Tak nám skončil školní rok, žáci opustili školu a já si tu chvíli do půl jedné, což je čas, kdy nám končí doba každodenní povinné přítomnost na pracovišti, vyplnil přemýšlením, co tento školní rok přinesl a odnesl.
Poprvé jsem zažil, jaké to je učit zhruba třicetihlavý dav dvěma různým předmětům v jedné vyučovací hodině. To, že samotná třída je složena alespoň ze dvou oborů, je už prakticky samozřejmostí. Holt, málo žáků, málo peněz, tak se z ekonomických důvodů upraví ŠVP dvou a více oborů tak, aby se pokud možno co nejvíce tematicky překrývaly a bylo tak možné spojit co nejvíce vyučovacích hodin napříč předměty, obory, ročníky do jedné… Zajímavé využití možností ŠVP, s tím zřejmě nepočítali ani samotní autoři, kteří koncepci RVP a ŠVP do českého školství zaváděli. Mé pedagogické schopnosti bohužel nedostačují na to, abych za těchto podmínek předal látku stejně kvalitně, jako když jsem měl jednu třídu jednoho oboru a mohl jsem vyučovat podle ŠVP, které bylo koncipováno podle potřeb oboru, nikoliv podle ekonomických zájmů školy. Věřím však, že takto neschopných pedagogů je naprosté minimum, jinak by se zcela jistě vedení žádné školy k takovým krokům nesnížilo, stejně tak by to zřizovatel, potažmo ministerstvo školství nedopustilo. Pravdou však je, že i samotným žákům to přišlo poněkud nepříjemné. Především když žáci jednoho oboru, kteří se učili předmětu společně s jiným oborem, měli rozdílnou hodinovou dotaci, než právě žáci druhého oboru.
Také jsem, jako mnoho ostatních pedagogů, jak se postupně proslýchá, dostal možnost vyzkoušet si v rámci svého úvazku učitele i poněkud odlišnou náplň práce, která odpovídá spíše pracovnímu zařazení vrátný či recepční. Po tragédii ve Žďáru nad Sázavou se strhla vlna nejrůznějších, ve směs dobře myšlených, nesmyslných opatření, která ovšem na první pohled vypadají efektivně. Při hlubším zkoumání však zjistíme, že jsou pouze efektní, formuláři bude učiněno za dost a účinnost nových opatření už nikdo nezjišťuje, hlavně že bylo opatření zavedeno. A tak se zřídily kamerové systémy, nejrůznější přístupové systémy, případně posílily dozory u vchodů. Co naplat, že kamery neštěstí nezabrání, přístupový systém má, i přes svou vysokou cenu, spíše negativní dopad na bezpečnost, protože v případě výpadku proudu se elektronický zámek nedá odemknout a ze školy se nedá dostat. Také je třeba hlídat vchod, ale zároveň nejsou peníze na zaměstnance navíc, tak se tam pošlou učitelé, i když to nemají v náplni práce. Ministr Chládek vydal k této záležitosti doporučení, po něm následoval návrh novelizace vyhlášky 263/2007, kde mimo jiné stojí, že: „Dohled vykonává pedagogický pracovník. Jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení může dohled vykonávat za předpokladu, že byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O poučení podle věty druhé se provede záznam.“
Tato věta posloužila některým ředitelům k obhájení toho, že pedagogický pracovník může vlastně vykonávat pracovní náplň recepčního či vrátného. Že to není příliš logický výklad? To zřejmě není problém. Dokonce to pomohlo zabít dvě mouchy jednou ranou, pokud škola měla recepčního či vrátného, bylo možné takové zaměstnance propustit (stalo se) a na jejich místo posadit pedagogy a to zadarmo (stalo se), protože oni přeci v náplni práce mají i dohled nad žáky. A přímo ve zmíněném návrhu novelizace vyhlášky, který přišel v reakci na neštěstí ve Žďáru nad Sázavou, se navíc píše o pedagogických pracovnících. To si přeci nikdo nedovolí rozporovat! Argumenty pedagogů, že otevírání dveří, evidence lidí přicházejících do školy, odpovídání na jejich nejrůznější dotazy či sledování monitorů kamerového systému, rozhodně nejsou oním dohledem nad žáky, nepadají na úrodnou půdu. Opět se domnívám, že autoři novely vyhlášky, a ani pan ministr Chládek, nepočítali s takovýmto využitím jejich opatření. A opět, i žákům to připadá „trochu divný“, jak říkají, když vidí učitele, jak najednou sedí na místě bývalé vrátné.
Tolik tedy k těm přínosům. A co nám školní rok odnesl? No, ve svém samotném závěru samotného ministra, ale to se, pokud vím, na školách zatím nikterak nepodepsalo.
Končící školní rok mě tedy skutečně obohatil o nové zkušenosti a zážitky, něco přinesl i odnesl, jeden by se skoro nemohl dočkat toho dalšího. Tak hurá na dovolenou, případně studijní volno, kde se můžu připravovat na další obdobné zážitky školního roku následujícího. Něco mi říká, že s kariérním systémem bude také spousta srandy…
Do té doby si s kolegy můžeme krátit volnou chvíli třeba sázením se, kdo si svoji první hodinu nového školního roku užije s žáky ve třídě a kdo si ji odsedí na vrátnici…
Přeji pěkné prožití období letních prázdnin, vážení kolegové.
