Na jednom školení nás přednášející vyzvala, abychom k něčemu přirovnali knihu. Mé představě knihy nejlépe odpovídá objemný balíček popcornu praskajícího v hlavě. Pro dokreslení, kniha totiž není jen spousta písmen a papír. Kniha nabývá na objemu s naším myšlením. To nejdůležitější je schováno mezi řádky. Naše hlava pak připomíná mikrovlnku, která musí být správně nastavená, jinak to s popcornem skončí špatně. Ve třídě nám sedí takových mikrovlnek 20 – 30 a některé z nich, přestože jsou modernější než ty naše, zapomněli rodiče doma nastavit. Taky se tak často ptáte sami sebe, jak to zařídit, aby si i naše ovečky popcorn vychutnávaly jako my?
Chtěla bych vás pozvat k diskusi nad takovým „nastavováním mikrovlnek“ v programu NIDV. Mým cílem v kurzu je pokusit se narušit dosavadní představy o výuce od těch tradičních po ty stále častěji používané (aktivizační metody, dílna čtení, použití Bloomovy taxonomie). Více přesunout pozornost od obsahu literatury na proces vnímání textu. I když pro mé pravidelné čtenáře nebude překvapením, jaká jsou východiska a obsah, přece jen uvedu, co přesně myslím tím praskáním popcornu:
Východisko: Definici čtenářské gramotnosti bych rozčlenila do tří souborů, které by mohly napomoci pochopit odlišný směr výuky:
vnitřní předpoklady
vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty
práce s textem
přemýšlet, porozumět a používat
texty
beletrie, poezie, odborný text, administrativní…
Obvyklá cesta: Doufáme, že žáci budou mít dostatečné schopnosti a dovednosti, popř. i hodnoty, abychom jim předali vědomosti o literatuře pomocí práce textem. – Učíme obsah literatury.
Inovativní proces: Učíme žáky přemýšlet o textu, rozumět mu a používat ho tak, abychom budovali schopnosti, dovednosti, vědomosti, postoje a hodnoty. – Učíme proces porozumění literatuře.
Obsah: Diskutovat a polemizovat, inspirovat a motivovat se k pokládání otázek a navrhování řešení těchto témat: informační gramotnost, čtenářská gramotnost, současné možnosti výuky, výuka pomocí strategií (konkrétní realizované hodiny), metody a formy práce.
Možnosti k rozvíjení informační a čtenářské gramotnosti ve výuce na 2. stupni (NIDV)
Možnosti k rozvíjení…
10. listopadu: Brno (4 hodiny)
12. listopadu: Ústí nad Labem (8 hodin)
19. listopadu: Plzeň (8 hodin)
26. listopadu: České Budějovice (8 hodin)
Možná právě spojení několika vašich dobrých nápadů a mých zkušeností s výukou pomocí strategií by nám pomohlo rozvíjet čtenářskou gramotnost kvalitněji, což by mohlo být v ideálním případě cílem přesahujícím kurz samotný. Zakázáno je pouze nosit hotový popcorn.
Dagmar Murová
11.10.2010 at 15.30V Brně je to jen 4 hodiny? A na nivd píšou 8.
Mgr. Ludmila Kovaříková • Post Author •
11.10.2010 at 16.11Dobrý den, já vedu pouze čtyři hodiny, zbytek kolegyně – Markéta Hummlová. Zabývá se hlavně prolínáním tohoto tématu s klíčovými kompetencemi.
Dagmar Murová
11.10.2010 at 19.04Aha, děkuji za osvětlení. Stejně mi to asi u vedení neprojde.
Radek Sárközi
11.2.2011 at 22.09Aktuálně přemýšlím o tom, jak dlouhý by měl být kurz, který učitele naučí vyučovat čtenářskou gramotnost. Absolvoval jsem např. 80 hodinový (roční) základní kurz Čtením a psaním ke kritickému myšlení, ale stejně si myslím, že jsem se tam naučil stále málo… Poradí mi zde někdo???
Mgr. Pavlína Hublová
12.2.2011 at 9.45Myslím, že tato otázka by jistě unesla větší debatu. Nechcete ji položit v modulu Diskuze?
Mgr. Ludmila Kovaříková • Post Author •
12.2.2011 at 11.23Samozřejmě se za jeden den člověk nenaučí všechno. Pro většinu učitelů je ale tento kurz první setkání se strategiemi. Takže se spíš jedná o úvod do problematiky od učitelky, která učí strategie už delší dobu. Podle mě se však člověk neučí jen kurzy, na to školení nestačí. Učíme se reflexí vlastních chyb a dalším samostatným studiem. Naše vědomosti a zkušenosti jsou zvětšující se kruh obkroužený neznámem. Čím více víme, tím více se zvětšuje obvod kruhu a tím i setkání s tím, co nevíme. Takže souhlasím, ani 80 hodinový kurz nás nenaučí vše. A konkrétnější odpověď asi neexistuje.
Radek Sárközi
12.2.2011 at 16.59Přiznám se, že se na tomto portálu ještě příliš neorientuji, takže vložení mé otázky do nějakého jiného modulu bych zřejmě nezvládl… Ale napadla mě jedna „odpověď“ – studenti na VŠ absolvují spoustu hodin za 5 let studia. Kdyby se patřičný čas věnoval třeba čtenářské gramotnosti, měli by určitý náskok a nemuseli by absolvovat tak dlouhá školení… Jak to ale naučit současné češtináře a kolik času na to vlastně potřebují, nevím. Jde o dny, měsíce, roky?