Chvilku trvalo, než jsem se“prorvala“ do místnosti, na 25 pokus se to povedlo:-) Zádrhel ve FlashPlayeru způsobil, že jsem nemohla vstoupit, naštěstí jsem problém rozetnula instalací novější verze.
Pár vteřin mi trvalo, než jsem se rozkoukala, prostředí MOODLE a DimDim Web Meeting neznám, takže si teprve osahávám, a musí přiznat, že na omak je hebké, sametové a hlavně – sedí mi jeho jednoduchý střih.
A nyní k obsahu – s názorem Raye Kurzweila, že ICT roste exponenciálně, musíme souhlasit všichni, stačí, když se zeptáte dětí ve škole, co budou dělat po výuce – „Půjdu na Face, budu hrát World of Warcraft, budu na Lidech, najdu si nějakou hudbu na youtube..“ Počítače se nám rozlezly všude, i do těch nejchudších domácností.
Počítače a zase počítače. Kde bychom byli bez nich? Možná se svojí rodinou a sousedy někde na grilování, nebo v lese na houbách, tancovačce či přátelském posezení?
Dávám otázku – ničí počítače lidské vztahy? Jak moc je ohroženo sociální učení a Vygotského koncepce sociálního původu učení? Co se stane v případě velkého omezení sociálního učení a nahrazení lidského prostředí počítači?
Kreativní myšlení ve výuce i jinde – velké ANO! Ale ne každý ho má, ne každý ho používá. Často naráží kreativita na ztrnulý mozek, který vlastní šedivý stereotypák, kterého však nemůžete „obejít“, stojí mezi námi a uplatňováním ICT ve výuce jako zeď mezi Izraelem a Palestinou, přes kterou Palestinec nepřeleze. A stojíme..i se svojí kreativitou. Na té zdi není nic hezkého. Přesto doufáme, že jednoho dne zmizí.
Vtipné mi přišlo přirovnání k Červené královně z Alenky z říše divů – máme připravovat děti ne na minulý, ani ne na současný svět, ale na svět budoucí, o kterém však nevíme, jak bude vypadat (Warlick):-)
Jsme novodobí Prométheové? Trháme si játra při krocení divé zvěře, vyvedeme je do světla a začínáme znovu?
Velmi zajímavý podnět jsem dostala od p. Brdičky, a to na podcast. Nápad na vytvoření referátu v podobě nahrávky zkusím někdy, i přes omezené vybavení, realizovat. Díky šablonám se náš technický park rozroste, takže budu experimentovat.
So: něco jsem si zapamatovala, pochopila, zanalyzovala, vyhodnotila a vytvořila jsem tuto úvahu (Bloomova taxonomie cílů:-)
Děkuji kolegům za plodnou diskusi, lektorovi za přednášku a těším se na další!
Vlasta
Ámoska bloguje
O blogu
Blog o učení a všem možném, co mě zajímá
Bořivoj Brdička
26.9.2011 at 20.05„Často naráží kreativita na ztrnulý mozek, který vlastní šedivý stereotypák, kterého však nemůžete obejít“ …
Tak tohle se mi líbí. Mým toužebným přáním je, abyste mě na konci kurzu neoznačila za „stereotypáka“. Doufám, že se nebudete bát mi říci pravdu?
Vlasta Silva Kolářová • Post Author •
26.9.2011 at 20.36Pravdu nejraději říkám, když vidím, že bude působit jako katalyzátor, který kritizovaného posune dál. A vy se sunete dobře, stále vřed, nezahníváte!:-)Takže pravda, a nic než pravda:-)
Mira Friedrichová
28.9.2011 at 17.22Nesdílím obecné obavy z toho, že počítače nám ničí sociální kontakty. Dokonce jsem přesvědčená, že v mnohém je to naopak. Tím nechci říct, že přestanu chodit s kamarádkami na kafe, ale taky nemám pocit, že by mi v tom technika nějak bránila :).
Dokonce mám pocit, že právě tenhle kurs názorně dokazuje, že zajímavé sociální komunity vznikají i virtuálně.
Vlasta Silva Kolářová • Post Author •
4.10.2011 at 19.02Sociální komunity, jistě, ale do jaké míry jsou opravdu „sociální“, lidem jako osobnostem užitečné a podporující v duchovním růstu? Raději bych seděla s babičkou, dědou, prababičkou a pradědou u krbu a poslouchala jejich vyprávění, než na Facebooku chatovala s někým, koho jsem ani neviděla a je jen slabá naděje, že někdy uvidím. Chtěla jsem říci, že nastává možnost, že rodina je opomíjena ve prospěch plytkých vazeb na sociálních sítích, které většinou nepřerostou v osobní kontakt a dávají falešný pocit sounáležitosti a soudržnosti v iluzorní komunitě.
Renata Kloubová
8.10.2011 at 23.11a já bych ještě dodala že ničí komunikaci jako takovou, děti se mezi s sebou začínají bavit pomocí zkratek, které na těchto sítích používají a často mi připadá, že nejsou schopny delšího, souvislejšího projevu
Vlasta Silva Kolářová • Post Author •
18.11.2011 at 10.24Nedávno se mi stalo, že dvě žákyně, sedíce vedle sebe o přestávce na PC, si psaly po chatu. Když jsem se jich zeptala, proč si to nepoví rovnou odpověděly, že takhle „je to lepší“. Opravdu nám počítače neničí sociální kontakty a osobní rozvoj? Zkuste se zeptat, kolik času stráví vaši žáci na PC a kolik s kamarády. U nás jasně převažují počítače. Bohužel.
Vlasta Silva Kolářová • Post Author •
19.11.2011 at 21.15Velká pravda. Už jsem někde psala, že o přestávce seděly dvě holčiny na Facebooku a psaly si namísto toho, aby si povídaly. A pak že počítače neničí sociální vazby:-(