MOJE e-NAROZENINY

 Včera jsem oslavil své narozeniny. Navíc tak říkajíc „půlkulatiny“. Přišlo mi několik gratulací poštou, další jsem vyslechl po telefonu, s několika přáteli jsem se sešel na malé oslavě osobně v místní cukrárně. Ale nevídanou smrští blahopřání jsem byl obeslán prostřednictvím facebooku.

Je tomu  už víc než 20 měsíců, co jsem se přihlásil na toto fenomenální místo internetu. Postupně jsem získal několik stovek přátel, většinou svých bývalých žáků z nejrůznějších škol, kde jsem jako učitel za svoji profesní dráhu působil.  Věděl jsem, že se tam každý den objevuje, kdo z přátel má právě dnes narozeniny. Samozřejmě to funguje i obráceně a moji přátele se dozvědí o těch mých. Čekal jsem proto, že mi nějaká gratulace možná od někoho přijde. Ale to co se celý můj sváteční den dělo, zcela předčilo mé očekávání. Chce se mi napsat, že se ozvali všichni, což není samozřejmě pravda. Ale klidně mohu napsat, že si mého výročí všimli a napsali skoro všichni. Od rána mi každou chvíli v kapse neustále pípal mobil (mám zprávy z facebooku přes svůj e-mail propojené na mobil). Když jsem večer spustil počítač a dostal se na své stránky ve facebooku, měl jsem na celý večer o program postaráno. Nevím, zda to platí obecně pro ostatní uživatele tohoto média, ale pro mne jako učitele, to bylo velkolepé virtuální setkání s mými bývalými žáky. Jakoby vystupovali jeden po druhém z mého počítače přímo do mého pokoje, každý s několika slovy přání. Někteří struční, jiní s nápaditým textem a další dokonce s přáním ve verších. U každého jména jsem si postupně vybavoval jejich tváře i a vracely se mi vzpomínky s nimi spojené.  Byli mezi nimi ti, které jsem ještě nedávno učil. Ale většina byla mnohem starších, dokonce již ctihodní otcové a matky svých vlastních dětí.  Byli z různých míst, kde jsem jako učitel působil. Při čtení jejich vzkazů jsem si uvědomil, jak hluboko  a dá se říci trvale se učitel vepíše do paměti svých žáků. Tak, že jim i po létech není za těžko napsat připomínku své existence a připojit přáním zdraví a životní pohody. Musím přiznat, že včerejší sváteční den byl pro mne neuvěřitelný zážitek. Ukázal mi moji životní profesí ve zcela novém  a dosud netušeném rozměru. Byly to moje velké elektronické narozeniny, které mne silně motivovaly k dalšímu životu.