O adventu bývá ve škole napilno, však to znáte. Všechna dobrá předsevzetí, že letos to bude už opravdu rozjímavý a klidný předvánoční čas, často ve školní realitě vezmou za své.
Neustálý kontakt s malými školáky, ale v člověku uchovává stále trochu dětské duše. Vlastně když o tom tak přemýšlím, díky nim v této předvánoční době rok co rok opět žasnu nad jejich touhami, obavami, těšeními se, přáními.
Nejdříve to začíná každoroční školní akcí při rozsvěcení stromku o první adventní neděli a pokračuje to těšením se na Mikuláše a malými obavami z čertovské návštěvy. Ty většinou rozptýlím velkou zásobou veselých historek, kterých mám za ta léta už mnoho. Když si ráno v družině zhasneme a uděláme černou hodinku při svíčkách, připadá mi to, že se vracíme do dob našich pra a praprarodičů, ale děti se na to neuvěřitelně těší. Není neobvyklé, že děti, které ráno do družiny nedochází, přemluví rodiče, aby mohly ráno jít dřív do školy. Najednou jsou z čertic a čertíků andílci a poslouchají pro mě už otřepané historky a sami přidávají své a předhání se, kdo odvypráví lepší.
Odpoledne se děti samozřejmě těší na různé čertoviny a dnes bylo v družině peklo. Představte si, více jak třicet rozdováděných čertíků, kteří jsou po vyučování plní nevybité energie, to je občas rambajsu, že by i pekelník vzal raději nohy na ramena. A my jsme si dnes tedy to „peklo“ plné čertů udělali. Moji malí čertíci měli plné ruce práce a v družině byl až „svatý“ pokoj. Paní uklízečka nám bleskurychle dodala větve okolo kotle s čerty a celou nástěnku nám pomohla udělat, takhle nám ostatně sama od sebe vypomáhá často.
Ale nezapomínáme ani na poetické duše. Děti si při letošním zatím marném čekání na sníh vyrobili družinové čtení na téma „vločka“.
SPADLA VLOČKA
SPADLA VLOČKA DO RYBNÍČKA,
PŘIPLAVA K NÍ RYBIČKA:
„COPAK TADY DĚLÁŠ, VLOČKO?“,
ZEPTALA SE RYBIČKA.
KRÁSNÁ VLOČKA, KULÍ OČKA
A VYPADÁ JAKO KOČKA.
„NECHCEŠ BÝT RADŠI RYBIČKA?“
„NE, NECHCI SKONČIT JAKO ZMRZLÁ ČOČKA,“
POVÍDÁ TA SPADLÁ VLOČKA.
(Pepa)
Hezký advent, žádné pekelníky okolo sebe a aspoň trochu poezie…
Mgr. Jana Kneřová
6.12.2011 at 11.21Po čertech dobrá práce Jarko.
Jaroslava Pachlová • Post Author •
6.12.2011 at 15.19Jani, po dnešku přidávám: hlavně andělská trpělivost 🙂 Dnes mám hlavu z těch třiceti čertíků jako škopek!
Jitka Rambousková
6.12.2011 at 18.42Ty jsi ďábel! 🙂
Dagmar Murová
7.12.2011 at 18.07Tady děti čekají na vločky a ony se někde zasekly. Asi u vás, když jim tam tak krásně básničkujete!
Mgr. Hana Pilařová
7.12.2011 at 19.15no jo .. u nás padají 🙂 I když teď tu spíš řádí nějaký větroplach s vodou
Jaroslava Pachlová • Post Author •
7.12.2011 at 20.46…a já mám radost, když se zapojí i rodiče. Jeden tatínek např. vymýšlel básničku na noční směně: Letí kapka z mráčku na zem,padá, padá, je jí zima,stane se z ní vločka rázem,že by změna klima?
Atd.