Vševěd model 1890
Líbí se mi, co Oldřich Suchoradský na blogu Děd vševěd píše o vševědech ve škole. Myslím, že jsou jich dva modely: „Vševěd Model 1890“ a „Vševěd Model 2009“.
Kvalitní články, metody a diskuse pro učitele
Kvalita příspěvků na portálu rvp a kdekoliv jinde myslím nezáleží jenom na tom, jak výborný je autor. Adresáti jsou stejně důležití. Zatímco pár schopných autorů může psát jak pámbu, publikum nebude jejich psaní o výuce a žácích považovat za užitečné, za použitelné, protože milí čtenáři prostě příliš často nejsou (prozatím) s to takové psaní přečíst.
Umění a školní děti?
Na sousedním webu píše kolegyně J.Langerová o tom, jak chápe výuku výtvarné výchovy atp. Podobně jako kolega Slejška v komentáři bych se rád dozvěděl, jak konkrétně se dá v hodinách postupovat, i jak vypadá takový vyučovací program na rok až na devět let. Ale píšu si to zde na Ireneu, protože myslím, že je třeba […]
Školní kultura
Už dlouho přemýšlím o tom, že potřebujeme víc brát úkoly i problémy školy jako celek – nemyslím teď na tu zdrcující nekoncepčnost řízení resortu školství, ale myslím na celkovou situaci v jednotlivé škole. Každý týden teď trávím dvě dopoledne v jedné sídlištní ZŠ, kde děti zdraví dospělé, kde se v tlačenici u šaten ozve Promiňte, […]
Svoboda ve vzdělávání?
Jak často se ve škole bavíte o svobodě? A v jakém duchu? Považujete svobodu za chaos, za zpovykanost, za „cochcárnu“? Když děti dostanou svobodu, polezou po skříních? Vidíte, jak to dopadá, když tu svobodu dneska mají – co ve vaší výuce dělají? Anebo se u vás o svobodě mluví jako o cíli vaší výchovy dětí […]
Co nebo kdo je ten Ireneus?
Co nebo kdo je ten Ireneus? Byl to pozoruhodný křesťanský myslitel, církevní otec z druhého století po Kristu. Je na něm něco zajímavého pro učitele a vzdělávání? Já myslím, že ano: Je zajímavý svou rozporuplností. Pro dobro věci udělal výběr „učiva“ a výběr „pravd“, které musejí být pro všecky povinné. A cestu člověka od stvoření […]
Matkou moudrosti je porovnávání.
Matkou moudrosti není opakování, jak nám často opakují, nýbrž porovnávání. Opakování může být otcem paměti, i když bezduché opakování má paměť jen mělkou a krátkou. Skutečné opakování by se mělo podobat spíše přežvykování – sousto poznání se poněkud prožvýká, pak jde do hloubi, ale brzy se znovu vrátí a přežvykováním dál zpracuje v látku schopnou […]