla také kniha Pedagogicko-psychologické otázky online vzdělávání, která je asi první monografií v českém prostředí, která se tématu pedagogické psychologie v online prostředí věnuje a současně se zaměřuje více na proces učení a design kurzů než na patologické jevy. Snažil jsem se být praktický a věcný, postupuji od digitální Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů k tématům jako je kreativita, sebehodnocení, zpětná vazba nebo motivace a gamifikace. Tu vysázela naše bývalá studentka Veronika Moravčíková.

V Paido pak vyšla Informační a učící se společnost, což je paradoxně má knižní prvotina, kterou jsem napsal před pěti lety a došla tisku až nyní. To znamená, že trpí řadou problému či nedotažeností, ale současně si myslím, že na knižním trhu podobná publikace trochu chyběla.

Korektury všech tří knih (a kurzů) dělá Monika Martonová, která by měla v červnu obhájit zajímavou edTechovou diplomovou práci.

Z článků bych asi nejvíce chtěl upozornit na první letošní číslo ProInflow, kde Informační gramotnost studentů Masarykovy univerzity a změny vlivem online Kurzu práce s informacemi je výzkumný článek Pavly Kovářové s našimi (bývalými) studentkami Nikolou Hálovou a Terezou Pojeznou a Využití nástrojů webové analytiky pro pochopení učení v online prostředí otevírá mou širší reflexi tohoto tématu a myslím, že může být pro autory online kurzů či učebnic zajímavý a návodný také.

Pavla Kovářová ještě publikovala v lednu příspěvek ve sborníku z ECIL Information Safety Education of Primary School Children in Libraries.