Většina návštěvníků wiki, kterých je den ode dne více, netuší, že část obsahu, který je zde publikován a webové aktivity, jež se zde konají, jsou jim skryty. Týká se to především příprav na výuku. Ne všichni uživatelé, kteří využívají užitečných šablon pro snadnou tvorbu příprav, jsou totiž ochotní dát okamžitě na odiv své nápady, zvláště pokud jsou to lidé z řad studentů nebo frekventantů kurzů, kteří se učitelskému řemeslu teprve učí.
Co je na tvorbě příprav na výuku ve wiki tak cenné?
Existuje jistě mnoho přístupů k plánování výuky a k tvorbě příprav. Někdo si vystačí s tužkou a kouskem papíru. I já dříve volil tuto „pohodlnou“ cestu. Problém ale nastal, když jsem se k takovým přípravám chtěl po čase vrátit. Nejsem totiž příliš pořádný člověk. V této věci mi na chvíli pomohla má přítelkyně, jež je zároveň mou kolegyní ve škole, když mi darovala praktickou složku, kam jsem si mohl své „papírky“ s přípravami hezky jeden po druhém zakládat. Ale moc pěkně to nevypadalo. Jednou to byla linkovaná A4 jindy kousek stránky z bloku, nebo odstřižek z nevyužitého testu. Prostě cokoliv, co jsem ve své hromádce recyklovaného papíru zrovna našel. Dovedete si představit, jak můj archiv příprav asi vypadal. Mohl bych si vést blok či sešit. Rozhodl jsem se však pro počítač.
Vzhledem k tomu, že většina školní dokumentace na naší škole začíná mít elektronickou podobu (třídnice, žákovské knížky a tabule jsou interaktivní), nemám ani s přípravami v elektronické podobě problém. Navíc jsem nedávno dostal pro svou práci výkonný notebook (Díky bratřím Jezuitům a štědrým dárcům naší školy!) s wifi připojením ke školní síti a internetu. A tak jsem se rozhodl začít si dělat přípravy ve wiki. Kdyby to ale znamenalo, že budu každou svou rychle sepsanou přípravu muset ukazovat stovkám lidí, kteří denně wiki navštíví, rozhodně bych k takovému rozhodnutí nedospěl. Existuje však několik lidí z komunity na Metodickém portálu, se kterými své přípravy budu sdílet rád, aniž se při tom budu muset bát, že si udělám veřejnou ostudu, když tu a tam utrousím nějakou chybu. S nimi to bude příležitost k setkání, vzájemné inspiraci a profesnímu rozvoji.
Podobným způsobem začalo před pár dny s přípravami ve wiki pracovat několik studentů učitelství pro 1. st. ZŠ v rámci kurzu Učitelské praktikum na Pedagogické fakultě v Praze pod vedením Jany Staré. Ani oni své přípravy nezveřejňují. Dávají je k nahlédnutí pouze svým kolegům a vedoucí kurzu, která jim dává v kometářích praktická doporučení ještě dříve, než jdou svůj plán výuky ralizovat. Snad brzy přibudou i další komentáře a doporučení přímo od učitelů z praxe.
Často si říkám, jaké by to bylo, kdyby se vzdělávání studentů učitelství odehrávalo více v blízkosti učitelů řešících každodenní problémy pedagogické praxe na školách. U nás na Pedagogické fakultě v Praze tomu tak je, alespoň na katedře primární pedagogiky. Nová forma práce se studenty připravujícími se na své první pedagogické výstupy, kterou se rozhodla vyzkoušet tato katedra s pomocí wiki, je dalším významným krokem tímto směrem. Vím, že příprava na výuku je pouze část práce učitele, a že mnohem podstatnější je to, co učitel zvládá při výuce samotné – účinně komunikovat s žáky, pohotově reagovat na neočekávané podněty z jejich strany a improvizovat. Ale neplatí i v pedagogice, že štěstí přeje připraveným?
Většina návštěvníků wiki, kterých je den ode dne více, netuší, že část obsahu, který je zde publikován a webové aktivity, jež se zde konají, jim jsou skryty. Týká se to především příprav na výuku. Ne všichni uživatelé, kteří využívají užitečných šablon pro snadnou tvorbu příprav, jsou totiž ochotní dát okamžitě na odiv své nápady, zvláště pokud jsou to lidé z řad studentů nebo frekventantů kurzů, kteří se učitelskému řemeslu teprve učí.
Co je na tvorbě příprav na výuku ve wiki tak cenné?
Existuje jistě mnoho přístupů k plánování výuky a k tvorbě příprav. Někdo si vystačí s tužkou a kouskem papíru. I já dříve volil tuto „pohodlnou“ cestu. Problém ale nastal, když jsem se k takovým přípravám chtěl po čase vrátit. Nejsem totiž příliš pořádný člověk. V této věci mi na chvíli pomohla má přítelkyně, jež je zároveň mou kolegyní ve škole, když mi darovala praktickou složku, kam jsem si mohl své „papírky“ s přípravami hezky jeden po druhém zakládat. Ale moc pěkně to nevypadalo. Jednou to byla linkovaná A4 jindy kousek stránky z bloku, nebo odstřižek z nevyužitého testu. Prostě cokoliv, co jsem ve své hromádce recyklovaného papíru zrovna našel. Dovedete si představit, jak můj archiv příprav asi vypadal. Mohl bych si vést blok či sešit. Rozhodl jsem se však pro počítač.
Vzhledem k tomu, že většina školní dokumentace na naší škole začíná mít elektronickou podobu (třídnice, žákovské knížky) a tabule jsou interaktivní, nemám ani s přípravami v elektronické podobě problém. Navíc jsem nedávno dostal pro svou práci výkonný notebook (díky bratřím Jezuitům a štědrým dárcům naší školy) s wifi připojením ke školní síti a internetu. A tak jsem se rozhodl začít si dělat přípravy ve wiki. Kdyby to ale znamenalo, že budu každou svou rychle sepsanou přípravu muset ukazovat stovkám lidí, kteří denně wiki navštíví, rozhodně bych k takovému rozhodnutí nedospěl. Existuje však několik lidí z komunity na Metodickém portálu, se kterými své přípravy sdílím rád, aniž se při tom musím bát, že si udělám veřejnou ostudu, když tu a tam utrousím nějakou chybu. S nimi je to příležitost k setkání, vzájemné inspiraci a profesnímu rozvoji.
Podobným způsobem začalo před pár dny s přípravami ve wiki pracovat několik studentů pražské pedagogické fakulty. Ani oni své přípravy nezveřejňují. Dávají je k nahlédnutí pouze svým kolegům a vedoucí kurzu.
Nemám v úmyslu hrát si na reformátora vysokoškolské výuky. Ale často si říkám, jaké by to bylo, kdyby se vzdělávání studentů učitelství odehrávalo více v blízkosti lidí řešících každodenní problémy pedagogické praxe na školách. U nás na Pedagogické fakultě v Praze tomu tak je, alespoň na katedře primární pedagogiky. Nová forma práce se studenty připravujícími se na své první pedagogické výstupy, kterou se rozhodla vyzkoušet tato k
Většina návštěvníků wiki, kterých je den ode dne více, netuší, že část obsahu, který je zde publikován a webové aktivity, jež se zde konají, jim jsou skryty. Týká se to především příprav na výuku. Ne všichni uživatelé, kteří využívají užitečných šablon pro snadnou tvorbu příprav, jsou totiž ochotní dát okamžitě na odiv své nápady, zvláště pokud jsou to lidé z řad studentů nebo frekventantů kurzů, kteří se učitelskému řemeslu teprve učí.
Co je na tvorbě příprav na výuku ve wiki tak cenné?
Existuje jistě mnoho přístupů k plánování výuky a k tvorbě příprav. Někdo si vystačí s tužkou a kouskem papíru. I já dříve volil tuto „pohodlnou“ cestu. Problém ale nastal, když jsem se k takovým přípravám chtěl po čase vrátit. Nejsem totiž příliš pořádný člověk. V této věci mi na chvíli pomohla má přítelkyně, jež je zároveň mou kolegyní ve škole, když mi darovala praktickou složku, kam jsem si mohl své „papírky“ s přípravami hezky jeden po druhém zakládat. Ale moc pěkně to nevypadalo. Jednou to byla linkovaná A4 jindy kousek stránky z bloku, nebo odstřižek z nevyužitého testu. Prostě cokoliv, co jsem ve své hromádce recyklovaného papíru zrovna našel. Dovedete si představit, jak můj archiv příprav asi vypadal. Mohl bych si vést blok či sešit. Rozhodl jsem se však pro počítač.
Vzhledem k tomu, že většina školní dokumentace na naší škole začíná mít elektronickou podobu (třídnice, žákovské knížky) a tabule jsou interaktivní, nemám ani s přípravami v elektronické podobě problém. Navíc jsem nedávno dostal pro svou práci výkonný notebook (díky bratřím Jezuitům a štědrým dárcům naší školy) s wifi připojením ke školní síti a internetu. A tak jsem se rozhodl začít si dělat přípravy ve wiki. Kdyby to ale znamenalo, že budu každou svou rychle sepsanou přípravu muset ukazovat stovkám lidí, kteří denně wiki navštíví, rozhodně bych k takovému rozhodnutí nedospěl. Existuje však několik lidí z komunity na Metodickém portálu, se kterými své přípravy sdílím rád, aniž se při tom musím bát, že si udělám veřejnou ostudu, když tu a tam utrousím nějakou chybu. S nimi je to příležitost k setkání, vzájemné inspiraci a profesnímu rozvoji.
Podobným způsobem začalo před pár dny s přípravami ve wiki pracovat několik studentů pražské pedagogické fakulty. Ani oni své přípravy nezveřejňují. Dávají je k nahlédnutí pouze svým kolegům a vedoucí kurzu.
Nemám v úmyslu hrát si na reformátora vysokoškolské výuky. Ale často si říkám, jaké by to bylo, kdyby se vzdělávání studentů učitelství odehrávalo více v blízkosti lidí řešících každodenní problémy pedagogické praxe na školách. U nás na Pedagogické fakultě v Praze tomu tak je, alespoň na katedře primární pedagogiky. Nová forma práce se studenty připravujícími se na své první pedagogické výstupy, kterou se rozhodla vyzkoušet tato katedra, je dalším významným krokem tímto směrem. Vím, že příprava na výuku je pouze část práce učitele, a že mnohem podstatnější je to, co učitel zvládá při výuce samotné – účinně komunikovat s žáky, pohotově reagovat na neočekávané podněty z jejich strany a improvizovat. Ale neplatí i v pedagogice, že štěstí přeje připraveným?
Výrazné zlepšení výsledků Polska ve výzkumu PISA je spojováno s důrazem na metodickou podporu učitelů, ke které se přistoupilo v této zemi. Myslím, že z tohoto hlediska nemůže naše ministerstvo školství přehlédnout potenciál Metodického portálu. Ve wiki je tento jeho potenciál možná ještě skryt. Možná ale také nastává čas, kdyby měl být objeven a náležitě využit?
atedra, je dalším významným krokem tímto směrem. Vím, že příprava na výuku je pouze část práce učitele, a že mnohem podstatnější je to, co učitel zvládá při výuce samotné – účinně komunikovat s žáky, pohotově reagovat na neočekávané podněty z jejich strany a improvizovat. Ale neplatí i v pedagogice, že štěstí přeje připraveným?
Výrazné zlepšení výsledků Polska ve výzkumu PISA je spojováno s důrazem na metodickou podporu učitelů, ke které se přistoupilo v této zemi. Myslím, že z tohoto hlediska nemůže naše ministerstvo školství přehlédnout potenciál Metodického portálu. Ve wiki je tento jeho potenciál možná ještě skryt. Možná ale také nastává čas, kdyby měl být objeven a náležitě využit?
Mgr. Jana Kneřová
15. 12. 2010 at 7.27Přípravy na papírkách, nové a nové přípravné sešity, k nim vložené jiné papírky s dalšími poznámky, vím o čem je řeč. A proto sláva Wiki. To, že mohu na přípravě spolupracovat tak snadno s kolegou několik desítek kilometrů vzdáleným, mi připadá úžasné. Jsem ráda, že Wiki nachází své místo i u kolegů budoucích.
Jaroslava Pachlová
15. 12. 2010 at 8.25Ve wiki je skrytá síla.
Těším se, až přijde čas, kdy bude sdílení ve wiki „úplně normální“.
Mgr. Dagmar Csatová
15. 12. 2010 at 9.47Dobrý den, já určitě rovněž uvítám možnost podívat se na přípravy ve Wiki, inspirovat se u kolegů. Ale stejně, i nadále budu využívat své „papírkování“, vložené barevné kartičky, poznámky k textům atd…
Jindřich Strejček • Post Author •
15. 12. 2010 at 13.09Děkuji moc všem za reakce. Dášo, v možnosti „podívání se“ je asi největší výhoda tohoto způsobu práce s přípravami. Jako druhou vidím archivaci. Přijde mi vynikající, že ke každé přípravě si mohu přiložit jako soubory všechny pracovní listy nebo prezentace a prostě vím, co k čemu patří. (Bohužel tady to „podívání se“ občas zlobí.) Další výhodu vidím v možnosti přidávání odkazů na jiné materiály nebo aktivity, které najdu kdekoliv na portálu nebo na webu. Skvělá mi přijde historie verzí. Když udělám nějakou úpravu, mám stále možnost vrátit se k verzi předchozí. Někdy se to hodí. Papírky mají, ale také řadu výhod. Například jsem nepřišel na to, jak si do elektronické učebnice od Frause vložit záložku.