Předtím, než se do filmu s dětmi pustíme, musejí si osvojit základní principy a myšlení v novém časoprostoru. K tomu jsou dobrá různá cvičení a animační etudy, které se s dětmi ve školičkách animace často dělají.
Když sledujeme animovaný film, ve skutečnosti vidíme sérii jednotlivých obrázků. Každý následující obrázek se velmi nepatrně liší od toho předcházejícího. Když jsou tyto obrázky, nebo jak se říká zábě-ry, promítány velmi rychle za sebou, divák změnu vnímá jako plynulý pohyb.
Možností, jak dětem přiblížit tento princip, je několik. Všechny jsou však založeny na jediném, na vlastní dětské zkušenosti. Děti musí vidět jednotlivá filmová políčka a potom musí mít možnost si je rychle promítnout za sebou. U analogového filmu je frekvence 24 snímků za vteřinu, u digitálního filmu, počítačové animace apod. je to 25 snímků zavte-řinu. U klasické animace se však většinou používá jen polovina.
PRAXINOSKOP
Jednou z pomůcek, které mohou dětem pomoci pochopit princip animovaného filmu, je přístroj zva-ný PRAXINOSKOP. Tento přístroj je starší než samotný film, ale princip filmu se na něm dá snadno vysvětlit. Pro výuku se využívá jeho zjednodušená verze bez promítacího zařízení.
Jedná se o otáčivý buben, po jehož obvodu jsou v horní části obdélníková okénka. Do spodní části bubnu vložíme pás s obrázky rozfázovaného pohybu. Když buben roztočíme a přitom sledujeme obrázky skrz obdélníková okénka, uvidíme více méně plynulý pohyb – obrázky ožívají, namalovaná figurka se opravdu hýbe. Stejného efektu docílíme i tak, že si vyrobíme jednoduchý buben z tužší-ho papíru s otvory v horní polovině a umístíme ho na otáčivý talíř starého gramofonu.
Při nižší rychlosti otáčení docílíme požadovaného efektu. Je výhodné, když po vnitřním obvodu bubnu máme systém otevřených rámečků – snadno pak zasunujeme a také vyměňujeme jednotli-vé obrázky, které si děti samy nakreslí a které chtějí také ihned vidět. Je také možné mít zásobu papírových pásů v délce vnitřního obvodu bubnu. Obrázky na pás nalepíme, děti si je mohou libo-volně pouštět a pak si je třeba vzít domů.
FLIPBOOK
Flipbook je založen na stejném principu, jako animovaný film. Stejně jako u filmu – každý list flip-booku se nepatrně liší od toho předchozího. Když listujeme stránkami, můžeme mít pocit, že se díváte na opravdový animovaný film.
Velmi důležitá je také síla papíru (není vhodný ani příliš tenký ani příliš silný – ideální je od 140 g do 200 g) a jeho přesné, dokonale rovné seříznutí stránek. To je důležité pro listování flipbookem. Když nemáme všechny stránky stejně zarovnané, při listování často přeskočíme obrázek, někdy dokonce celou sekvenci. Proto je pro začátek nejlepší použít klasické kancelářské bločky, které se dají koupit v každém papírnictví. Když totiž svazujeme volné papíry s kresbou, většinou se nepodaří zarovnat všechny stránky stejně. Při listování ale ztrácíme část formátu, proto se děj, animace, musí odehrávat až od poloviny stránky směrem k prstu, kterým listujeme. Čím blíže je kresba ke hřbe-tu, tím hůř je při listování viditelná. Proto také mají flipbooky většinou podlouhlý, obdélníkový tvar.
Je dobré, aby měl bloček alespoň 50 listů. Pro zjednodušení lze klidně použít čtverečkovaný bloček, který nám svojí mřížkou udává mantinely a pomáhá držet kresbu na stejném místě jako na minulém snímku (dnes se dají sehnat bločky se světle šedou mřížkou, která pak kresbu ani nijak neruší). Hodně důležitá je také trpělivost. Nejčastějším problémem dětí, které začínají s animací je právě její nedo-stek. Pro překonání obtíží s trpělivostí existují pomůcky, které jim mohou při kreslení pomoci.
Flipbooky mohou být jak ručnš dělané, tak i tištěné. Můžete používat video, sekvenční focení, ale můžete i pracovat s prořezáváním, lepením, či kresbou. Pokud chcete kreslit, je dobré, když jsou listy trochu průsvitné a spodní obrázek vždy prosvítá. Velmi důležitý je výběr námětu a také nadsázka v pohybu. Než se děti do kresby pustí, je dobré jim pár příkladů z kresleného filmu ukázat nejprve ve správné rychlosti a pak třeba hodně zpomaleně. Případně pokud máme svůj hotový kreslený flipbook, je nejlepší, když vidí přímo ten.
