Na úvod malá vysvětlivka: Učím anglický jazyk na Gymnáziu Děčín, kde máme od června 2018 projekt „B2 Support„. Zjednodušeně řečeno, my angličtináři se na vyšším gymnáziu potýkáme s výukou studentů úrovně B2, někdy i C1. Je třeba se dále vzdělávat a k tomu nám má v tomto projektu pomoci jedna mobilita na jazykový kurz, kurz ve škole během roku s rodilým mluvčím a jedna mobilita příští léto na jazykově-metodický kurz pro učitele středoškolských studentů.
Já jsem v listopadu absolvovala dvoutýdenní kurz v jazykové škole Regent Oxford. https://www.regent.org.uk/oxford
Jak jsem školu vybírala?
Oxford byl brzy jasný, v roce 2016 jsem byla v Cambridge (Bell Campus) a chtěla jsem dva týdny strávit v jeho starší sestře, porovnat si tak tato dvě slavná univerzitní města.
Využili jsme ve škole databáze a služeb Jazyky v zahraničí http://www.jazyky-v-zahranici.cz/
Protože se jednalo o kurz jazykový, mým cílem bylo najít za a) profi školu s tradicí b) pro již obstarožnější osazenstvo, přesto c) živou s akcemi.
Po hodinách porovnávání škol v Oxfordu podle webových stránek, sociálních sítí a konzultacemi s Jazyky v zahraničí (doporučovali Lake School of English – i když Regent že taky dobrá) jsem i intuitivně zvolila Regent – a) bylo splněno – je to nejstarší jazyková škola v Oxfordu
+ na stránkách se jevila velmi profesionálně, b) vypadalo slibně – fotky nevypadaly jak reklama na teenagerovský tábor na extázi.
Intuice se vyplatila!
Regent Oxford je pár minut autobusem od centra. A v tom centru je vše, co potřebujete pro kulturní studium po výuce ve škole. To je důležitá věc.
Na úvod vás otestují – natočí při pohovoru s anglickým učitelem na video. A to jste již vyplnili test online. Všimla jsem si, že každému z nás sestavili kurz na míru a vytvořili různé kombinace. Veškerá vaše videa, i z vašich prezentací, dostanete na konci s certifikátem z kurzu. (Nevím tedy, jestli tohle je výhoda:))
Všichni jsou profi, ve škole panuje podporující atmosféra. Lze argumentovat, že si to platíte, ale vím, že to tak vždy není.
Každé ráno se v 8:45 začínalo plenary talk. 15 minut prezentoval student nebo učitel nějaké téma, případně byla rozehřívací aktivita. Slyšela jsem tak vyprávět anglického učitele, jak vyrábějí na univerzitě tradiční japonskou keramiku, byl totiž tlumočník do japonštiny a spolupracoval s nimi. Učitel fyziky z Ománu mluvil zaujatě o laseru. Jiný náš učitel vyprávěl o historickém vývoji angličtiny. Já jsem zvolila prezentaci o Tolkienovi, který v Oxfordu působil, navíc to mohu využít v mé výuce. Zjistila jsem, že blízko školy byl jeho rodný dům, tak jsem si tam poctivě došla, stejně jako k jeho hrobu…Takže školní rána začínala promyšleně.
Dopoledne jsem byla ve skupině cca 6 lidí, měnilo se to. Učil nás Brit a pak Ir. Byli jsme úroveň C1 a C2. Moji spolužáci byli: vystudovaný novinář z Turecka, vystudovaný filozof z Itálie toužící po delším pobytu ve VB, čerstvě po škole právnička z Itálie. Zajímavá byla polská emigrantka z Německa žijící v Oxfordu kvůli dceři, která tam studovala. Ta měla angličtinu nejlepší, docházela na univerzitu na kurzy psychologie. Ještě se k nám občas přidali studenti z Číny, Německa, Švýcarska a inženýr z Turecka. Takže zajímavá mezinárodní skvadra, velmi podnětné pro diskuze. Představte si, že se bavíte o daních pro církev s Turkem ateistou a s Turkem věřícím.
V hodinách jsme rovněž dost dřeli na pokročilé gramatice. Ty výjimky! Ta negative inversion!
Škola byla tak aktivní, že mi dala i soukromou učitelku, jen pro mě, na odpoledne, takže mi vlastně věnovali dražší hodinu. To bylo velké překvapení. Tudíž jsem mohla konverzovat s vzdělanou učitelkou (znala Švankmajera, přednášela o grafice na Cambridge) a dostala jsem mnoho typů ohledně literatury, kultury. Četly jsme spolu těžké texty, kde bylo mnoho nové slovní zásoby, z novin, básnické sbírky.
Ve škole nabízeli dodatečné workshopy, např. na trénování výslovnosti, rytmu řeči.
Celá výuka je pro mozek náročná a ve škole to vědí, nabízejí zdarma kávu, čaj, vodu, jablka, cookies. Což jsem nikde nezažila. Vzhledem k tomu, že káva stojí přes dvě libry a člověk jako já jich vypije více, je to znatelná úleva osobního rozpočtu.
Regent pomáhá zajistit i večerní program. Já určitě nezapomenu na cellový koncert Natalie Clein v Natural History Museum. Své silně živé vystoupení předvedla naprosto klidně pod Tyranosaurem Rexem. Za zmínku stojí i Evening Song v přednádherné Magdalen College, což byla večerní ‚akce‘ anglikánské církve s jejich chlapeckým sborem.
Mé ubytování v rodině? Další výhra!
Měla bych se trochu zastydět, ale do Anglie jsem odjížděla s obavami. Věděla jsem, že budu bydlet u Nicka a Valerie a že číslo 29 a 37 není věk, ale rok narození. Přivítali mě velmi vitální starouškové, bezva lidé, mladí duchem. Pravda, hory už neslézají, ale mají toho mnoho co říci. Během večeří jsme probírali Brexit, Irsko, války (byl Armistice Day), domácí výrobu vína, angličtinu, cestování.. Je nezvyklé přijít do kuchyně k snídani, kde sedí pravý Angličan s toastem a poslouchá z rádia klasickou hudbu, načež vyskočí od stolu a chce vás obsluhovat. S tím obsluhováním jsem měla problém a snažila jsem se pomáhat, ale mají myčku…Mimochodem, Valerie má dvakrát týdně u nich doma kroužek, italštiny a francouzštiny. Konverzují a dávají si i úkoly.
Zkráceně řečeno, pobyt v anglické rodině byl také velmi inspirativní a to jsem na ně neprozradila zdaleka všechno, dvacetinu:)
A co se dá dělat v Oxfordu?
Možná tedy, co bych doporučila já.
1) Přednášky pro veřejnost na oxfordské univerzitě. https://talks.ox.ac.uk/
‚Sorry‘ za to zvětšení, ale tohle je velké plus zvolené destinace. Už jste seděli u stolu s právníkem na mezinárodní právo, co pracuje i s OSN a ví, o čem mluví? Neformálně jste si potřásli rukou s americkou novinářkou, co psala o válce na Balkánu nebo ekonomice šetření v Británii? Poslouchali vtipné vyprávění bývalého ředitele Národní galerie či Britského muzea Neila McGregora o vztahu živých a mrtvých? A tak dále. Oxford Talks nabízí seznam přednášek, které jsou přístupné veřejnosti = PUBLIC, a dokonce zdarma. Konají se celý den, určitě si každý vybere. Velmi vtipné bylo, když jsem chtěla jít na přednášku, kde se schovám a nenápadě si budu poslouchat krásnou angličtinu. Bylo nás tam ale docela decentní seskupení, v školní místnůstce s krbem, kobercem a neogotickými okny, proměnilo se díky přednášející v uvolněnou a neuvěřitelně zajímavou přednášku.
2) MUZEA – např. the Ashmoleyan – moc se mi hodilo k mé školní prezentaci o Pre-rafaelitech a je tam toho tolik, že se tam vracíte.
3) krásné Colleges – budovy kolejí, knihoven. Lze si zaplatit exkurze.
* Bodleian Library: Dříve se cenné knihy, tedy všechny, přivazovaly řetězy. Pak už to tolik cinkalo, jak přibývaly, že se řetězy sundaly.
4) OXFORD PLAYHOUSE – šla jsem do divadla třikrát a vždy velmi kvalitní. U poslední show podle spisovatelky Angely Carter byly vysílány i anglické titulky pro neslyšící. Jednalo se o hru s hudebními čísly, podotýkám.
5) PUBY – např. Eagle and Childe, kde sedávali Tolkien s C.S.Lewisem, jasné MUST pro angličtináře.
6) 16.11. pátek – Oxford Light Night – začátek vánočního trhu, výzdoby, přednášek a světelné projekce videí na budovy.
7) BLENHEIM PALACE- je v UNESCO, narodil se zde Winston Churchill a mají zde o něm tak poutavou výstavu, že v paláci strávíte několik hodin. A těch příběhů kolem…
Nedá se to vypsat vše a určitě ani přečíst :), ale jestli někdo dojel očima na konec – zde je instagram z tohoto krátkého pobytu:
https://www.instagram.com/b2supportoxford/
Cením si toho, že mi program Erasmus+ pomohl zase o kousek pozvednout mou angličtinu a rozhled o Spojeném království.
Dovětek: Všem angličtinářům, nejen, podobnou zkušenost doporučuji a přeji.
Šárka Opatová
Gymnázium Děčín
