Cože? VTP-myšlení?
Ještě před patnácti lety bych napsal „informatické myšlení“. Před patnácti lety totiž ten termín „informatické myšlení“ používali jenom informatici, a jenom oni tušili, co znamená.
Pak ale na české školství zaklekla terminologická mafie, a některé termíny ukradla. Kompetence, gramotnost, … A také „informatické myšlení“.
Nemíním se s mafiány handrkovat o slovíčka, a proto jsem si vymyslel můj vlastní termín. Doufám, že nějakou dobu potrvá, než ukradnou i ten.
Jak se VTP-myšlení projevuje?
VTP-myšlením vybavená osoba samozřejmě vyhodnocuje – jako každý – všechny informace, se kterými přichází do styku, ale také zvažuje, které z těchto informací lze zaznamenat a které stojí za to zaznamenat.
A má-li vhodný prostředek, tak tyto informace zaznamená.
Samozřejmě zváží, jak zařídit, aby zaznamenané informace šly snadno „vyzvednout“, a zváží, jak je propojit s ostatními již zaznamenanými informacemi.
Vhodný technický prostředek pro uložení zaznamenaných informací je externí paměť,
a vhodný technický prostředek pro „zaorganizování“ zaznamenaných informací je obecně databáze.
Z hlediska školy a výuky je zajímavé, že vyhodnocování informací, jejich zaznamenávání s přihlédnutím k případnému vyzvednutí, a jejich propojování s ostatními informacemi se velice podobá učení.
Poznámka o externí paměti
„Externí“ zde znamená „mimo lidský mozek“. Ideálně v kapse.
Když neználkové zaslechnou „externí paměť“, jejich reflexní reakce je „Aha! To známe, to je cloud!“
Takže, není to (nezbytně) cloud.
Může to být hard disk, flashka, paměťová karta nebo interní paměť nějakého zařízení. Z hlediska odolnosti proti nejrůznějším ranám osudu považuji za nejvhodnější paměťovou kartu.
Dlouhá poznámka o databázích
Když neználkové zaslechnou „vyhledání v databázi“, jejich reflexní reakce je „Aha! To známe, to je Google!“
Takže, není to (v žádném případě!) Google.
Může to využívat lokální (např. na PC) databázi,
může to využívat vzdálenou (kdesi na serveru) databázi,
a může to pracovat s rozsáhlou a složitou datovou strukturou, ale bez použití „klasického“ databázového prostředku.
Pokud vím, moji žáci pracovali s lokální databází na PC (ale ne „u mne“, ale v rámci předmětu mojí kolegyně),
a pracovali i se vzdálenou databází na serveru (dostali k dispozici jednoduché HTML/JS rozhraní komunikující se serverem, a psali obslužný PHP program a SQL scripty pro existující databázi, jejíž strukturu znali).
Zde a nyní chci doporučit onu třetí možnost, totiž činnost nad rozsáhlou a složitou datovou strukturou, ale bez použití „klasického“ databázového prostředku.
Takže „databáze“ to je pouze ve velmi obecném smyslu toho slova.
Historická poznámka o technických prostředcích
Valná většina žáků dnes používá chytrý telefon neboli smartfoun, což je miniaturní zařízení s kapacitní dotykovou obrazovkou s vysokou rozlišivostí, s gigantickou vnitřní pamětí a s operačním systémem Android.
Pro výše naznačené účely – zaznamenávání, organizování a vybavování informací – jsou smartfouny poněkud nevhodné. Ale nic lepšího nemáme.
Pro porovnání (a pro zlost) připomínám, že byly časy (a jsou dávno a nevratně pryč), kdy existovala zařízení zvaná PDA, co do velikosti srovnatelná se smartfouny. Vybavená rezistivní dotykovou obrazovkou (pro programování nekonečně vhodnější), se srovnatelnou vnitřní pamětí
a s operačním systémem od MicroSoftu, který se každý rok jmenoval jinak (např. Win CE).
Ten operační systém pro PDA se nejen každý rok jmenoval jinak, ale (k mému překvapení) se každý rok i zlepšoval, takže po cca čtyřech letech už byl dost dobrý.
Existoval pro něj volně dostupný překladač, takže každý odhodlaný uživatel si svoje PDA mohl i naprogramovat.
Jistou útěchou nám může být, že předchůdci PDA byla zařízení firmy Palm, co do velikosti rovněž srovnatelná se smartfouny. S operačním systémem Palm OS, což byl teprve horor! Parodie na operační systém. Ale nemá smysl vysmívat se průkopníkům.
Proč to celé?
Navzdory současné (IMO nesmyslné) kampani v českém školství, která se snaží hrnout do žáků údajnou „informatiku“, se domnívám, že informatika (ale ne ten dnešní paskvil) je užitečná, a že žákům by se VTP-myšlení (dříve „informatické myšlení“, ale ne ten dnešní oficiální paskvil) mohlo hodit.
Zaznamenávání, organizování a vybavování informací se silně překrývá s učením, a pokud by se provádělo s pomocí technického vybavení – tedy smartfounu – přidalo by do učení trvanlivost a systematičnost.
Disclaimer
Chci, aby si (schopnější) žáci vytvářeli svoje osobní databáze.
Chci, aby je škola naučila, jak se to dělá.
Nechci, aby jim škola předepisovala, jak mají být jejich osobní databáze strukturované,
ani které informace si mají do svých osobních databází zaznamenávat.
Strukturu i obsah své osobní databáze si musí každý žák určit sám.
