Vše prostudováno, téměř všechny příspěvky „spolužáků“ přečteny. Výsledek mne nepřekvapil. Základem školy je učitel. Těší mne, že to aspoň někdo ví.
Tak tedy:
Článek Vývoj vzdělávacích technologií.
Zaujal mne citát:
Vezmu-li si však učebnici a vložím-li svůj čas do toho,abych mu pomohl se látku naučit, co říkám? Říkám: „Záleží mi na tobě!“ Takové učení má velkou hodnotu. Toto je velice důležité. Jestliže totiž posadím žáka k počítači, v podtextu mu tím říkám: „Zmiz! Mám důležitější práci, než se starat o tebe!“
Clifford Stoll (astronom, spisovatel, známý odborník nabezpečnost počítačových systémů): přednáška, Buffalo Arts Center, 1996
Mohla jsem si vybrat něco jiného, ale jsem „ze staré školy“ a pořád jsem přesvědčena, že nejdůležitější je lidský faktor. Učitel svým postojem i chováním ovlivňuje žáky neuvěřitelně silně. Mnohdy jsem byla zaskočena tím, co všechno moji žáci odemne pochytili. Mysleme na to, že objektem naší činnosti je lidské mládě. ITE mají sloužit jen k tomu, abychom pomohli těm žákům, kteří mají s klasickou výukou problém (dnes jich přibývá) a u těch ostatních se snažme využít ITE k efektivnějším postupům a rozvoji jejich osobnosti jako prostředku. Záměrně nemluvím o postupech zajímavějších, pro žáky přitažlivějších … S radostí jsem si někde v materiálech tohoto e-learningu přečetla, že „škola hrou“ je myšleno jinak, než jak by to rádi viděli naši žáci (zachovala jsem jen myšlenku – citát jako naschvál nemohu najít).
Video Technologie ve škole 21. století
Sedím každou chvíli nad tabulkou nazvanou Mezi-generační vývoj.
O každém bodu tabulky by se dalo diskutovat. Jde vývoj správným směrem? Co ty ITE dělají s našimi dětmi? Například „stále ve střehu“…. Učila jsem se, že vyvoj se týká společnosti. Člověk se od doby kamenné moc nezměnil. Výsledkem je, že obyčejné přecházení cesty znamená pro naše tělo stres . I když si to už neuvědomujeme, blížící se auto spouští v našem těle chemickou továrnu, která nás ponouká „uteč, nebezpečí“. Neutečeme, víme, že auto pojede po cestě, ale přesto naše tělo „postaru vyrobí stres“. Sleduji děti ve škole – mají stres. Vypadá to, že jsou drzé, hloupé, nesoustředěné…. Nemyslím si, že za všechno mohou PC a ani to, že PC nejsou přínosem v moderní škole. ALE! Jako vždy v historii, je to hodně na učiteli.
Článek Integrace technologií podle modelu TPCK
Vyšla jsem z pedagogické fakulty v Ostravě v polovině 80. let. Narozdíl od USA, u nás se již tehdy v přípravě učitelů na TPCK myslelo. I když se to tak neoznačovalo. Metody výuky konkrétní látky jsme se učili v semináři (název si nepamatuji). Dodnes si pamatuji, jak donutit pavouka, aby mi vyrobil pavučinu, kterou si budu moci donést do hodiny jako pomůcku. „Hlášky“ pana ing., který nás učil programovat, používám dodnes – např. „PC neudělá co byste si přáli, ale co mu přikážete“ – neuvěřitelné, že i dnešní „síťová generace“ má s touto základní poučkou problémy. Shrnu to: byla jsem slušně fakultou připravená, byla jsem nadšená a fanda do PC a stejně to nestačilo. Vystřídala jsem dvě školy a na nich celkem 6 (šest) ředitelů a 6 zástupců ředitelů. Až na jednoho nikdo z nich se nemínil něčím jako je výuka prostřednictvím ITE zabývat. Byli to vždy pánové, kteří se na post ředitele dostali těsně před důchodem a jejich jediným cílem bylo, neudělat nic. Protože, jak nám bylo jednou vysvětleno, ředitel, který nic nedělá, nic nepokazí a je neodvolatelný. Takže se v klidu dožili svého důchodu a škola se vnitřně nehýbala. To co způsobilo nějaký bohyb, vycházelo jen z vnějšího tlaku (povinné školení všech pedagogů na PC). To opravdu nestačí. Tedy: připravený kantor je nutnost, ale pokud budou za ředitele schvalováni „kamarádi před důchodem“, škola se nepohne dostatečně rychle. Tak to vidím já. Psát o TPCK odborných učitelů na středních školách by vydalo na knihu. Být odborník v oboru k učení opravdu nestačí.
Článek Difuze technologií ve škole 21. století
Moc mne potěšilo, že autorita, jakou je pan Brdička si uvědomuje, že učení se zpaměti je důležité, i fakt, že nevhodně použité technologie mohou udělat víc škody než užitku. V posledních letech od některých kolegů (hlavně mladých) slýchávám něco jiného.Odedneška budu odkazovat na pana Brdičku. V této chvíli jsem si vzpomněla na příspěvek v tomto kurzu (autorku už nevím – omlouvám se). Žák, který umí násobilku, řekne výsledek dříve, než žák používající kalkulačku stiskne první cifru.
článek Nové technologické standardy ISTE pro učitele
Vzpomeňme na Komenského, uvařme to pro dnešní dobu, kterou míchají ITE a dobrý kantor většinu problémů zvládne. Zbytek je na tom, aby měl učitel možnost (i chuť) se dále vdzělávat.
Schopnosti ( i neschopnosti) učitele mají vždycky dopad na žáky.
Video Technologie ve škole 21. století
Udělala jsem chybu. Do nadpisu tohoto článku jsem nejdříve napsla Technologie 21. století ve škole. Potom jsem si uvědomila, že autor chtěl něco úplně jiného. A snad jsem pochopila. Tento materiál mi dal asi nejvíc.
Kéž by si všichni kompetentní uvědomovali, že (cituji) „… nejdůležitější komponentou procesu úspěšné integrace technologií do škol jsou učitelé.“ Doufám, že tím je myšlena nejen povinnost učitelů, ale také povinnost těch, kteří jim mají zajišťovat podmínky, aby mohli tuto svou úlohu hrát úspěšně. Stačí se podívat na tabulku Nástroje pro výukové využití technologií. Chce se po nás opravdu hodně. Potřebujeme podporu (třeba v podobě takovéhoto e-learningu). Tyto nástroje totiž nejsou to jediné co musí učitel zvládnout. A neodpusím si poznámku. Dnes se na vysokou školu opravdu dostane kdekdo. Jestli na pedagogické fakulty budou přijímani studenti, kteří by před dvaceti lety sotva ukončili učňák (přísahám, že takový příklad ze svého okolí znám), nemůžeme počítat s učiteli, kteří toto všechno zvládnou. Potom nebudou technologie 21. století ve školách nic platné. A o škole 21. století se nedá mluvit. V žádném případě se nechci dotknout těch kolegů,kterých se má výtka na adresu vysokých škol netýká. Prosím, prosím, vím, že se to většiny mladých kolegů netýká. Také mám tendenci se rozčílit, když někdo o kantorech prohlásí, že jsou zkostnatělí – já se tak necítím…
Téma tohoto týdne jsem vůbec nevyčerpala. Ale já už vyčerpaná jsem. Bylo to moc zajímavé a podnětné. Osobně mne velmi zajímá difuzní model vzdělávacích programů. Chystáme se na to v rámci projektu. Snad se nám podaří do toho vtáhnout všechny učitele školy. Zatím někteří RVP a ŠVP vnímají jako práci navíc. Já to ze začátku také tak vnímala.
Přeji nám všem, ať technologie 21. století pomáhají ve školách 21. století.
Dodatek
Před chvílí mi přišel e-mail http://www.blisty.cz/art/60320.html,
vybrala jsem:
Britské listy
21.9.2011
Proč bude válka
Rozklad strategického myšlení je dán už tím, co by se dalo nazvat amerikanizací školství: zbavme se memorování, žáky a studenty je třeba učit tvořivě uvažovat. Tento líbivý slogan je typický propagandistický produkt. Výraz „memorovat“ má pejorativní zbarvení, které sděluje, že je něco špatně. Ve skutečnosti ale ono „bezduché memorování“ může být prosté učení se faktům či slovíčkům. A nad čím lze tvořivě uvažovat, když ne nad fakty? Po internetu běhá moudrá věta, která kdesi v kyberprostoru ztratila svého autora: „Věda je fantazie spoutaná fakty.“ Nemůže to být jinak. Tvořivost, zvláště v sociálních vědách, se musí opírat o vědění, mnohdy pohříchu nadřené. Uvolňovat fantazii bez znalostí, to je v nejlepším případě cesta k umění, nikoliv k analýze.
Mluví mi z duše
