Milan Kundera:
Skepse proměňuje svět v otázky.Proto je skepse nejplodnější stav, jaký znám.
Alexandr Sergejevič Puškin (1799 – 1837)
Zas bude tak, jak bývalo,
svět jinačí už nebude:
učených mnoho, moudrých málo,
známých až tma, a přítel – kde?
Ivan Andrejevič Krylov (1768 – 1844)
Kdo mocí vládne jen, ne rozumem,
i kdyby hodný byl,
zdroj pohrom číhá v něm. (Slon vojvoda)
Ustavte jakýkoli řád.
Když lidé nečestní ho budou spravovat,
vždycky si únik najdou z něho
a všechno zařídí si pěkně podle svého. (Valná hromada)
Petr Vopěnka
Nemohu-li svobodně jednat, můžu vždy alespoň svobodně myslet.
Jako vedoucí skautského oddílu jsem nikdy neříkal: „Jdi!“, ale vždycky :“Pojď!“
Milan Kundera: Jakub a jeho pán – pocta Denisu Diderotovi.
Brno: Atlantis, 1992, s.52
…mladý básník odpověděl: „Já vím, mistře, že vy jste velký Diderot a já jsem špatný básník, ale nás špatných básníků je víc, my vás vždycky přehlasujem! Celé lidstvo se skládá ze samých špatných básníků! I publikum, to jsou duchem, vkusem, smýšlením samí špatní básníci! Proč si myslíte, že by špatní básníci ubližovali špatným básníkům? Vždyť ideálem špatných básníků, jimiž je lidstvo, jsou nepochybně právě špatné verše! Co když se stanu velkým a uznávaným básníkem právě dík tomu, že píšu špatné verše?“
Albert Einstein (1879 – 1955)
Není nic tak prosto zázraku jako moderní metody výuky, ačkoliv ještě neudusily čistou zvídavost tázání.
(Jak jsme na tom ve školách s tázáním dnes?)
Elie Wiesel: Noc
Praha:Sefer, 2007. ISBN 978-85924-53-4. s.8
…každá otázka obsahuje sílu, která je větší než síla odpovědi.
Arnošt Kolman: Zaslepená generace (Paměti starého bolševika)
Brno: Host, 2005, ISBN 80-7924-148-8. s.125
….Franz Kafka, který geniálně předvídal hrůzy našeho století, století žalářů, násilí a lží napsal: „Čím dál se šíří povodeň, tím se stává voda mělčí a kalnější. Revoluce se vypařuje a zůstává jen bahno nové byrokracie. Okovy ztýraného lidstva jsou zhotoveny z kancelářského papíru. Na konci každého skutečně revolučního vývoje přichází Napoleon Bonaparte…“ A také napsal o dělnické demonstraci, kterou pozoroval: „Ti lidé jsou tak sebevědomí, plní sebedůvěry a dobré nálady. Ovládají ulici, a proto si myslí, že ovládají svět. Mýlí se. Za nimi už číhají sekretáři a úředníci, profesionální politici, všichni ti novodobí sultáni, kterým oni klestí cestu k moci“.
Arnošt Kolman – spolupracovník V.I.Lenina, v 50.letech v naší republice“upravoval“ školství, např. přepisoval Karafiátovy Broučky, aby v nich nebylo nic o Bohu, tchán Františka Janoucha (Charta 77).
Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)
Lenoš a řvi,
dají mzdu dví!
Pracuj a kuš –
hubu suš!
Ale svět je pořád stejný,
lidé ho nezmění:
plivni si stokrát do moře,
ono se nezpění.
Stanislav Komárek
(v přednášce na Ekologických dnech Olomouc 27.4.2012)
Vysoká škola, to je denní stacionář, jakýsi časový odklad, aby nám z telátek nevyrostli rowdies.
Georg Christoph Lichtenberg ( 1742 – 1799)
Existují nadšenci bez schopností a to jsou pak opravdu nebezpeční lidé.
Dneska máme už knihy o knihách a popisy popisů.
Velice mnoho, snad většina lidí musí, aby něco našla, nejprve vědět, že to tady je.
(ad: Najdu si to na internetu.)
Odpověď soudce na otázku : Co máme dělat? Kam máme jít?
Zaznělo v soudní síni v americkém Denveru v 60.letech 20.století při procesu s mladistvými „nepřizpůsobivými“.
Jděte domů. Umyjte okna, posekejte trávník, naučte se vařit, postavte vor, najděte si brigádu,navštivte nemocné, napište úkoly, a až budete hotovi, přečtěte si knížku. Vaše město vám nedluží rekreační zařízení a vaši rodiče vám nedluží zábavný program. Svět vám nedluží zaměstnání. Vy něco dlužíte světu. Dlužíte mu svůj čas, energii a talent, aby už nikdo nikdy nemusel žít ve válce, v chudobě nebo nemoci a být sám. Jinými slovy, přestaňte fňukat, probuďte se a začněte si budovat charakter. Ten vám nikdo nekoupí k narozeninám. Začněte se chovat zodpovědně. Uvědomte si, že jste důležití, a hlavně, že jste potřeba. Je pozdě na to posedávat a čekat na někoho, až někdy něco udělá. Někdy je teď a ten někdo jste vy.
Co dodat? Dobrý rok 2015!
