Vedení školy a ŠVP

Když tak probírám své zkušenosti ze škol a porovnávám je, tak si stále více uvědomuji nezastupitelnou roli ředitele při zavádění kurikulární reformy. Dva krajní postoje ředitelů jsou asi tyto: účastní se konzultace, zajímají se a podporují svého koordinátora. (Někdy je to zástupce ředitele). Druhý krajní přístup: nemají zájem, veškerou agendu, související s tvorbou ŠVP předávají koordinátorovi. Někdy  ho alespoň formálně podpoří, někdy ani to ne. Setkal jsem se i se situací, kdy ředitel koordinátorovi sebral osobní ohodnocení po napsání ŠVP, ale „funkci“ mu nechal.  A když pak porovnávám kvalitu ŠVP a hlavně „změnu, která tím nastala“ ve škole, vychází mi mi jednoznačné zjištění: tam, kde ředitelé nedávají dostatečný důraz na naplánování a zavádění změny podle ŠVP, tam je to jen formální proces, který se praktické výuky vůbec nedotkl. Jejich zodpovědnost však je jednoznačná: oni jsou zodpovědni za stav na škole. Jejich laxní přístup se projeví v okamžiku, kdy se začne kontrolvoat nejen formální správnost ŠVP, ale jeho praktická realizace ve škole. Jen aby to pak „neodnesli“  jen učitelé.