Byli jsme upozorněni na článek v Učitelském zpravodaji, novinách, které jsou tištěny na papírovém papíře, pro ZŠ a SŠ jsou vydávány zdarma a vydavatelem je Scio s. r. o. Článek z klávesnice zaměstnance této společnosti, Bohumila Kartouse, má název Málo muziky za hodně peněz a vyšel v čísle 7 ze 17. 3. 2008. Webové stránky těchto novin mají k dnešnímu dni poslední příspěvek (v rubrice Aktuálně) z 10. 12. 2007, tedy před více než čtvrt rokem a není tudíž možné odkázat přímo na citovaný článek.
Autor v něm připomíná lednový článek Práva, napadající finanční náklady na vytváření portálů MŠMT a uvádějící zcela nesmyslné a matoucí údaje týkající se Metodického portálu www.rvp.cz, blíže viz reakce VÚP Stanovisko k článku v deníku Právo (28. 1. 2008). Bohumil Kartous v článku dále sumarizuje výsledky „rychlého internetového průzkumu“ 231 respondentů, podle kterého na otázku „Které internetové zdroje se vzdělávací a školskou náplní využíváte“ uvedlo www.rvp.cz pouze 5 % respondentů. Článek uzavírá konstatováním „To jen potvrzuje, že reálná funkčnost těchto webů je mizivá“.
S poslední větou pana Kartouse lze polemizovat. Otázkou totiž je, co je slovním spojením reálná funkčnost míněno. Patrně tím nemá autor na mysli skutečnost, že by portál technicky nefungoval. Technická realizace, za jejíž náklady jsou mnohé portály financované z evropského či státního rozpočtu často kritizovány, je v případě Metodického portálu plně v kompetenci interního týmu, čímž se VÚP vyhýbá možným nařčení z neefektivního utrácení peněz za externí firmy. Portál s funkčností (ve smyslu fungování, tedy nabízení obsahu) nemá problémy.
A s vysokou pravděpodobností nemyslí autor článku spojením reálná funkčnost ani samotný obsah portálu. K podpoře tohoto názoru přispívá i skutečnost, že na stejné stránce Učitelského zpravodaje je uveřejněn článek Radka Sárköziho, který označuje Metodický portál za „velmi kvalitní“ a dále konstatuje „… kvalitu tohoto projektu, který mi přijde výborný“.
Kdyby měl pan Kartous na mysli využitelnost portálu, dostáváme se na tenký „subjektivní“ led. Když hovoříme s učiteli o využitelnosti portálu, většinou se shodnou na tom, že si tam každý může něco pro svoji pedagogickou praxi zajímavého najít. Zacílení příspěvků a garanci kvality věnuje tým projektu Metodika značnou pozornost, neustále se reevidují oblasti, které jsou aktuální a pro které je vhodné získávat nové zajímavé příspěvky.
Autor článku se tedy nevyjádřil zcela přesně a termínem reálná funkčnost má na mysli prostý ukazatel návštěvnosti. V posledních měsících měl Metodický portál 2 300 až 3 000 unikátních návštěvníků denně. Je to hodně nebo málo? To je velmi obtížné konstatovat. Daleko důležitější je ale potřeba si říci, že aktuální návštěvnost Metodického portálu nemůže být jediným kritériem kvality, dokonce ani tím hlavním.
U firemních webů, jejichž cílem je propagace nějakého produktu, resp. jeho prodej, je situace jasnější. Úspěšnost webu se v takových případech měří tzv. konverzním poměrem, tedy procentuálním podílem počtu návštěvníků webu, ze kterých se stali zákazníci. Blíže viz heslo na Wikipedii nebo např. článek Jak měřit úspěch webu? I.
Jistou analogií ke konverzi (někdy označovanou za mikrokonverzi) by v případě Metodického portálu snad mohl být počet návštěvníků, kteří si zobrazili konkrétní metodický příspěvek, stáhli konkrétní DUM nebo se na portálu zaregistrovali. Všechny tyto údaje jsou u jednotlivých článků, resp. DUMů, veřejně dostupné, takže obrázek si může každý udělat sám.
Dalším aspektem vztahujícím se k návštěvnosti nekomerčních webů je otázka, kolik učitelů může portál maximálně oslovit, resp. jak velký je rybník. Počet informačně gramotných pedagogů aktivně pracujících s Internetem je velká neznámá. Vždy totiž záleží na tom, jak konkrétně je otázka v průzkumu zjišťující takový počet formulována. Každopádně se tento počet stále zvyšuje. Jelikož se nejedná o zpravodajský web a většina příspěvků je aktuální a využitelná i po delším období, tak aktuální počet návštěv není zcela zásadní.
Otázka tedy zní: podařilo se s informací o obsahu Metodického portálu oslovit všechny učitele, kteří jsou teoreticky schopni jej využít? Nutno uznat, že přesnou odpověď bohužel neznáme. Proto vynakládáme obrovské úsilí – jezdíme po konferencích, seminářích a školách a možnosti portálu prezentujeme. Subjektivně se mi může zdát, že poslední dobou již značná část účastníků takových akcí portál zná (ptáme se vždy na začátku). Cílová skupina učitelů, kteří jsou schopni portál využít, se díky stále větší dostupnosti Internetu a penetraci počítačů do kabinetů stále zvyšuje. Je pravděpodobné, že učitelé, kteří dnes o portálu nevědí, jej zítra začnou rádi používat. Proto považujeme takovéto prezentace za užitečné.
Sečteno a podtrženo: měřit využitelnost pedagogicky zaměřeného portálu podle aktuálního počtu přístupů je pouze jedním, nikoli hlavním, indikátorem kvality. Na serveru TOPlist, který se věnuje návštěvnosti webových stránek a měří i návštěvnost portálu, je v rubrice věnované školství Metodický portál nejvýše umístěným webem určeným pedagogické veřejnosti. I to může být jednou z připomínek k článku Bohumila Kartouse.
Oldřich SUCHORADSKÝ
23. 4. 2008 at 11.35Zcela náhodou jsem na uvedený článek v jinak zajímavém a poměrně
čtivém „odborářském“ zpravodaji také narazil. I mne zaujala formulace
a souhlasím, že autor článku měl na mysli určitě návštěvnost webu.
Jezdím hodně po školách a hovořím s učiteli na toto téma. Uvedených 5%
respondentů se mi zdá neskutečně málo. Na druhou stranu mne ale mrzí, že
po všch těch informačních kampaních, prezentacích a poměrně bohaté
medializaci portálu, je návštěvnost menší, než by si tvůrci webu
přáli. A menší než je objektivní potřeba učitelů takové místo na
internetu mít a často se sem vracet. Důvodů je hodně. Ten největší
vidím v obecné nechuti většiny učitelů dál na sobě pracovat,
vzdělávat se a hledat něco nového, co školní práci se žáky obohatí.
Pro většinu je pohodlnějí jet na položených kolejích, raději se
nezastavovat a příliš mnoho dokola neohlížet. Výsledkem je rutina, která
je největším nepřítelem našeho povolání a má směrem k žákům
těžké důsledky. Nevidím ale vinu jen na straně učitelů. Stále a ještě
mnoho musí odpracovat a vymyslet i zodpovědní pracovníci portálu. Určitě
by prospělo, kdyby prostředí ve kterém pracuje bylo přívětivější,
zajímavější a pro lepší orientaci běžnému učiteli jednodušší.
Snažil jsem se přivést k jeho využívání řadu učitelů, a mnozí
z nich byli hodně mladí. Přesto si stěžovali na to, jak špatně se na
stránkách orientují, že se jim nedaří rychle a bez vracení a odboček
hledat a nalézat to co ke své potřebě hledají. V tomto směru se mi zdá
snaha těch, co budují nové stránky DUMu daleko vstřícnější a
kreaitvnější. A pokud jde o tu návštěvnost, tak si myslím, že portál
rvp.cz nemůže soupeřit co do návštěvností např. s Českou školou. Jeho
poslání a zaměření je jiné. Možná by ale stálo za to zveřejňovat
vedle počtu navštívených a stažených příspěvků, i celkový počet
návštěvníků za den, měsíc, případně i rok. To by pak dávalo takovým
„pisálkům“, jakým je asi i pan Kartouz, aby se nad svými vyslovenými
závěry více zamýšleli.
Janek Wagner
23. 4. 2008 at 16.20Bohužel jsem si ještě nemohl přečíst Kartouzův článek, ale přesto
si dovolím pár poznámek:
poněkud absurdní. Zvláště, pokud hodnotíme weby, na malém českém
písečku jich zas tak moc není.
hodnotit i z pohledu cena/výkon. Vždy dávám k dobrému přirovnání
pasující například na konkurenční EDU.CZ: kdyby stránky vytiskli na
ruční papír, svázali do kůže se zlatou ořízkou a rozeslali do českých
škol kurýrem, vyšlo by to laciněji a alespoň by měl ředitel v knihovně
jednu elegantní vazbu…
uživatele i na pageview.
jediný trvalejší a dlouhodobě měřitelný. A nejsnáze
srovnávatelný 😉
Zdeněk Slejška
6. 5. 2008 at 12.38A má být hlavním kritériem porovnávání cena/výkon? Tento přístup
samozřejmě vede k tomu, abychom šli po kvantifikovatelných
ukazatelích – za tyto peníze vznikne takovéto obrovské množství
příspěvků… Nebo je možné právě v rámci peněz ESF si dovolit ten
„luxus“ a mít možnost experimentovat a hledat „nové“ cesty a také
dbát na kvalitu. Což samozřejmě vede k tomu, že některé cesty se mohou
ukázat jako „slepé uličky“ a rozhodně nebude portál naplněn
k prasknutí. Na druhou stranu, budeme moct zaručit, že to, co uživatel
nalezne, bude opravdu výborné. A co k nám přivede více uživatelů? Bude
to množství příspěvků nebo jejich kvalita? Jsou to vše otázky, nad
kterými se zamýšlíme.