První značky

V letošním roce učím český jazyk pouze dvě třídy, což je málo pro mé malé výzkumy. Šesťáci mě překvapují tím, jakou důvěru ke mně mají, když k nim promlouvám (kážu) o jejich myšlení. Snad i proto se mi podařilo v poslední hodině zažehnout jim v očích světýlka, když jsem na chvíli zadržela dech, aby sami uvedli, co by si v určitém okamžiku myslel zkušený čtenář. Ještě jsem ani nepotřebovala použít tabulku, kterou jsem vám ukázala v závěru minulého článku. (Omlouvám se, ale už nemám k dispozici žádnou ukázku.) Protože téměř všechny postřehy žáků byly podstatné, nezačala jsem tentokrát strategii určování důležitého, ale naučila jsem je první značky pro dvě významné dovednosti: kladení otázek a sledování neporozumění (Měla by se jmenovat sledování porozumění, ale my jsme hlídali, kdy nerozumíme). Šesťáčci tedy tužkou podtrhávali základní informace, kreslili značky, psali si poznámky nebo pouze poslouchali diskusi.

ZNAČKA       STARTÉR K DOKONČENÍ

?        Rád bych věděl…

vlnovka        Nerozumím …

vlastní značka      Další poznámky

Cítila jsem, že někteří žáci ještě nejsou připraveni přesně odhalovat, kterým směrem se ubírá jejich myšlení, a proto jsem ponechala na tabuli startéry k pocitům. (Byl jsem překvapen…) Dále jsme postupovali společně. Četla jsem, zastavovala se a čekala na to, co je napadne. Sama jsem uváděla poznámky, které jsem měla v učebnici já. Startéry jsou však pouze počátkem pro další rozvíjení dovedností. V této hodině jsem žáky vedla k řešení já, někteří ale už začali přemýšlet o tom, jak hledat klíče k řešení. Hodina pak končila reflexí žáků, kteří si vybrali z poznámek jednu nejdůležitější a tu pak napsali na post-it. Jejich postřehy lepím na větší papír a dávám na nástěnku: O moudrosti krále Šalomouna

V osmé třídě se mi v poslední době daří především diskuse s celou třídou. Všimla jsem si, že někteří žáci si hodně zapisují a odmítají mluvit, i když jim poskytnu čas na diskusi se sousedem, ale v sešitě pak mají pravé poklady. Přesto nejsem spokojená, většina třídy totiž zůstává na počáteční úrovni dovednosti – položí si otázku, uvědomí si neporozumění, předvídají, představí si, někdy dokonce propojí se svými znalostmi, ale důsledky pro porozumění textu neřeší.

Z poslední knihy, kterou čtu (Keene: To Understand) vím, že ani probíráním strategií, jež nařídila vláda v USA, se nedaří zvýšit úroveň dovedností žáků. Plán shora diktuje strategie a metody probírání jako další učivo. Hodiny jako ta moje v 6. třídě zůstávají drobnými náhodami. Z osmé třídy odcházím rozladěná. Vím, že příčiny mohou být různé: nevhodná evokace, nezáživný text, únava, lpění na znalostech (historie i strategií), puberťácké nálady… Přesto společně s Keene dál hledám způsob, jak i u těch dalších oveček roznítit dychtivost, kterou zažívám jako čtenář já.

Ke značkám…

Protože se snažíme pracovat s myšlenkovými procesy, potřebujeme je učinit viditelnými. Zápisky a poznámky žáků slouží k nahlédnutí do jejich hlavy, abychom mohli pomoci rozvíjení jejich myšlení. Pro uchování nápadů během četby se užívají různé značky, psaní poznámek do okrajů a na post-ity nebo různé druhy tabulek a organizátorů.

Značky mohou být různé[1], dokonce se nemusíme spokojovat jen se  základními značkami. Někteří žáci znají značky pro metodu I.N.S.E.R.T., jiní už mají vyvinuty své vlastní značky a kódy. Tyto pomůcky mají za cíl lépe pochopit text, sledovat myšlenkové procesy, vracet se k obtížným pasážím, hodnotit text a posléze jednodušeji organizovat nápady do výsledného produktu (tabulky, odpovědi, myšlenkové mapy, organizátory…)  S pomocí značek jsou žáci vtaženi do procesu vnímání textu, ale protože se pro některé žáky i učitele jedná o nový postup, je potřeba značky zavádět pomalu od dvou až tří značek. Osvědčilo se použít dvě základní značky a pak nechat žáky vytvořit svou vlastní značku pro další připomínky.

---

[1] Další informace např. Hazlbauer Jan: Značky v naučném textu pomáhají porozumění. In Kritické listy 34, s.15 – 17.