Angličtina má být povinná pro všechny děti už od třetí třídy základní školy. Tak to je plán současného ministra školství. Silně mi to připomíná doby, kdy se žáci museli povinně učit rusky. Žijeme přece v demokratickém státě a nechápu tedy, proč by našem dětem měl někdo nakazovat jaký jazyk se mají učit jako první. Chci podotknout, že nemám nic proti angličtině, naopak. Angličtina je jazykem, pomocí, kterého se lze díky její rozšířenosti domluvit snad všude ve světě. Pokud si ale žáci budou muset explicitně jako první cizí jazyk volit angličtinu, přinese to dle mého názoru mnoho negativ. Dva příklady za všechny:
1) Zesílí se nerovnováha nabídky a poptávky. Vždyť ani současné školství nedisponuje dostatečným množstvím aprobovaných učitelů angličtiny. Takové nařízení ze strany MŠMT by pak logicky vedlo k jejich navýšení a na druhé straně by učitelé ostatních cizích jazyků přicházeli o pracovní místa.
2) Tento návrh je taky proti potřebám příhraničních regionů. Myslím si, že kdo přišel s tímto návrhem, tak se dlouho nedíval na mapu ČR. Vždyť naše země sousedí s Německem a Rakouskem. A zde je znalost německého jazyka přece nutností. Především pak v hotelnictví, restauračních zařízení i dalších službách.
link: http://hn.ihned.cz/c1-44465800-koalice-anglictina-bude-povinna-uz-od-treti-tridy
Barbora Audesová
30.11.2010 at 13.44S tímto návrhem ministra školství mohu jen souhlasit. Sama jsem měla anglický jazyk již od třetí třídy a vidím v tom jen výhody. Přiznejme si, že angličtina je ve světě jazyk „number one“ a ten, kdo ji alespoň v základech neovládá, je odepsaný. Nepopírám samozřejmě důležitost němčiny, popřípadě španělštiny či jiných jazyků. Jasné ale je, že znalost angličtiny, ať chceme nebo nechceme, se už nepovažuje za něco nadstandardního; je to naopak naprostá samozřejmost. Proto je třeba výuku anglického jazyka podporovat.
Naši sousedé (Německo a Rakousko) jsou na tom s angličtinou daleko lépe (pochopitelně z historických důvodů), a proto nevidím jediný důvod, proč by měla být znalost německého jazyka v těchto zemích nutností. Je to samozřejmě velká výhoda, ale ve výše popsaných zařízeních a službách jsem se bez znalosti němčiny vždy bez problémů obešla.
Bořivoj Brdička
30.11.2010 at 14.14S panem ministrem v mnohém nesouhlasím, tento jeho záměr je ale výjimkou. Že to nebude snadné, je jasné. Problém s učiteli je zjevný! Pokud jde o příhraniční oblasti, čekal bych, že přímý kontakt povede k výuce jazyka přirozenou cestou. Je důležité si uvědomit, že se stále více stáváme též občany globálního světa, kde je třeba, aby se domluvil každý s každým. Jazyk je jen první nutnou podmínkou. Kdyby byla naděje, že by k těmto účelům mohl sloužit jiný jazyk, jsem pro. Jak to dopadlo s esperantem všichni víme.
Jiří Pletka
30.11.2010 at 14.41Naše zkušenost je jednoznačná. Ač jsme v příhraniční oblasti, naši žáci volí (nebo spíše jejich rodiče) převážně angličtinu, mají-li na výběr. Proto jsme ji „nasadili“ jako první jazyk.
Martina Haškovcová
30.11.2010 at 17.08Já s tímto návrhem také souhlasím, chápu nesouhlas autorky, ale na druhou stranu nikde se nepíše, jaký druhý jazyk si zvolí obyvatelé příhraničních oblastí, vždy si mohou německý jazyk zvolit jako druhý cizí jazyk.
Co se týče učitelů anglického jazyka, tak malé množství neaprobovaných učitelů jazyka u nás je způsoben tím, že s cizím jazykem se mohou uplatnit i v jiných sférách než například učitelé dějepisu či zsv. Pokud chtějí zůstat u této profese, tak jazykové školy jim nabídnou lepší podmínky. A pokud ne, tak v zahraniční firmě se jim angličtina vždy hodí.
Katarína Rybáková
30.11.2010 at 17.44Súhlasím s autorkou, že môže byť videná istá podobnosť s minulosťou, kedy sa žiaci museli učiť rusky. Vtedy si tiež ľudia mysleli, že ruština bude určite potrebná a bude to pre žiakov len dobré, ak sa ju naučia. Rozdiel ale je v tom, že v dnešnej dobe môžeme vidieť expanziu anglického jazyka a jeho využitie naozaj všade na svete.
Angličtina sa stala globálnym jazykom ľudstva a je ak chce človek vo svete uspieť, mal by ju ovládať.
Rozhodne by som však nepodceňovala ostatné jazyky, naopak, môžme ich vyzdvihovať, aj keď prvenstvo angličtine už ťažko prevezmú. Nenadarmo sa hovorí, že toľkokrát si človekom, koľko jazykov ovládaš.
Kamila Pavlišová
30.11.2010 at 19.17Jak tak sleduji, tak všichni se snaží prosadit angličtinu za každou cenu. Vím, že v dnešní době počítačů je to ve své podstatě nutnost ovládat ji alespoň v základech, abychom mohli nějakým způsobem pracovat a komunikovat s okolím. Ale proč ji nařizovat jako něco nutně povinného? Vždyť na pedagogických fakultách je nám neustále „vtloukáno“ do hlav, že žáci mají mít možnost svého vlastního názoru, mají mít jistý podíl na chodu samotné hodiny, mají se sami rozhodovat a připravovat, . . . tak proč by si sami nemohli zvolit jazyk, který se chtějí učit jako první? Bude to jejich život, oni se to budou učit.
A ještě jedna taková drobnost na závěr – žijeme v ČR a náš jazyk je čeština. Neměli by náhodou žáci nejdříve perfektně zvládnout svůj mateřský jazyk, objevit jeho rozmanitost a krásu, a pak se teprve začít učit jazyk jiný?
Mgr. Ludmila Kovaříková
30.11.2010 at 19.25Souhlasím s autorkou. Z mnoha důvodů, ale dovolte mi citaci z Respektu: „…A ačkoli je na českém pracovním trhu dlouhodobě poptávka po pracovnících se znalostmi němčiny, počet žáků, kteří si ve školách vyberou němčinu jako druhý jazyk, se za posledních sedm let snížil o polovinu… Některé z více než čtyř tisíc německých firem dnes marně hledají zaměstnance se znalostí němčiny. Když dnes někdo mluví plynně německy, dostane místo během několika dní,“ říká Sebastian Holtgrewe z Česko-německé obchodní komory.“ (http://goo.gl/8oWFR článek ze 4. 10. 2009)
Nehledě na naše názory, klady i zápory cizích jazyků, nedostatku učitelů apod., nejprve by se měly vyšší sféry zajímat o základní fakta pocházející z výzkumů o uplatnitelnosti jazyků, ne z našich dohadů o angličtině jako jedničce mezi jazyky.
Nikola Urbánková
30.11.2010 at 19.26Vzhledem k tomu, že jsem stejně jako slečna Šabatková studentkou oboru německý jazyk, tak s ní musím zcela souhlasit. Jsem proti plošnému zavádění angličtiny jako prvního jazyka – pokud k tomuto dojde, můžou se zavřít studijní obory zaměřující se na němčinu (mám tedy namysli pedagogické fakulty vychovávající učitele němčiny). Nechci popírat to, že je angličtina univerzální jazyk (stačí mi údaje o počtu anglicky mluvících), ale to neznamená, že musí být prvním cizím jazykem! Já jsem se angličtinu opravdu začala učit až na gymnáziu a nemyslím si, že by mě to nějak poškodilo. Další věc, kterou je dle mého názoru zohlednit,je to, že někteří žáci na ZŠ jsou jaksi rádi, že se naučí jeden jazyk. Tudíž ohrazovat se tím, že si děti mohou později zvolit jazyk druhý, mi nepřijde zcela relevantní. A asi poslední postřeh – vzhledem k zeměpisné poloze naší země je dle mého názoru dobré umět německy, nejlépe umět anglicky i německy, protože německé firmy otevírají trh pro české pracující – a budete se svým německým zaměstnavatelem mluvit anglicky?
Ondřej Neumajer
30.11.2010 at 22.28Jeden z problémů, který přináší nejasnost prvního cizího jazyka je diskontinuita, kterou žákům přichystáme, pokud vzdělávací systém jednoznančně neřekne, který cizí jazyk je první. Pokud žák studuje jako první jazyk např. NJ, při přechodu na jinou školu a později na SŠ již tuto volbu zpravidla nemá a výsledkem je, že mu stát není schopen zajistit ani jeden jazyk v dobré kvalitě.
Eva Šabatková • Post Author •
6.12.2010 at 17.52Předně bych všem chtěla poděkovat za Vaše názory. Přiznám se ale, že mě překvapila poměrně velká podpora výše zmíněného návrhu pana ministra. Zarazil mě především argument paní Audesové, která píše, že znalost německého jazyka není tak důležitá, když si sama vždy vystačila s Aj. Tento názor shledávám příliš krátkozrakým. Musím ale souhlasit, že pokud někdo vyjede do Německa či Rakouska bez znalosti Nj, ale pouze Aj, tak se bez problému domluví. Vždyť angličtina je opravdu jazykem ,,number one“. Můj argument pro Nj ale spočíval v něčem docela jiném. Šlo o nutnost znalosti Nj v českém pohraničí, kam dnes a denně jezdí německy hovořící obyvatelstvo za nákupem, turistikou, využívají českých levnějších řemeslných služeb atd. A tito lidé, kteří sem jezdí a tyto služby využívají, jsou zvyklí a povětšinou i vyžadují komunikaci v Nj. A narovinu říkám, že pokud např. na Znojemsku bude přijímán číšník do nějaké restaurace, tak bude přijat člověk se znalostí Nj, a ne Aj. A tím se dostávám k tomu, o co mi také v zásadě šlo. Absolventi nejrůznějších učňovských oborů mají totiž většinou pouze znalosti jednoho cizího jazyka. Z toho důvodu vidím návrh pana ministra jako naprosto nesystémový a je v podstatě v rozporu s rozvojem příhraničních regionů, kde by měla být znalost německého jazyka zachována. Samozřejmě vím o tom, že řada škol sama i v českém pohraničí nasadila pro nezájem rodičů Aj jako první jazyk. Málokteří rodiče si totiž pod vlivem současného ,,boomu“ angličtiny uvědomují význam znalosti Nj pro budoucí zaměstnání jejich dětí. Ovšem toto rozhodnutí by dle mého názoru mělo zůstat v kompetenci školy a mělo by reagovat na aktuální zájem ze strany dětí a jejich rodičů.
Velice mi vadí především skutečnost, že stát chce jakkoliv zasahovat do možnosti volby cizího jazyka a nevidím jediný důvod, proč současnou situaci měnit.
Děkuji za příspěvek paní Mgr. Kovaříkové o nedostatku lidí se znalostí Nj na českém pracovním trhu. Tento fakt můžu podpořit osobní zkušeností. Hledala jsem na léto brigádu, kde bych mohla prakticky využít znalosti Nj, a práci jsem našla okamžitě. Jeden týdne jsem si přečetla inzerát a druhý týden jsem už šla do práce. Na podzim jsem ovšem kvůli studiu na VŠ musela dát výpověď a firmě trvalo víc než měsíc než za mě našla adekvátní náhradu.
Ještě jednou děkuji za všechny příspěvky a pokud k tomuto tématu máte ještě co říct, budu jen ráda, když tento blog obohatíte o další své názory.
Dan Kadlec
6.12.2010 at 23.02Ačkoliv to již bylo zmíněno, musím se i já přidat k názoru, že zavádět povinně angličtinu jako první jazyk není dobrý nápad neřkuli hloupost. Když pominu ideovou stránku věci, kdy direktivní nařizování čehokoliv souvisí s demokracií jen pramálo, vyvstávají i ryze praktické problémy. Není totiž v silách mnohých žáků naučit se solidně dva cizí jazyky (a to i těch „nadaných“ třeba na gymnáziích – schopnost říci, ja kse jmenuju a že moje teta má kočku nepovažuji za schopnost dorozumět se v cizí řeči). Volba prvního jazyka – který by měl být zvládnut lépe – tedy hraje klíčovou úlohu. Opomínat totiž naši spjatost s německy hovořícími zeměmi by bylo věru chybou.
Pana Brdičku bych pak ještě upozornil, že výuka „přímou, přirozenou cestou“ se nabízí zejména právě u angličtiny, protože ta vládne virtuálnímu světu, ve kterém dnešní mládež žije; kromě toho je taky „cool“ a „in“, tudíž si ji kdekdo osvojuje jaksi mimoděk, narozdíl od němčiny, kterou je třeba se učit tradičním způsobem.
Místo zbrklého nucení angličtiny by tedy spíš mělo být apelováno na rodiče, aby vzali rozum do hrsti, uvážili schopnosti a budoucnost svého potomka a k nim přihlédli při volbě cizí řeči (ačkoliv jsem si plně vědom, že takové posuzování je v útlém věku obtížné).
Kateřina Kaderová
12.12.2010 at 11.47Také se přikláním k názoru, že není vhodné nařizovat dětem, který jazyk si vybrat. Zvlášť pokud nejsou školy schopny zajistit návaznost, zejména z důvodu nedstatku kvalifikovaných učitelů. Na gymnáziu se nám např. stalo, že více jak 3/4 třídy chtěly studovat angličtinu, zbytek němčinu. Ředitelka rozhodla, že polovina třídy musí mít němčinu, aby naplnila úvazek němčinářů. A obávám se, že dnes nebude situace o mnoho lepší. K čemu je pak, že od 3. třídy mají všichni povinně angličtinu?