V sobotu jsem se potkal se svým bývalým spolužákem z gymnázia, který toho času učí na Vasoké škole báňské geologii. V příjemném prostředí jedné z třebíčských restaurací jsme povídali o kdečem. Zajímal mě jeho názor na to, co se děje s počasím a jak je to s globálním oteplováním. V následující rozhovoru jsem musel uznat, že obecné informování o celé problematice je jednak povrchní, dost neodborné a hlavně jednostranné. Uvědomil jsem si, jak moc homocentricky se na svět díváme. Byl jsem překvapen, že z geologického hlediska se nacházíme uprostřed doby ledové. Jinak řečeno, byly doby, kdy bylo na Zemi mnohem tepleji a člověk na tom pochopitelně neměl žádnou zásluhu. Byly doby, kdy byly koncentrace oxidu uhlíku v procetech a ne ve zlomcích, jako dnes. Většina oxidu uhlíku je uložena ve vápencových vrstvách. Země má schopnost tyto výkyvy vyrovnávat. Kdyby se rozpustila celková ledová pokrývka severního pólu, s hladinou oceánu to nic neudělá. Na výšku hladin světových oceánů má hlavní vliv pohyb mas zemského pláště, který více, či méně zdvihá oceánská dna nebo naopak pevniny. Zkrátka a dobře, byl to moc zajímavý rozhovor. Vyvolal ve mě jednu zásadní pochybnost. Jaké informace a v jaké podobě dostávají žáci a studenti našich škol o těchto jevech? Vybavili jsme je tak, aby uměli kriticky zhodnotit, to co vědí a s využitím různých infomací si udělat vlastní názor. Pochybuji o tom. Vyvrátí mi někdo tyto pochybnosti?
Mgr. Zdeněk Slejška
18. 8. 2009 at 22.53Karle, docela mě to zaujalo. Ač jsem prošel geologii na vysoké škole nic z tohoto jsem tedy nezaregistroval. Myslím, že tvoje otázka je zásadní. Myslím si, že to sledování aktuálních věcí učiteli v oborech je asi úplnou utopií i z toho hlediska, že na rozdíl třeba od specialisty na určitý obor by měli sledovat ještě pedagogiku, psychologii, didaktiku. Jak to udělat? Asi v tom na portále můžeme pomoci, ale jak přesně?