Konkrétní příklad rozboru historických pramenů (texty a plakáty či obrazy) poskytuje výukový materiál o výtvarnících, kteří bojovali za první světové války v československých legiích. Toto téma se dá zařadit do výuky dějepisu a VV u příležitosti výročí 100 let od rozpoutání první světové války, tedy ve školním roce 2013-2014.
Učitelé si mohou ZDE zdarma stáhnout pracovní listy a metodickou příručku pro 1. a 2. stupeň ZŠ a pro SŠ (ke stažení příručky je potřeba napsat si o heslo). V současné chvíli jsou zpracováni František Kupka, Vojtěch Preissig, brzy přibudou Emil Filla, Oskar Brázda, Otto Gutfreund a ostatní.
Bližší informace jsou na stránkách České školy bez hranic, která celý projekt organizuje. Zde je krátká prezentace:
Cílem projektu je tvorba výukového materiálu, jenž mapuje životy deseti výtvarníků, kteří před tím, než do legií vstoupili, žili a pracovali určitou dobu v zahraničí. V projektu se totiž zaměřujeme zejména na otázky motivace lidí k odchodu do zahraničí a proces integrace v nové vlasti, důvody k rozhodnutí bojovat za nezávislé Československo a vyrovnání se s válečnou zkušeností. Naší snahou bylo zvolit umělce pobývající v různých koutech světa a obsáhnout také všechny tři složky čsl. zahraničního vojska (Francie, Rusko, Itálie). Mezi výtvarníky je například František Kupka, Otto Gutfreund, Emil Filla nebo Vojtěch Preissig.
Zde je malá ukázka: úryvek z pracovního listu a metodické příručky pro SŠ o Vojtěchu Preissgovi.
Dokument 3: Za republiku
A – „Nepochybuji o tom, že v republice bude dobře a že jsem mohl drobtem své práce přispět k jejímu prospěchu, bude mi vždy dostatečnou odměnou.“
Zdroj: Dopis sochaři F. Mičkovi, srpen 1919, Vojenský historický archiv Praha.
B – „Tehdy v roce 1916 jsem myslil, že třeba podporovat každou akci, i jednotlivců, jež by směřovala proti Rakousku – když organizace tak zvolna se hýbaly.“
Zdroj: Dopis Kolářovi, červenec 1919, Vojenský historický archiv Praha.
Dokument 4: Nadšení z vzniku republiky
„Prohlášení republiky a ustavení naší vlády jsme přirozeně vítali s nesmírným nadšením a radostí a naše rodina se usnesla požádat hned za československé občanské listy (…). Tak, že při eventuelní naturalisaci americké budeme v každém ohledu kovanými Čechy.“
Zdroj: Vojenský historický archiv Praha, 1918
1 – Jaký je Preissigův názor na vytvoření republiky? (dokument 3A a 4)
Američtí Češi vyjadřovali hned po vypuknutí války svůj nepřátelský postoj k habsburské říši a doufali, že válka povede k jejímu rozbití. Plány pro poválečné období nebyly v počátcích války jednotné, brzy však zvítězila myšlenka samostatného českého státu. Tento postoj sdílí také Preissig, když říká, že „v republice bude dobře“ (dok. 3A), její prohlášení pak vítá „s nesmírným nadšením“ (dok. 4). Je tedy stoupencem vytvoření nezávislého Československa a rozbití Rakousko-Uherska.
2 – Jakým způsobem se chce Preissig podílet na boji proti Rakousku? (dokumenty 3A a 3B)
Preissigovo válečné dílo bylo vedeno touhou „přispět k prospěchu [republiky]“ (dok. 3A), považoval proto za nutné „podporovat každou akci (…) proti Rakousku“ (dok. 3B). Byl nespokojen s tím, že se „organizace zvolna hýbaly“ (dok. 3B). Měl na mysli České národní sdružení (ČNS) v Chicagu, hlavní organizaci krajanského odboje. Jejím úkolem byla propagace české otázky, aby se americké veřejné mínění přiklonilo na stranu Čechů. Preissig byl jedním z umělců, kteří se zapojili do této válečné propagandy. Svou tvorbou se po roce 1916 angažuje na podporu protirakouské akce, jak uvidíme dále.
3 – Jaký byl postoj USA k evropskému konfliktu v prvních letech války? Jak můžeme vysvětlit Preissigovu větu „organizace se zvolna hýbaly“ (dokument 3B)?
Zde je důležité připomenout historický kontext: Preissig vyjadřuje svoji nespokojenost roku 1916, kdy Spojené státy stále ještě zachovávaly neutralitu k evropskému konfliktu a nemohly tedy otevřeně zaujmout nepřátelský postoj vůči Rakousko-Uhersku. Ani američtí Češi proto nemohli naplno rozvinout svoji politickou akci.
4 – Jaký důkaz přináší dokument 4 o Preissigově vlastenectví?
„Prohlášení republiky (…) jsme vítali s nesmířným nadšením“, tato věta se shoduje s Preissigovými postoji za války. Jako důkaz svého vlastenectví požádal s rodinou po vzniku republiky o československé občanství. Chtějí zůstat „kovanými Čechy“, jsou tedy na svoji vlast hrdí.
1 – Popiš oba plakáty a pokus se je interpretovat.
- Dokument 5: Český lev přemáhá rakouskou orlici. Nápis „Buď a nebo!“ naznačuje, že jeden z nich musí zvítězit, první světová válka tedy představuje rozhodující chvíli v historii českého národa. Jedná se o jeden z nejznámějších plakátů, který byl distribuován v nákladu 1000 kusů.
- Dokument 6: Rakouské orlice jsou přibité na pranýře s tabulemi popisujícími zločiny a příkoří způsobené českému národu, pranýře obtékají řinoucí se proudy krve. Podle historičky umění se jedná o přelomové dílo v Preissigově tvorbě, novou složkou je zde exprese, díky které má dílo razantně působit ve veřejném prostoru (bylo provedeno i v plakátové formě).
Již na prvních protirakouských demonstracích, které v USA proběhly v červenci 1914, bylo slyšet výkřiky „Chceme být osvobozeni ze spárů rakouské orlice!“. Motiv rakouské orlice jako symbol habsburské říše se tedy objevuje velmi často.
2 – Jaký vývoj můžeme pozorovat v autorově tvorbě?
Druhé dílo vyjadřuje radikálnější postoj k rakouské monarchii. Na prvním plakátu je tematika výhružky (orlice držena jako rukojmí), zatímco na druhém je tematika pomsty a smrti habsburké monarchie (přibité orlice, prolitá krev).
3 – Komu asi byly tyto plakáty určeny? S jakým účelem?
Žáci si všimnou, že byly vytvořeny v Chicagu, tedy v USA. Jedná se o propagační dílo určené americkým Čechům, ale také krajanským komunitám v dalších zemích (např. Anglie). Jednotlivé komunity si materiály vzájemně poskytovaly, vše pod vedením České národní rady. Účelem bylo seznámit americkou veřejnost se situací Čechů v habsburské monarchii a také s jejich požadavky.
