Rychlý blog k vysvědčení

V dnešní MF Dnes jsem objevil článek paní Wallerové o vysvědčeních „Samé jedničky. No a co?“. Jakkoliv jsem rád, že tuto pozornost hodnocení ve škole budí, je to pořád málo. O kvalitě výsledků edukace (výchovy a vzdělávání) ve škole nerozhoduje, jakou formou se hodnotí, ale jaký učitel a jaký profesionál průběžné (formativní) i závěrečné (sumativní) hodnocení žákovi sděluje, jakým způsobem je zpětná vazba poskytována (kritéria předem, porozumění žáka kritériím, participace na tvorbě kritérií…) a jaká je participace žáka (pochopení a zapojení žáka) při samotném hodnocení, jaká je podpora žákovy odpovědnosti za výsledky jeho vzdělávání.
Text je též v jednom momentu zcela matoucí: „Jedním z viníků (poklesu v PISe, pozn. K.), na kterém se školští experti shodli při analýze výsledků, byl i přílišný počet zdejších škol, které až na výjimky ‚berou každého‘, a úroveň výuky se pak téměř všude přizpůsobuje dětem, které by v normálních poměrech patřily na školu jinou. Tedy například na průmyslovku místo na gymnázium, na učňovský obor místo na průmyslovku.“
Tak to nemyslí redaktorka MF Dnes vážně! Ať jmenuje jediného odborníka, který by toto řekl. PISA testuje na cca 100 státem a regiony vytipovaných školách žáky ve věku 15 let. Pokles gramotnosti je dán různými faktory, ale „velkou propustností systému“ (sic!), který přitom patří k nejvíce segregujícím v OECD, to tedy není! Opak je pravdou, propadají zejména slabší žáci, kteří jsou předčasně vylučováni z hlavního proudu. Problém je v kvalitě práce učitelů (a mzdách) a v chybějícím nebo nekvalitně poskytovaném průběžném hodnocení žáků a podpůrné a orientující práci s chybou. (srov. např.: www.uiv.cz).