Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Pokročilé aplikace na rozvoj čtenářské gramotnosti

Podpora čtenářské gramotnosti ve výuce je nesmírně důležitá pro rozvoj klíčových kompetencí žáka. Vztah k četbě může u dítěte rozvinout nejen učitel, ale také rodič, avšak mnohdy neví jak na to. V tomto článku se čtenář dozví jaké nové možnosti v oblasti moderních technologií a výukových metod se za posledních několik let objevily a jak je lze prakticky využít, nejen ve škole.


 

Autorka: Hana Šimůnková

Pojem čtenářská gramotnost a organizace na podporu jejího výzkumu

Gramotnost je chápána jako komplex vědomostí, dovedností a postojů, ale její obsah se liší například v závislosti na vyspělosti jednotlivých zemí. Částí jazykových kompetencí této komplexnosti gramotnosti je čtenářská gramotnost, jejíž elementární dovedností je čtení. Slouží mimo jiné jako prostředek vzdělávání a získávání potřebných informací (Doležalová, 2014: 8).

Čtenářskou gramotnost není lehké přesně definovat, neboť její výzkum prochází neustálým vývojem. Existuje hned několik stručných definic, které se snaží charakterizovat tento pojem. Mezinárodní výzkum OECD PISA (Programme for International Student Assesment), který se podílí na šetření v oblasti měření výsledků patnáctiletých žáků (Čermáková, 2015: 11) uvádí, že: „Čtenářská gramotnost znamená schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti“ (Košťálová, 2010: 14). Dosti podobnou, avšak podstatně stručnější definici zveřejnil program PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study), testující čtenářskou gramotnost u žáků 4. ročníků základních škol a zaměřující se také na činitele, kteří ji formují a ovlivňují. Čtenářskou gramotnost pro své potřeby charakterizují jako „…schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/nebo oceňují jednotlivci, a tyto formy používat“ (Čermáková, 2015: 11).

Vědci z Národního ústavu pro vzdělávání však ve své metodické příručce Čtenářská gramotnost ve výuce (Altmanová, 2011: 8 ) upozorňují na zohlednění pouze testovatelných složek čtenářské gramotnosti v definicích programů OECD PISA a PIRLS. Dle jejich názoru musí být čtenářská gramotnost hodnocena komplexně a ve svém pojetí zahrnovat nejen funkční dovednosti, ale také hodnotovou a postojovou rovinu.

Čtenářskou gramotnost tedy stručně můžeme shrnout jako orientaci ve čteném textu a schopnost textu porozumět. V celkové koncepci čtenářské gramotnosti se však objevuje několik rovin, které se prolínají. Jsou jimi vztah ke čtení, doslovné porozumění, vysuzování a hodnocení (kritické hodnocení), metakognice (dovednost a návyk seberegulace), sdílení a aplikace (zúročení v životě) (Altmanová, 2011: 8).

Čtení je nepochybně důležitou dovedností člověka, neboť jej kultivuje, rozvíjí jeho citovou stránku a podporuje myšlení. Na podporu čtenářské gramotnosti existuje mnoho světových organizací, do jejichž výzkumů je zapojená i Česká republika. V roce 1995 se zúčastnila mezinárodního výzkumu RLS organizace IEA (Mezinárodní organizace pro hodnocení výsledků vzdělávání) a o něco později výzkumu IALS, testující gramotnost u dospělých (Procházková, 2006). V roce 1997 vznikl v USA program RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking), který šíří občanské sdružení Kritické myšlení a jehož cílem je pomocí různých metod rozvíjet čtenářskou gramotnost u dětí (Šlapal, 2012: 15). Výzkum na podporu čtenářské gramotnosti stále probíhá.

Elektronické čtečky e-knih

Pro rozvíjení čtenářské gramotnosti mohou dobře sloužit různá elektronická zařízení, jako čtečky, tablety, smartphony aj. a e-knihy. Studie britského Národního fondu gramotnosti, která testovala 500 žáků mezi 8 a 16 lety prokázala, že používání čteček a tabletů výrazně přispělo k rozvoji čtenářské gramotnosti převážně u chlapců (Ulbrich, 2016). Hlavní výhodu čteček lze spatřovat v možnosti zvětšení písma (zoom), což je pro mnohé žáky důležitou podmínkou pro vztah k četbě. Překvapivě však v britské studii nezvítězila jen technická výhoda čteček, smartphonů a tabletů, jež jsou mezi žáky nejoblíbenějšími, ale také požitek ze čtení z elektronických zařízení. Až tři čtvrtiny respondentů baví čtení z tabletů více, než čtení z klasických knih.

E-knihy používá stále více lidí, neboť v nich nachází oproti tištěné knize výhody, jako například nižší cenu, okamžitou dostupnost (domácí i cizojazyčné literatury) a často i možnost stáhnutí zdarma. Nejčastěji požívanými zařízeními jsou pak tablety, mobily a počítače.

Čtečky e-knih dělíme na dva typy, a to hardwarové na čtení knih, jako například Amazon Kindle, Pocket Book aj. a softwarové pro mobil a počítač, například Alidiko Book, Calibre aj. (Šauerová, 2015). Jejich výhodou je, že podporují PDF formát.

Ačkoliv čtení z elektronických zařízení má mnoho výhod, mezi něž patří kromě těch zmiňovaných, také snadný transport a možnost číst prakticky kdekoliv, mají někteří lidé obavy z nezdravého záření jejich obrazovek a ze snížení emocionálního kontaktu s knihou. Tento aspekt však již musí posoudit sám čtenář.

Poznámkové bloky, blogy a tvorba školního magazínu

Nemalou zásluhu na rozvoji čtenářské gramotnosti převážně u žáků základních a středních škol mohou mít také poznámkové bloky a školní magazíny. Dle mezinárodní studie OECD PISA je bohužel čtenářství v České republice stále podprůměrné, přičemž se zkoumá obecné porozumění, získání informací, interpretace, posouzení obsahu a posouzení formy textu (Řezáčová, 2015). Ke zlepšení čtenářské gramotnosti by přitom stačil pouze vyšší zájem učitelů, kteří mnohdy význam čtení ve výuce podceňují, zadávání konkrétních učebních metod a častější využití ICT. Společnost ITveSkole.cz o.p.s. se problematice čtenářství věnuje a nabízí školám semináře na podporu vzdělání v oblasti čtenářských dílen (Řezáčová, 2015). Obsahem těchto seminářů je metodický návod, jak pořídit výstupy z práce s textem (e-knihy, čtečky…). Pro práci s textem může žákům posloužit praktický digitální poznámkový blok OneNote, který nabízí množství výhod a praktických pomůcek, jako například podtrhání nových informací, vyznačení cizích pojmů a následné dohledání jejich významu, nahrání fotky či části textu a jejich okomentování, ovládání hlasem, vytvoření seznamu a mnoho dalších. Poznámkový blok je například vhodný k vedení čtenářského deníku, který lze následně sdílet.

Rozvinout čtenářství ve školách může pomoci mimo jiné internetový školní časopis. Pokud se žáci sami zapojí do jeho tvorby, obohatí to jejich vztah k četbě a motivaci k práci s textem. Kolektivní tvoření magazínu může rovněž podpořit jejich týmovou spolupráci a naučit je odpovědnosti. Výhodami internetového časopisu oproti tištěnému je neomezený rozsah, používání multimediálních dat, interakce a nižší cena (Černý, 2011). Způsobů jak lze zapojit tvorbu internetového magazínu do výuky je celá řada. Aby se do tvorby časopisu zapojili všichni, mohou utvořit „redakci“, kde každý bude mít nějakou roli.

Na tvorbu časopisů je vhodný například nástroj Paper-li, který umožňuje zveřejňování většího množství různě zaměřených článků a jejich následné okomentování. Každá třída tak může mít svůj vlastní magazín zaměřený na určité téma. Přihlášení v nástroji probíhá prostřednictvím Facebooku, Twitteru, LinkedIn nebo Google+. Dle mého názoru je ovládání nástroje poměrně složité a může trvat delší dobu, než se s ním uživatel sžije. Nevýhodu spatřuji rovněž v malém množství aktivit, které nástroj nabízí. Uživatel tak nemůže spolupracovat s jinými editory, dostávat upozornění a podobně.

Další alternativu pro rozvoj čtenářské gramotnosti lze najít ve využití blogů. Internetový magazín je taková forma blogu, na kterém se podílí tým lidí a jde zde nutná koordinace. Jednotlivec, však může využívat blog pro své vlastní účely a poměrně svobodně bez jakékoliv režie. Na blog lze vkládat odkazy, rubriky, videa aj. Vhodným nástrojem může být například Blogger od společnosti Google. Ovládání tohoto nástroje je velmi jednoduché. Autor pojmenuje blog, zvolí si podobu webové adresy a vybere jednu z připravených šablon, kterou může později změnit. Užitečným je také sledování jiných blogů pro případnou inspiraci. Jejich seznam si lze snadno vytvořit a kdykoliv se k nim vracet. Nevýhodou u tohoto nástroje může pro některé být přihlašování pouze prostřednictvím Twitteru, Facebooku nebo emailu. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit také nástroj Wix. Jeho ovládání je nesmírně jednoduché a nabízí celou škálu efektních šablon, zaměřených na různá témata, například designer, photography, music, events aj. Wix je vhodný i na tvorbu e-portfolia nebo CV. Přihlásit se lze pomocí Facebooku, emailu nebo Googlu +.

Závěr

V tomto článku jsem uvedla jen některé příklady z široké nabídky technologií a metod na podporu čtenářské gramotnosti. Ačkoliv mohou být velmi užitečné, nelze je využívat jako cíl. Ve výuce žáků mohou technologie sloužit k doplnění stávajících učebních metod a k podpoření jejich kreativity. Je pouze na učiteli, jak nástroje do výuky zakomponuje a zda je použije jako plnohodnotnou pomůcku na rozvoj čtenářské gramotnosti nebo jen jako alternativní způsob výuky. Žáci však mohou v používání nástrojů vidět jistou formu hry a zábavy. Ta pak má příznivý vliv na jejich soustředění, soutěživost a fantazii. Blogy a elektronické čtečky však mohou rozvíjet čtenářskou gramotnost nejen u dětí. Stále více lidí používá ke čtení spíše elektronické nástroje, než tištěné knihy a je jen otázka času, co nového technologie přinesou a jak pomohou čtenářství ještě více rozvinout.

Na závěr si dovolím ocitovat docentku Šauerovou, která ve svém článku Využití technických prostředků a moderních technologií v rozvíjení čtenářství a čtenářské gramotnosti dítěte shrnula, jak je k moderním technologiím nutné přistoupit, aby jejich používání nemělo negativní vliv na dítě. „Je nutné svět techniky citlivě implementovat do světa sociálních interakcí tak, aby technika byla pomocníkem na cestě k rozvíjení čtenářské gramotnosti, nikoliv nástrojem „komunikace“ dítěte, na nějž nemají přetížení rodiče dostatek času“ (Šauerová, 2015: 9).

Hana Šimůnková


Seznam literatury

ALTMANOVÁ, Jitka. Čtenářská gramotnost ve výuce: metodická příručka. Vyd. 1. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011, 65 s. ISBN 978-80-86856-98-8.

ČERMÁKOVÁ, Ivona. Rozvoj čtení s porozuměním v běžné výuce 3. třídy základní školy. Diplomová práce.  Brno: Masarykova Univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra speciální pedagogiky, 2015. Vedoucí práce Barbora Bočková.

ČERNÁ, Zuzana, Michal ČERNÝ, Tvorba online školního časopisu [online]. Publikováno 24. 11. 2011 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z http://spomocnik.rvp.cz/clanek/14559/TVORBA-ONLINE-SKOLNIHO-CASOPISU.html.

ČERNÝ, Michal, Blog jako alternativa školního časopisu – 1 díl – v čem je lepší? [online]. Publikováno 7. 12. 2011 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-casopisy/blog-jako-skolni-casopis-1.

DOLEŽALOVÁ, Jana. Čtenářská gramotnost: (Práce s textovými informacemi napříč kurikulem). Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-7435-520-2.

KOŠŤÁLOVÁ, Hana, Čtenářská gramotnost a její složky. In. Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. Sestavil a redigoval Hana Košťálová, Kateřina Šafránková, Ondřej Hausenblas, Miloš Šlapal. Praha: Česká školní inspekce, 2010. Kapitola 3, s. 14-17.

PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet? [online]. Publikováno 18. 1. 2006 [cit. 2016-01-21]. Dostupné zhttp://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/446/CO-JE-CTENARSKA-GRAMOTNOST-PROC-A-JAK-JI-ROZVIJET.html/.

ŘEZÁČOVÁ, Petra, Čtenářská gramotnost v době moderních technologií [online]. Publikováno 1. 6. 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné zhttp://www.itveskole.cz/2015/06/01/ctenarska-gramotnost-v-dobe-modernich-technologii/.

ŠAUEROVÁ, Markéta, Využití technických prostředků a moderních technologií v rozvíjení čtenářství a čtenářské gramotnosti dítěte[online]. Publikováno 2015. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z http://docplayer.cz/4105363-Vyuziti-technickych-prostredku-a-modernich-technologii-v-rozvijeni-ctenarstvi-a-ctenarske-gramotnosti-ditete.html.

ŠLAPAL, Miloš, Hana KOŠŤÁLOVÁ a Ondřej HAUSENBLAS. Metodika rozvoje čtenářství a čtenářské gramotnosti. Vyd. 1. Nový Jičín: Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín, 2012, 144 s. ISBN 978-80-905036-8-7.

ULBRICH, Martin, E-knihy rapidně zvyšují čtenářskou gramotnost žáků, ukázala studie [online]. Publikováno 7. 1. 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z http://studentmag.topzine.cz/e-knihy-rapidne-zvysuji-ctenarskou-gramotnost-zaku-ukazala-studie/.