Tak jsem jim to tam napsal…

Stejně jako dříve, tak i ke konci zimního semestru jsme byli našimi vyučujícími z filosofické fakulty UHK vyzýváni, abychom evaluovali. A protože pokrok nezastavíš, tak jsme místo standarního vyplňování evaluačního dotazníku online dostali nastříhané dotazníky formátu A5 a kroužkovali či zaškrtávali hezky vlastní rukou. Samozřejmě anonymně.

Kdyby bylo na mně, tak se jim na ten papír klidně podepíšu. Jestliže mám názor, tak si za ním budu stát, ať už bude anonymní a nebo konkrétní. A že jsem opět jednou názor měl 😉

Jako student pátého, a tedy závěrečného, ročníku pedagogické fakulty mám pocit, že kolem didakticky orientovaných předmětů jsem tak nějak proplul. Nebo snad ony propluly kolem mě a já se jimi nestačil nakazit? Mé studium probíhalo v podstatě ve třech samostatných blocích – studium ruštiny jako jednoho oboru, studium ZSV jako druhého oboru a studium předmětů společného základu (tedy pedagogiky a psychologie na stejnojmenné katedře naší fakulty).

Od listopadu 2007, kdy naše univerzita s velkou parádou přetransformovala Fakultu humanitních studií na Filosofickou fakultu (protože každý přeci musí mít svou FF), zajišťují studium předmětů v rámci ZSV právě Katedra filosofie a společenských věd, Katedra politologie a Katedra sociologie FF. A bohužel tomu odpovídá i způsob výuky všech těchto předmětů.

Kromě tří semestrů didaktiky ZSV, z čehož ten první byl naprosto neproduktivní (holt, když vám jeden vševědoucí ředitel celý semestr opakuje, jak je nejlepší a jak je pedagogická fakulta neschopná a jak odmítá na své škole studenty na praxi, protože s vedením fakulty není rozumná domluva…, tak to moc didaktické není). Dva další semestry byly velmi přínosné, i když jsem byl ze začátku poměrně skeptický (a myslím, že jsem o tom tady někde už psal). Stejně ale – kolik toho lze zvládnout za dva semestry… Obecné seznámení s metodami, způsoby práce a problematikou RVP. Jak říkám, užitečné, ale žalostně nedostatečné.

A tak jsem využil nepotištěnou stranu evaluačního dotazníku a napsal tam svůj názor. V podstatě jde o to, že i když studujeme v rámci ZSV mnohdy zajímavé a poučné předměty, tak je to pořád pouze o znalostech. Osobně bych ocenil systém, ve kterém by přednášky byly zaměřeny teoreticky (tedy na znalosti látky – protože ano, být lekci před studenty se v době internetu vážně nevyplácí) a semináře pak prakticky, konkrétně metodicko-didakticky. Když už máme na seminářích vystupovat s prezentacemi nebo diskutovat, proč nemůžeme věnovat čas tomu, že si každé probírané téma zpracujeme didakticky, z různých úhlů pohledu, pomocí různých aktivit, forem a metod. A když se pak budeme bavit jazykem nikoliv politologů, sociologů, filosofů a etiků, ale učitelů, tak to přeci nemůže být na škodu… Nebo snad ano?

Už jednou mi bylo řečeno, že studium nám dá pouze obecný základ a všechno ostatní získáme teprve během své pedagogické praxe. Myslím té reálné, životní, nikoliv v rámci studia, protože 28 odučených hodin za každý aprobační předmět za celou dobu studia… no, řekněme, že to osobně nepovažuji ani za nedostatečné. Jen je mi velmi líto studentů v prvním, druhém, třetím, čtvrtém a asi i pátém roku praxe, kdy budeme hledat „své pedagogické já“. Jistě, ještě dlouhou dobu po škole ze mě nebude Učitel, ale proč si trošku nepomoct a nepřiblížit se alespoň k učiteli již během studia.

Konec konců, kdybych chtěl studovat filosofii na sto způsobů, politologii, sociologii, etiku, ekonomii, tak nelezu na pedagogickou fakultu!

A tak jsem jim to tam napsal…