Týden pátý – konektivismus

Konektivismus je teorie, spjatá mimo jiné s prostředím informačních technologií. V první řadě musím na sebe prozradit, že nenávidím plavání v suchém písku teorií (ve škole jsme na takovýchto hodinách trpěli a označovali to jako „teoretické plky“), takže přinutit se k tomu, abych si přečetla něco z materiálů, mě stálo hodně sil. Mám pocit, že tisíce lidí se živí jen na teoriích, které mají ale k praxi tak daleko, jako Marťan k domácím štvestkovým knedlíkům. A když dají Marťanovi uvařit knedlíky, kouká na to jako zjara a neví, co je mouka, ani co jsou švestky.

CHÁPU, že teorie mohou být důležité, zvláště pokud je vnímám jako dveře, které nám v budoucnu mohou otevřít jiný svět, v němž je něco nového, pro lidstvo užitečného a použitelného.

Takže i když mám předložit výstup, pátrám pátrám v šedém papíru a zoufale hledám COSI, co bych mohla rozepsat.  Dětem by se pravděpodobně líbila myšlenka, že „schopnost poznávat je VŽDY mnohem důležitější, než momentální skutečné znalosti.“  Ještě štěstí, že sem nikdo z nich nechodí, následkem by bylo odmítnutí učení jako takového a spoléhání se na schopnost poznávat, která je každému vrozená a nemusí s ní tudíž nic dělat. Ideální myšlenka pro líná stvoření!

Konektivismus má (při bedlivém hledání) několik zajímavých myšlenek, ale většina je pro mě formulována nepříliš srozumitelně a celé konektivistické téma je pro mě zabaleno v šedém, nudném a zmuchlaném papíru. Jsem člověk z praxe, který se nevyžívá v tom, jak umí úžasně mluvit o ničem, který chce mít spojitost s praxí, a tu v předložených studijních materiálech jen těžko hledám. Jsou tam odkazy např. na hry, ale to bylo samostatné téma, spojené se stále zmiňovaným eTwinningem, WebQuestem a podobně.

Jak jsem pochopila, ideálním je z hledisla konektivismu zřejmě Facebook a podobné komunity. Splňují povinnost propojení, udržování spojení, budování komunity, propojuje kultury, nabízí možnost pracovat s fotografiemi i videi. Takže v tomto jsem konektivistka (?)

Podporuji ideu konektivismu v tom, že se učitelé MUSÍ vzdělávat v oblasti informačních technologií. Pokud by to odmítli, dostali by se do pozice, kdy se radostně dívají na němý film, zatímco vedle v sále jásají lidé s 3D brýlemi na očích. Takže – vzdělávejme se, zvyšujme své schopnosti, ale ať jde o činnost, kterou uvidíme také na platu. Neboť ocenění práce učitelů je ve srovnání s platy v zahraničí velmi nedostatečné. A za tento plat se máme ve vlastním volnu vzdělávat, připravovat dětem zábavné činnosti, sledovat nejnovější trendy a v poslední době ještě psát „šablony“?:-(