X JAKO KNIHOVNA

Že je titulek  nějaká nesmyslná hádanka?  Pro obyvatele Hradce Králové a okolí je titulek docela srozumitelný.  Řeč je o nové budově Státní a vědecké knihovny, postavené na břehu Orlice a která svým tvarem kopíruje jedno z posledních písmen naší abecedy. V čase, kdy v Praze došlo k definitivnímu zatracení Kaplického návrhu na novou Národní knihovnu, podařil se v Hradci realizovat neméně odvážný projekt stánku knižní kultury. 

Nové moderní knihovny jsou často označovány za určitý fenomén současné doby. Je to tak trochu paradox, že právě knihám je v elektronické éře věnována taková pozornost, když knize  a její úloze je některými prognostiky  prorokován ústup a postupný zánik.  Možná právě proto se takovému vývoji společnost brání výstavbou monstrózních stánků, pomníků této odvěké lidské kultury.

 Jako dobrovolný knihovník malé obecní knihovny, vykonávající tuto činnost po více než 40 let, navštívil jsem během života desítky knihoven, od těch nejmenších v zapadlých vískách, až po ty největší a zcela moderní ve velkoměstech. Vždy jsem se je snažil chápat jako místa plně sloužící knihám a jejich čtenářům. Nedávno jsem se skupinou knihovníků navštívil novou hradeckou knihovnu a měl možnost být účastníkem prohlídkového okruhu všech pater tohoto architektonicky zajímavého objektu a seznámit se s provozem i  zařízeními sloužícími knihám, pod vedením informované průvodkyně. Jak knihovna obstála v mých očích praktika, který větší část života s propagací a šířením  knih pracoval?

Na prvý pohled jsem byl šokován nezvyklou architekturou budovy. Ani mi tolik nevadily vnější tvary budovy a hrubý neomítnutý beton jejího venkovního pláště, s desítkami kruhových oken, připomínající síry sýra. Zarazilo mě, že stejný hrubý beton zůstal neupraven v prostorách uvnitř budovy. Cítil jsem se ztracený a jako utopený v rozlehlých prostorách  jednotlivých pater moderní stavby. Hledal očima oporu  sálech studoven a  mezi nekonečnými regály knih ve volném výběru. Ve svých představách mám knihovnu jako intimní a uzavřené místo, kde jsou knihy hlavním tématem všeho, co se tam nachází. V hradecké X-knihovně se regály a knihy v doslova utápěly ve vodopádu architektonických prvků. Kulatá okna zdobící  budovu i uvnitř navozovala dojem víceúčelové haly,  sloužící k multimediálním produkcím. Ale tyto počáteční zdrcující dojmy se začaly s postupem prohlídky zařízení měnit. Začal jsem si zvykat a postupně oceňovat funkčnost  a promyšlenost celého zařízení moderní stavby. Její nenápadné, ale dokonalé nasvětlení uměním, ale i přirozeným světlem z proskleného stropu středu budovy. Začal jsem chápat přehledné a logicky srozumitelné uspořádání dílčích prostor. Vnímal jsem neustálou, ale nevtíravou přítomnost moderních elektronických  technologií, které tu nejsou samoúčelem, ale nabídkou pro snazší a jednodušší orientaci při hledání informací čtenářem.

Po několika hodinách jsme ukončili  prohlídku u hlavního východu z knihovny. Silné dojmy doznívaly a postupně se ve mně rostl pocit, že jsem navštívil místo, které je hodno obyvatele z 21. století a slouží lidem z této éry. A to jsem ještě  nestačil navštívit nabídku k návštěvě galerie a nové kavárny knihovny. To si nechám najindy, abych těch dojmů nebylo najednou až příliš. A tak jsem si stačil ještě všimnou  funkčních garáží sloužících návštěvníkům. V mysli dlouho doznívaly neobvyklé průhledy na krajské město kruhovými okny budovy ve všech možných úhlech a světových stranách. Uvědomil jsem si uvážené umístění stavby, jen pár kroků od historického středu města, dopravně dostupné místní dopravou, přímo uprostřed areálu moderních vysokých a středních škol, přímo se nabízející studentům k dennímu užívání.

Hradecká X-knihovna je skutečně neobvyklým, ale moderně pojatým stánkem vzdělanosti a kultury současného člověka, Doporučuji každému, kdo  přijede do Hradce Králové návštěvu  tohoto místa a ze své zkušenosti radím vnímat tyto prostory a provoz knihovny všemi smysly, postupně a bez předsudků.