Programování je radost. Potěšení. Záliba, zábava, relaxace. Pro někoho koníček a současně živnost. Prostě cosi příjemné, žádoucí, vyhledávané. Avšak soudě podle jejich chování na hodinách, pro některé (menšinu, díkybohu!) moje studenty je programování ztráta času, otrava a buzerace. Kdyby programování považovali alespoň za sice nepříjemnou, ale přesto povinnost, mohl bych si jako učitel nejspíš blahopřát. […]