Před tabulí – za tabulí

Interaktivní tabule ve třídě je lákadlo, ale sama je jen pouhou pracovní plochou, jako každá jiná tabule. Teprve šikovný učitel ji může interaktivně oživit.

Poslední dva dny jsem měla tři odlišné zážitky, které se více či méně týkaly právě interaktivní tabule. Jen pro pořádek: IT jsem si vymodlila přímo do třídy v rámci spolupráce s jistou organizací a z peněz EU.

Používej a jsi činnostní

Hm, tak takhle to právě vůbec nefunguje. Chce se mi skoro říct, že tato myšlenka je zabíječem veškeré tvořivosti ve výuce. Zcela záměrně jsem také IT při hospitaci využila naprosto minimálně – děti na ni jen zapisovaly číslice a znaky pro porovnávání. Proč?

Myslím si, že největším průšvihem, který může učitele u IT potkat (kromě nedostatku elektrické energie a selhání techniky), je nedostatečné/žádné zapojení žáků do výuky. Proto se snažím vždy si ohlídat, jestli pracují všichni – tedy nejen ten, který stojí u tabule, ale i celý zbytek třídy. Koukáním se sice také mohou něco naučit, ale bude to bída s nouzí. A cílem hospitace bylo trochu něco jiného.

Ukazuj a jsi interaktivní

IT se dá používat různými způsoby. Osobně si však myslím, že jen velmi málo způsobů ale vede ke kvalitní výuce.

Nerada bych tady házela nějaká moudra (nepovažuji se za takového odborníka, skoro ve všem, včetně IT, jsem samouk), ale selský rozum mi říká, že není třeba mít IT pokud ji používám pouze pro ukazování obrázků (z flash disku nebo internetu) nebo promítání prezentací, ukázek apod. To postačí dataprojektor s počítačem, a vyjde to mnohem levněji.

Poděkuj a jsi vychovaný

V době, o které teď píši, jsem se setkala s různými lidmi a jejich názory na IT:

• „To je paráda! Proč jich nemáme víc?“
• „Já a IT? Nedělejte si srandu! Vždyť já ani pořádně neumím ani zapnout počítač!“
• „Užíváš si ji, to je fajn. A i děti, jak je vidět.“
• „Někdo po škole roznáší, že nepoužíváme IT. Možná ji využíváme trochu jinak. Ona má trochu jiné vybavení, než má ta tvoje. Ale na internetu jim (žákům) obrázky ukazujeme!“
• „Ještě jsem se jí nenabažila.“

Chtěla bych tímto poděkovat mým „skoro-chlebodárcům“, že mi umožnili splnit si jedno ze svých tajných přání a doufám, že jsem je nezklamala, když se byli podívat, jak s tabulí pracujeme v hodině 🙂

PS: Odhadnete, kdo říkal které věty? Nabídka (podle abecedy): investor, ředitel, učitelka, učitelka, učitelka.