Tento titul nese kapitola z knihy Essential Readings on Comprehension (Základní texty o chápání). Známí autoři Diane Lapp a Douglas Fisher se pokusili do knihy sesbírat nejdůležitější informace o výuce čtení odborného textu. A protože jedna z věcí, která mě tady (míním v České republice) zneklidňuje, je nedostatek informací o určitých tématech, napadá mě už delší dobu, že bych některé své poznámky mohla sdílet na blogu. ( Zároveň si psaním mohu některé myšlenky lépe vyjasnit a diskuse se čtenáři mi umožňuje lépe vnímat klady i zápory.)
Článek Průvodce pro zavádění grafických schémat ve výuce počítá s tím, že pojem grafický organizátor/organizér/schéma už učitelé znají. Pokud se tedy potřebujete seznámit s tímto termínem, můžete si pročíst např. články L. Whitcroft: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/?s=organiz%C3%A9r
Začátek článku oznamuje to, co všichni víme, totiž že čtení odborných textů je pro žáky obtížnější než čtení beletrie. S tímto tvrzením souhlasit nemusíme, ale bude důležité si všimnout argumentů vedoucích k problémům při čtení:
- odlišná struktura než u beletrie
- obtížná slovní zásoba
- hustota informací
A právě seznámení s odlišnou strukturou se autoři věnují dále, protože se zabývají pouze jedním problémem z mnoha: jak s grafickými schématy seznámit žáky. Nabízejí proto vzor průvodce, tabulku, která obsahuje scénář toho, co by měl učitel říkat. V levé části tabulky najdeme základní podmínky, na které podle výzkumů máme dbát, když si vytváříme vlastní scénář. Průvodce by měl splňovat celkem pět podmínek:
- popis vztahů mezi informacemi (např. problém/řešení, sekvence, příčina/následek, podobnost/rozdíl… použitím slov protože, vyřešit, cíl…)
- poskytnout příležitost pro diskusi
- propojit nové informace se staršími
- odkazovat na text, který se bude číst
- procvičit výslovnost a rozbor stavby slova
Všechny podmínky, až na poslední, se mi podařilo uplatnit v průvodci, který jsem vytvořila podle vzoru v knize. Pro jeho vytvoření jsem zvolila volně dostupný článek z National Geographic: Jazyky, které se rodí. Bohužel mi blog nedovolí nahrát soubor jako upravovatelný dokument, ale snad bude formát pdf stačit: scenar
Samotná aktivita probíhá tak, že grafický organizér má učitel již připravený, ale zakrytý lepíky. Např. na projektoru nebo interaktivní tabuli. (Příklad pro text z National Geographic vidíte pod článkem.) Ještě před čtením postupně lepíky odkrývá a provádí žáky strukturou textu „nanečisto“. Při diskusi nad hlavními myšlenkami textu zadává úkoly, které budou plnit během čtení, tzn. které informace mají hledat a kam je doplňovat.
Musím upozornit na to, že autoři ve scénáři opomíjejí jakékoli definice termínů a jakýkoli výklad vztahů. Myslím, že počítají s tím, že toto vysvětlení už učitelé zvládnou. Žáci, kteří jsou zvyklí zapisovat poznámky o textu klasicky, se mohou cítit zmatení, když začneme kreslit geometrické tvary. Proto bych se nejprve snažila vysvětlit, proč kreslíme schéma informací, a vztahy bych pojmenovala mnohem explicitněji, než jak je řečeno ve průvodci. (Např. zapsala jsem tvrzení „Řeč je nedokonalá.“ do šipky, protože vysvětluje příčinu vzniku nových jazyků.)
Zdroj: LAPP, Diane a Douglas FISHER. Essential readings on comprehension. Newark, DE: International Reading Association, c2009, v, 160 p. Essential readings series. ISBN 978-087-2078-079.
Další zdroje:
WHITCROFT, Ladislava. [online]. [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/?s=organiz%C3%A9r
Zdeněk Sotolář
18.7.2012 at 21.19Předem říkám: grafickým organizérům fandím velice (sotva se postavím před tabuli s křídou v ruce, žáci už tuší nějakou tabulku). Ale konkrétně k vybranému příkladu: myslím, že jeho východisko (vymírání jazykům, vznik nových, řeč je nedokonalá) může navozovat nesprávné vztahy, závěry, které v článku nejsou (ani nemohou být) vysloveny. Nové jazyky nevznikají proto, že jiné vymírají. Nové jazyky neřeší (ne vždy) nedokonalost řeči. Rozhodně ne elfština a klingonština. Proto bych v navrženém organizéru rozhodně nepoužil stejné šipky. Mezi \“vymírání jazyků\“ a \“vznik nových\“ bych raději vložil křížek, vyjadřující opak, dvě protichůdné tendence. (Ještě bych doplnil, že vymírají přirozené jazyky a vznikají umělé, ale to už přesahuje obsah článku.) Mezi \“vznik nových\“ a \“řeč je nedokonalá\“ (tedy logicky i ta nová) bych snad vložil šipku, ale opačně, aby ukazovala směrem ven, na důvody, příčiny, účel. (Pak bych \“řeč je nedokonalá\“ neuvedl jako nadpis, ale jako jednu možnost.) Ve zvoleném příkladu vidím určité riziko takových organizérů: přílišné zjednodušení (grafického vyjádření) někdy může naznačit chybný závěr a ten si žák právě díky grafice \“lépe\“ zafixuje. Přesto opakuji: grafické organizéry rozhodně ano.
Mgr. Ludmila Kovaříková • Post Author •
18.7.2012 at 21.43Rozdhodně jsem čekala, že někdo bude mít jiné názory na rozložení. A také jsem dlouho rozvažovala nad tím, že nové jazyky nevznikají proto, že některé vymírají, a nové jazyky skutečně neřeší jen nedokonalost řeči, ale východisko článku podle mě takové je. Měla jsem dojem, že musím odlišit to, co si myslím sama, od toho, co nám prezentují autoři. V tom se možná skrývá jistá manipulace s námi. Nahoře bych možná i přijala křížek (Vnímala jsem to jako problém a řešení.), ale i když „Řeč je nedokonalá“ bych přijala pouze jako jednu možnost, nechala bych šipku tímto směrem. Také jsem uvažovala nad posunutím jazyka fantastiky níže dolů, ale chtěla jsem tabulkou vyjádřit podobné znaky, které se v článku objevují.
Moc nerozumím tomu, že šipka by měla směřovat směrem ven, na důvody, příčiny, účel – příčinu a účel vnímám na opačných stranách.
Možná, že problém není ani tak v tom, že bych učinila chybný závěr, ale v tom, že jiní lidé čtou organizéry jinak, zvlášť když jsou takto složité. Ale o zjednodušení se rozhodně jedná. A proto jsou možná takové zápisy vhodné spíš pro toho, kdo si je dělá. Celkově mám ale s organizéry velmi dobré zkušenosti.
Děkuji za komentář.
Zdeněk Sotolář
19.7.2012 at 11.37Rozhodně jsem nemyslel, že jste udělala chybný závěr právě vy. Problém vidím spíše v následném čtení organizéru (to je strašné slovo). A v tom, co vlastně zaznamenáváme: přesný (?) obsah, nebo (vlastní) interpretaci?
(Manipulaci bych v článku neviděl: autor míchá prostě hrušky a jablka, možná hrušky a brambory, když píše nejprve o nápravě nedokonalosti řeči a potom o klingonštině. Tím nám zápis jen komplikuje. Nejde zjevně o článek odborný, ale publicistický.)
Možná jednou z cest proti riziku nedorozumění by byla dohoda na významu značek (šipek, křížků) a grafického uspořádání (poloha, pořadí rámečků a bublin). Důležitý (nebo dokonce rozhodující?) je však také (jak píšete) účel: pro koho takový zápis vzniká. Každý si sám pro sebe pak vytváří vlastní značky a postupy. Určitě nejde o to vnutit žákům nějaké univerzální a dokonalé schema, ale naučit je s takovým nástrojem (jako je grafický organizér) pracovat. K tomu je předložený scénář žádoucí cestou.
Radek Sárközi
20.7.2012 at 13.04Viděl bych to tak, že záznamy v organizéru k textu by měly obsahovat údaje z textu, nikoliv naše názory na text. Následné hodnocení textu bych od těchto záznamů oddělil.
Mgr. Ludmila Kovaříková • Post Author •
20.7.2012 at 16.36@Sotolář Organizér jako pojem je zvláštní slovo. Už několikrát jsem hledala, jak jej správně přeložit. V Kritických listech jsem se setkala se všemi pojmy, které uvádím výše (organizér, organizátro, schéma). Ve třídě často používám slovo nákres.
Asi máte pravdu v tom, že by bylo lepší zvolit článek odborný. Zřejmě jsem se tak mohla vyhnout nedorozumění. Nicméně jsme se tak (i díky dalšímu komentáři) dotkli tématu, o kterém jsem netušila, že vyvstane, tj. jak odlišit „údaje z textu a naše názory“. (Napadá mě k tomu spousta dalších otázek. Sama bych zaznamenala spíše obsah. Pokud by nebyl správný, do jiného nákresu vlastní pojetí obsahu. Nebo do stejného jinou barvou. Ale lze číst a neinterpretovat?)
Co se týká dohodnutých schémat, procházela jsem řadou knih, abych zjistila, zda se někdo na něčem dohodl (In a Reading State of Mind, Building Reading Comprehension Habits…). Pochopila jsem, že se na jednu stranu zdůrazňuje výuka struktury textu a jí odpovídající schémata a na druhou stranu existuje nepřehledné množství nákresů, které najdeme, když zadáme organizer do vyhledávače. Schémata, která vycházejí ze struktury, jsou si velmi podobná. Jen u nás se o tom příliš nedočteme. Bylo by dobré, kdyby se o tom u nás více diskutovalo.
„Určitě nejde o to vnutit žákům nějaké univerzální a dokonalé schema, ale naučit je s takovým nástrojem pracovat.“ S tím velmi souhlasím, snad to i tak moji žáci chápou.
Radek Sárközi
21.7.2012 at 23.58A co jim říkat diagramy?
Mgr. Ludmila Kovaříková • Post Author •
23.7.2012 at 18.30Dobrý nápad. Jen se obávám, že za tím mnozí uvidí matematiku. Mně se nejvíce zamlouvají grafická schémata. Ale tady na blogu správný název nerozhodneme.
Radek Sárközi
23.7.2012 at 19.54Grafické organizéry, diagramy, grafická schémata – pořád je to nějak málo česky. 🙂