První máj má své tradice. Dávné i ty novější. Jednou takovou novou tradicí je Vítání ptačího zpěvu, organizované Českou společností ornitologickou pro zájemce o přírodu právě na prvý květnový den. Koná se v ptačí rezervaci Rožďalovické rybníky, zařazené do projektu EU NATURA 2000.
Letošní prvomájové ráno bylo pro vycházku rozkvetlou jarní přírodou jako vyvolené. Po ranním májovém deštíčku byl vzduch čistý a příroda jako po koupeli. Stejně tak i její ranní budíček – opeřenci. Několik desítek milovníků přírody si ráno přivstalo a již před 7 hodinou postávalo na hrázi největšího rybníka Zrcadlo v Mlýnci na Jičínsku. Přivítal je pan Vladimír Šoltys z pobočky společnosti v Jičíně. Po přivítání se skupina zvědavých a natěšených účastníků všeho věku vydala na tříkilometrový prvomájový pochod okolo rybníka. Byl spojený s četnými zastávkami a pozorováním hladiny rybníka a jeho okolí pomocí optické techniky. Doplňovaná vyprávěním o ptácích, kterých účastníci na své okružní vycházce potkali. Bylo neuvěřitelné, kolik malých i větších zpěváčků se v ten den na tak malém prostoru objevilo. Od slavíka, který se před několika dny vrátil z daleké pouti, přes vodní ptactvo – lysky, divoké kačeny, labutě, racky na rybníce a další pak v přilehlém rákosí, jako rákosník obecný a proužkovaný, strnad rákosní, cvrčilka slavíková, slavík modráček a mnozí další. Raritou bylo pozorování orla mořského, který se na své pouti kontinentem na rybníce právě na chvíli zastavil.
Zajímavým zpestřením vycházky byl výklad pana Luboše Vaňka ze záchranné stanice v Pátku u Poděbrad, který se celoročně stará o poraněná zvířata, které mu lidé donesou. Přivezl několik vyléčených dravců, které vypouštěli malí účastníci procházky zpět do přírody. Účastníci dále byli svědky kroužkování malých opeřenců, které ornitologové odchytili do natažených sítí v rákosí rybníka. Pak proběhlo další vypouštění zpět do přírod, za asistence dětí. Ty tvořily značnou část účastníků májového pochodu za ptačím zpěvem.
Několikahodinová vycházka jarní přírodou byla pro všechny účastníky tou nejlepší a živou vyučovací hodinou zoologie, zcela neopakovatelnou a jedinečnou. Průvodci z ornitologické společnosti svoji roli učitelů zvládli na jedničku. Neměli to lehké, protože dotazů, které museli na cestě zodpovědět byly desítky. A scénář, který jim během pochodu připravila sama příroda, si nemohli nikdy dopředu vyzkoušet. Jejich schopnost improvizace a znalosti, které účastníkům předali ukázaly, že jsou lidmi na svém místě. Prvomájová vyučovací hodina u rybníka Zrcadlo byla vydařená a většina účastníků si při rozchodu slibovala: Tak za rok zase tady, na shledanou…
