Pololetní prázdniny jsem trávil na vesnici u babičky a dědy. Byly to skutečně nádherné a nezapomenutelné prázdniny, tak jako jsou u každého z nás nádherné vzpomínky na dětství. Tehdy byla nadílka sněhu samozřejmostí. Na rybníku před okny byl silný led, který lákal k bruslení. Silně mrzlo a doma bylo o to tepleji. Topilo se ale jenom v pokoji. V ložnici, kde jsme spali kamna nebyla, a tak babička na peci zahřála cihly a střešní tašky, které zabalila do novin a než jsme šli spát, tak je šoupla pod peřinu do postele. Tento „akumulátor“ nás krásně hřál až do rána. Po týdnu takového výcviku v otužování a po dnech plných pohybu jsme se vraceli do školy skutečně odpočatí a nabití energií do učení v druhém pololetí.
Nevím, jestli dnešním žákům ten jeden den nějak významně prospěje. Ale oni zase mají „pohyblivé“ Jarní prázdniny, které jsme my tehdá neměli. Je škoda, že v našich zeměpisných šířkách se tyto prázdniny vždycky trefí do období, kdy již není zima, ale jaro to ještě není. Takže všude je plno bláta a nepohody. Také si myslím, že se nějak míjejí s logikou odpočinkového rytmu školáka. Jsou výhodné jenom pro horské chataře a provozovatele lyžařských vleků, kteří si tak konjunkturu rozloží na několik týdnů. U nás se říká, že to všechno je vymyšlené jenom kvůli Pražákům. Protože od nás na hory na prázdniny nikdo nejezdí. Ještě tak si trochu zalyžovat, autem s rodiči na jedno odpoledne, nebo o víkendu. Ale pro nás je na horách nejlépe a hlavně nejlevněji mimo termíny prázdnin. Ale i to je dnes pro většinu rodin jen vzpomínka. I k nám již dorazila hospodářská krize a na podobné radovánky nejsou v běžných rodinách peníze.
Tak jaké vlastně jsou ty letošní pololetky pro naše žáky, v době českého evropského předsednictví? S čerstvou novelou Školského zákona v zádech, tolik velebenou panem ministrem školství? S vidinou školného pro dnešní naše současné žáky?! A mnoha dalšími proklamovanými změnami k lepšímu… No, počkáme si na další novelu. Nebo na dalšího ministra. Určitě pro nás zase něco skvělého vymyslí. Jedno však letošní pololetky mají odlišné od těch minulých. Je to krize, která doléhá stále naléhavěji na rodiny našich žáků. V našem regionu, už tak chudém na pracovní příležitosti, přibývá rodičů bez práce. Vrší se starosti se splácením půjček, které si rodiny v minulém období vzaly pod vlivem reklamy. A teď ke všemu hrozná chřipka, která se k nám valí Evropou. No, možná že nebude zas až tak zle a my se brzy dočkáme, že bude líp. A vzpomínky dnešních žáků na pololetí budou nakonec stejně pěkné a romantické, jako na pololetní prázdniny mám v paměti já.
