Zkoušení, do kterého se zapojí celá třída

Jak zapojit do ústního zkoušení na začátku hodiny celou třídu? Zvolila jsem následující způsob: na každou hodinu si mají žáci přečíst učivo z minula a připravit k němu tři otázky (na SŠ je možné chtít třeba 5 otázek).

Tato metoda má následující výhody:

– žáci jsou nuceni přečíst si učivo z minulé hodiny, aby si mohli připravit otázky

– připravit otázky je schopný i ten nejslabší žák, „přinejhorším“ může zopakovat otázky, které učitel položil v hodině

– otázky zkoušenému kladou žáci sami, jejich formulace je často jednodušší než formulace učitele a pro zkoušeného může být srozumitelnější

– učitel vidí, co si žáci z minulé hodiny odnesli a má zpětnou vazbu (viz níže možnost upřesnění učiva, které bylo špatně pochopeno)

– žáci se učí formulovat otázku, která dává smysl (a uvědomí si, že když se zeptají „Jak dopadla bitva mezi Řeky a Peršany?“, vyvolaný žák nemůže odpovědět, protože je třeba upřesnit, o kterou konkrétní bitvu se jedná)

– učitel si může chvíli vydechnout, jelikož během zkoušení není středem pozornosti, a může načerpat síly na zbytek hodiny

Na základě popsané výuky o významu církve pro středověkého člověka (viz. http://dejepis1zemepis.blogy.rvp.cz/2011/12/15/vyznam-cirkve-pro-stredovekeho-cloveka/) se žáci 6. třídy například zeptali:

– Co je to tympanon?

– Kde můžeme najít tympanon?

– Co je zobrazeno na tympanonu? V hodině jsme popisovali tympanon kostel v St-Lazare d’Autun, kde je zobrazen poslední soud. Díky této otázce jsem si uvědomila, že jsem dostatečně nezdůraznila, že toto je pouze jeden příklad z mnoha. Někteří žáci si z hodiny odnesli to, že na tympanonech všech kostelů je zobrazen poslední soud. Zkoušení mi tedy dalo příležitost poopravit výklad z minula a vysvětlit žákům, že takto položená otázka nemá smysl. Tazatel měl za úkol otázku upravit, aby se na ni dalo odpovědět a po chvíli přemýšlení se zeptal: Co je zobrazeno na tympanonu kostela v St-Lazare d’Autun?

– Proč je spasení tak důležité v životě křesťanů? Takovou otázku položí většinou žáci, kteří nad učivem opravdu přemýšlí.

Na začátku hodiny učitel vyvolá jednoho žáka, který jde k tabuli a ostatní si otevřou sešit, kde mají připravené otázky. Žáci se hlásí se a učitel vyvolá ty, kteří mají položit otázku svému spolužáku. Je také možné nechat na vyvolaném žákovi, ať si sám vybere, kdo mu má položit otázku. Správnost odpovědi pak zhodnotí žák, který otázku položil (na začátku je potřeba žákům vysvětlit, že musejí znát odpověď na svou vlastní otázku…) a přidělí zkoušenému body, maximálně 2 za každou otázku. Já nechám žáky položit 5 otázek, kolega 10 otázek, to už záleží na učiteli.

Dosažený počet bodů zapisuje jiný žák na tabuli. Můj kolega dokonce používá metodu, že jeden z žáků píše body zkoušenému přímo do sešitu a nakonec je sám spočítá. Můj kolega nekontroluje, jestli počítal správně a prý se mu ještě nikdy nestalo, že by žáci podváděli. Pokud je položená otázka obzvlášť dobře formulovaná nebo promyšlená, je možné dát malou známku i autoru otázky.

Mimochodem zkoušení probíhá ve francouzských školách nejčastěji písemnou formou. Ústní zkoušení na začátku každé hodiny nebývá pravidlem. Někteří učitelé mají dokonce pocit, že je to pro žáky trauma a v případě, že látku neumí, také nepříjemné ponižování před celou třídou.