Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

POUČENÍ Z AMERICKÉ VOLBY

Tak Amerika má svého nového presidenta. I když je to oblast světa naší zemičce poměrně vzdálená, přesto se změna na postu prezidenta dotkne nepochybně i nás. Ač nejsem nějakým nadšeným příznivcem silové role této velmoci ve svědě, závěr volebního maratonu jsem sledoval se zájmem a napětím. Našel jsem v něm dokonce místa, která by mohla být poučením a inspirací i pro nás.

To když poražený prezidentský kandidát John McCain poblahopřál k vítězství svému soupeři Baracku Obamovi. A ten mu to oplatil ve svém vystoupení po vítězství uznáním jeho kvalit a nabídkou k povolební spolupráci. Tomu se říká politická kultura, ke které v našich poměrech politici zatím nedorostli. Co mi ale imponovalo ze všeho nejvíce, bylo nadšení voličů po vyhlášení výsledků volby. Myslím si, že to je to co musíme Americe nejvíce závidět. To spontánní nadšení, upřímná podpora a radost, kterou bylo možné spatřit na tvářích těch, kteří novému prezidentovi přáli jeho vítěství. Jaký rozdíl od lhostejnosti k politice a jejímu směřování u nás, zvláště u mladých lidí. V tom jsme zatím jako demokracie ještě nedospělí. 

Určitě v tom hodně dlužíme společnosti i my učitelé. Ne vtom, že budeme své studenty nutit angažovat se pro věc, jak se to formálně dělalo kdysi. Ale tím, jak se k nim budeme chovat, naslouchat jim a nenásilně je vést. Jak je naučíme potřebné zodpovědnosti, kterou mají za budoucnost své země. Učit je zdravé míře sebedůvěry a víře, že i můj byť ojedinělý hlas může rozhodnout a je důležitý. Zatím to nějak nemumíme. Možná proto, že ani my sami nejsme dost dobrými demokraty a svoji roli si jen málo uvědomujeme. Pro své svěřence jsme pak málo přesvědčiví.

 Vracím se ještě jednou k osobě nového amerického prezidenta. Tomu přesvědčivost určitě nechybí. V jeho případě bezpochyby platí, že jeho voliči jsou právě takoví, jaký je on sám.