Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

PŘEMLUV BÁBU !

Už několikrát jsem ve svém blogu napsal, že se v něm chci vyhýbat politickým tématům. Domnívám se, že na školský portál nepatří.  A zatím jsem to, až na nějaké výjimky, dodržel.  Ale těžko mohu přejít mlčením aférku kolem vystaveného videa režiséra  Petra Zelenky, ve kterém populární mladí herci Jiří Mádl a Martha Issová  pod titulem: PŘEMLUV BÁBU, vyzývají mladé lidi, aby před nastávajícími volbami do Parlamentu přemlouvali prarodiče, aby v nich nevolili levici.

Když jsem video shlédl poprvé, bral jsem to jako nepříliš podařenou recesi, kterou si dva populární herci chtěli tak trochu přivydělat. Shodou okolností znám  matku mladé herečky, která je moji spolužačkou a tak jak ji pamatuji, určitě by se  nechala od své dcery takovým primitivním způsobem zagitovat.  Bouřlivá mědiální reakce,  vedená z různých úhlů naší společnosti  mne přesvědčila, že tentokrát už o žádnou taškařici  nejde. Zcela mimo reslitu se mi zdály mediální kalkulace, že si levice klip zaplatila, jenom aby vyvolala solidární reakci společnosti, ze které tak bude před volbami těžit. To ostatně ve svém rozhovoru  v televizi herečka zcela vyloučila.

   Komu měla tato mediální bublina posloužit? Mnoha parodiím, které se na téma rozhovoru na internetu záhy v tak nevídaném množství a různých obměnách vyrojily? Nebo straně Zelených, která využila situace a natočila svoji verzi na dané téma, ve které se snaží lobovat ve svůj prospěch? Nebo tu šklo vskutu jen o prachy a pobavení už tak dost rozdělené a nervní společnosti?

     Co je na celé aféře alespoň trochu pozitivní, to jsou reakce, které klip vyvolal  mezi mladými. Na povrch vyplaval problém, kde už  nejde zdaleka jenom o volby a jejich potencionálního vítěze. Jde o celospolečenský problém, který ukazuje, jak se u nás postupně prohlubují příkopy mezi jednotlivými generacemi. Už při „sametové revoluci“ jsem měl nutkavý pocit, že jde o vzpouru mladých proti  dříve narozeným. Po 20 letech od revoluce  vyrostla jiná generace, která již nepoznala dobu totality a byla vychovávaná v demokratických poměrech. Je proto dost tristní kam mladá generace směřuje a jaké hodnoty vyznává. Oprávněně se ptáme, kde se stala chyba? V rodině, kde se zcela stratily dříve celoživotně budované vazby vzájemné podpory, snášenlivosti a tolerance? Jak je to možné, že rodiče dnešních 13letých dětí rezignují na výchovu svých vlastních dětí a otevřeně a veřejně to přiznávají! Možná je to tím, že jejich děti vůbec neznají práci svých rodičů a neznají ani její cenu. Tím méně názory starší generace. Dokonce je to ani nezajímá. A pokud je snad i znají, tak o nich s rodiči nehovoří, natož aby je respektovali. Místo užitečné výměny názorů a zamyšlení se nad nimi, tak je jednoznačně odmítají.

  Anebo se stala chyba ve škole? Instituci, která měla už od dob Komenského vedle vzdělávání za poslání také mladou generaci vychovávat. Bohužel i ona, stejně jako rodina, na tuto svoji roli už dávno rezignovala. Místo toho vyhlašuje jen různá hesla, snaží se stavět své pravdy a kritéria pro posuzování společnosti, které pak sama společnost nedodržuje a ani neuznává. Takový kampaňovitý přístup ve výchově vidím i v proklamované předvolební akci středoškoláků: VOLBY NA NEČISTO.  Kde má mladý člověk dnes hledat nějakou oporu a životní jistoty? Nechce se mi  tyto myšlenky ani domýšlet do konce. A ještě horší důsledky takového přístupu ve výchově mladé generace, než vidíme dnes na nás v budoucnu teprve čekají.

      Již víc než rok sleduji spíše jako němý pozorovatel diskuse mladých lidí na facebooku. Dostal jsem se tam poměrně náhodou a zprvu jsem se tam jen těžko orientoval. Zprvu jsem nechápal prostředí, ve kterém mezi sebou převážně mladí lidé komunikují o svých problémech, ale i problémech celé společnosti. Je to pro mne hodně málo pochopitelný fenomén, který je ale znakem a ikonou současné doby. Beru ho však  jako fakt a nutnost, která přišla nejen k nám, ale spojuje generaci mladých po celém světě. Ale vždyť tohle všechno tu přeci už dávno mnohokrát bylo. Nás kdysi naši rodiče také nechápali v tom, co jsme chtěli a o co jsme se snažili. Je fakt, že jsme to měli jiné v tom, že s námi bylo dnes a denně manipulováno. Stále jsme něco museli vyznávat, za něco bojovat a o něčem své okolí přesvědčovat. Jen mně taak trochu překvapuje, že se za ty roky zas tak moc nezměnilo. Zase jsou tu jsou předkládány zaručené recepty a doporučení, která je třeba následovat a na výzvu odněkud shora naplňovat. A pokud se včas a správně nezařadíme, tak  se dočkáme jen toho nejhoršího. I za nás přeci byli mezi námi mladí „nadšení svazáci“, kteří vždycky věděli, co je správné a jedině možné.  Je mi  nepochopitelné, že se mezi mladými lidmi podobné typy vizionářů rodí i dnes., rodí a určují, co je jediná  a pravá pravda, kterou je třeba vbyznávat. Zase se manipulujer a kalkuluje ve jménu nečeho a někoho… ŽE tomu tak je, je  vina rodiny, školy? Nebo je to chyba  celé současné tolik bezradné společnosti?